Changkyun
Už od mala vím, co znamenají peníze. Nebyla chvíle, kdybych neviděl sílu peněz. Když je nemáte, tak je potřebujete, a když je máte, potřebujete víc. Nikdy není dost. Lidé si často říkají, když vyhraju ve sportce, můj život se otočí o 360°, ale až tak pravda to není, protože je jedno kolik peněz najednou člověk získá, najednou přejde z fáze, stačí mi milion na: kéž bych měl ty miliony dva a víc a víc. Peníze prý nekupují štěstí, ale to je lež, co si říkají chudí lidé, kteří nikdy nedosáhnou na peníze, které by jim štěstí mohlo zajistit.
Peníze opravdu štěstí nekoupí, ale za to je s nimi život jednoduší, lepší, vidím to u rodičů a u bratra. Moje rodina je bohatá, velmi. Nikdy jsme nezažili chvíli, kdybychom neměli peníze. Mohl jsem se podívat na cokoli a jen jsem mohl pokynout rukou a už jsem danou věc vezl domů nebo vlastnil. Naše rodina má bohatství po generace. Můj praděda začal malou firmou a za svůj život z ní udělal jednu ze stěžejních firem státní ekonomiky. Můj otec tam nyní pracuje jako ředitel a můj bratr tam bude pracovat, jakmile otec odejde. Mám štěstí jsem druhý syn a to znamená, že já se budu moct jen válet. Ale přesně vidím, jaké to je mít peníze a to z první ruky. Protože rodiče jsou šťastní, já jsem šťastný. Jezdíme na výlety, užíváme si života, jezdíme na drahé dovolené a celkově si bereme vše, co může tenhle život nabídnout. Vím, že bez peněz, člověk šetří na jednu dovolenou za rok, možná za celý život. Štěstí si za peníze nelze koupit, to je jen výmluva, jak se utěšují chudáci.
Rodina Lim je známá po celém Soulu, možná po celé Koreji, když už ne naše jméno, tak firma určitě, jelikož je známá i po celém světě. Rodiče vložili veškeré naděje a nároky na mého bratra, jelikož on je ten, kdo převezme hlavní část rodinné firmy. Nejstarším z nás je moje sestra, která ale měla vždy volnou povahu a otec už po tom, co se narodil bratr uznal, že ji nechá žít, jak se jí zachce. Přeci jen otec žije v duchu, že jen syn může přebrat dědictví. Je to tátova princezna, a tak je z nás nejvíce opečovávaná. Já budu mít jen rozhodující slovo ve velikých rozhodnutí, ale jinak vše povede bratr. Já mám vidinu své budoucnosti jasnou a to, že nebudu muset dělat nic. Rodičům na mě nikdy až tak nezáleželo. Není to tak, že by mě neměli rádi. Narozeniny a Vánoce se mnou trávili jako normální rodina. Máma měla vždy volno a otec se mohl z práce ztratit kdykoli chtěl. Ale moje známky nikdy nebyli důležité, protože jak jsem říkal, všechno bude dělat můj bratr. Ale jedno jsem měl. Neuvěřitelnou imunitu. Před zákonem, před školou, před vším. Lidé se ke mně chovají, jinak když ví, že moje rodina má vliv a to dost veliký. Stačí jedno slovo. Můžu se dívat na televizi a vidět seriál, který se mi nelíbí. Stačí říct sekretářovi Jacksonovi, který mi byl přidělen pro všechny moje požadavky, aby vyrazil herečku, která je nesympatická a on to zařídí. Svět je hned jednoduší.
Na střední jsem nastoupil na školu, která neměla žádné určité zaměření. Vzhledem k tomu, že žádné nepotřebuji a ani nechci, protože mám v plánu se zbytek života topit v penězích, tak jsem potřeboval jen maturitu, abych mohl mít pokoj. Je mi jasné, že rodiče jen podotknou, že bych mohl mít titul, ale jako druhý člen a druhý dědic mi to k něčemu nebude. Jsem jen Lim...nejsem Lim Chengkyu jako můj bratr, kolem kterého se točí media. Nejsem Lim Changmina jako moje sestra, která je slavná herečka. Nejsem Lim Changhyun jako můj otec, nynější ředitel firmy. Nejsem Lim Hwasa manželka ředitele firmy. Jsem jen Lim... ten další Lim, který nezajímá nikoho, protože ze mě nemůžou mít žádné konexe. Ale moc dobře ví, že si mají dávat bacha. Jakmile jsem nastoupil na soukromou školu, otec ji hned koupil. Od prvního ročníku jsem si mohl dělat, co jsem chtěl. Na hodiny jsem chodil, neměl jsem nic jiného na práci, ale nic jsem v hodinách nikdy nedělal. Vždy jsem jen seděl v lavici s nohama na stole, učitelé mi podlézali a dělali vše pro to, abych byl spokojený a tak se mi to líbilo. Kdykoli přišel nový učitel a chtěl dělat problémy, ředitel je vždy usměrnil, aby věděli, že se mnou není dobré si problémy dělat.
