Chapter 8

741 33 1
                                    

Mel's P.O.V.

„Proč se tak usmíváš, Mel?" zeptal se Jason a vytrhl mě tak z mých myšlenek.

„Cože?" zeptala jsem se ho.

Sedl si vedle mě na pohovku. Chvíli na mě zíral a pak se začal usmívat.

„Myslíš na něco..." zeptal se. „Nebo na někoho?" dodal.

Podívala jsem se bokem, když jsem ucítila, jak mi do líček stouplo teplo.

„Myslíš na někoho," konstatoval a otočil mi hlavu zpátky na něj. „Je to Chris?" zeptal se, zatímco se mi díval do očí.

„Ne!" odpověděla jsem až moc rychle, postavila jsem se a vyhýbala jsem se jeho očím.

Taky se postavil a usmál se na mě. Ten úsměv znám, nevěstí nic dobrého.

„Myslíš na Chrise, že jo?!" vykřikl nadšeně.

„Možná," odpověděla jsem šeptem doufajíc, že mě neslyšel.

„Věděl jsem to!" radoval se Jason, zatímco poskakoval kolem. „Líbí se ti, že jo?"

„Ne!" hájila jsem se.

Jeho úsměv se ještě rozšířil. „TOBĚ SE LÍBÍ!!!!" Křičel tak moc, že ho snad mohla slyšet celá budova.

„Buď zticha! Chceš, aby tě každý tady slyšel?"

„Takže se ti líbí..." provokoval mě.

Povzdechla jsem si a odešla jsem k sobě do pokoje. Jason mě následoval jako ztracené štěndo.

„Dobře! Možná se mi líbí, ale komu by se nelíbil? Vždyť jsi viděl, jak pěkný je a navíc je tak milý a..."

Jason se zakřenil.

„Ale není to tak, že bych u něj měla nějakou šanci. Je to známý herec a já jsem jenom hloupá fotografka." Povzdechla jsem si.

„Hej, nejsi hloupá! A Mel, rozhodně ses mu zalíbila taky! To, jak se na tebe díval..." Přerušila jsem ho.

„Můžeme se o tom nebavit?" požádala jsem jej.

„Prozatím ano," povolil. „Pořád máme něco důležitého na práci."

„A co to je?" zajímala jsem se.

„Náš Maratón Marvel filmů!" připomněl mi. Pravda, slíbila jsem mu to.

„Tak fajn, kde začneme?" zeptala jsem se ho.

Jason odsprintoval k sobě do pokoje a vrátil se s DVD v ruce. „Nejprve se podíváme na tvého nejoblíbenějšího Marvel herce! Kapitán Amerika: První Avenger!"

Chris' P.O.V.

Dnešek byl úžasný! Pořád nemůžu uvěřit tomu, jak dobře to všechno šlo. Povídali jsme si spolu celou dobu a žádné trapné ticho vůbec nenastalo, prostě perfektní. Teď to vím jistě, chci ji vidět znovu. Možná bych ji mohl pozvat na kávu, pro začátek. Nebo na procházku do parku, to je vždycky pěkné.

Ale ne. Zapomněl jsem se jí zeptat na číslo! Jsem blbec! Jak jsem na to vůbec mohl zapomenout? Byl jsem jí tak rozptýlený. Řekl jsem vám, jak má nádherný hlas a její oči...

Blbec!

Me:
Scar, posral jsem to

Momma scar:
Co jsi zase provedl?
Urazil jsi ji?

Me:
Ne
Nezeptal jsem se ji na číslo

Momma scar:
Oh, Chrisi
Nepanikař
My to zvládneme

Me:
Proč?
A kdo je to 'my'?

Momma scar:
Máme své způsoby...

Me:
Měl bych se bát?

Momma scar:
Ne...
Možná trošku

Me:
Ale ne...

Proč jsem Scar vůbec psal?

Scarlett's P.O.V.

Momma scar změnila název konverzace na: "nová mise"

Momma scar:
Lidi
Máme novou misi

Falconguy:
Jo!!!!
Teďka budeme hledat holku pro Seba?

Winter bear🐻:
Cože?

Hawkguy:
Jo!!!
Co se ti na holkách líbí?

Winter bear🐻:
Já nikoho nepotebuju!

Hawkguy:
To říkají všichni, dokud...

Momma scar:
Lidi
Je to vážné
A jde o Chrise

Iron grandpa👴:
Poslouchám

Momma scar:
Zapomněl se jí zeptat na číslo

Falconguy:
Jak na to mohl zapomenout?

Winter bear🐻:
To jako vážně?

Momma scar:
Jo
Takže jak to vyřešíme?

Hawkguy:
Možná bych mohl pomoct

Iron grandpa👴:
Mluv dál

Hawkguy:
Mám číslo na toho jejího kamaráda

Winter bear🐻:
To je super!

Hawkguy:
Takže její číslo můžeme dostat od něj

Angry green:
Nerad vás ruším
ale mám lepší nápad

Momma scar:
Povídej...

Angry green:
S Robertem potřebujeme nejprve něco prodiskutovat

Momma scar:
Ok, Marku

Iron grandpa👴:
Dobře, zelenáči

Hawkguy:
Ok
Mezitím...
Sebe
Někdo speciální ve tvém životě?

Winter bear🐻:
Kluci
Nikoho teď nepotřebuju

Falconguy:
Prozatím...

Winter bear🐻 odešel z konverzace

Hawkguy:
No tak!
Vždyť jsme si jen dělali srandu!

Falconguy:
Já ne...

• • • •

Chris je trouba a celé to zase posral, ale vypadá to, že ostatní ho dokážou zachránit. :)

Snad...?

Love ya all xx.
Lie

Just One Look // Chris EvansKde žijí příběhy. Začni objevovat