Just One Look // Chris Evans

3: Back In Action!

Seb's P.O.V.

Momma scar:
Co můžeme udělat?
Řekneme to Chrisovi?

Winter bear🐻:
Jsi šílená?
Začíná konečně zapomínat

Iron grandpa👴:
Má ale právo to vědět, Sebastiane
Nemůžeme to tajit!
Co když to zjistí?

Winter bear🐻:
Tak budeme dělat, jako že jsme to nevěděli
Nebo řekneme, že jsme to udělali, abychom ho chránili

Momma scar:
Nebo si bude myslet, že jsme kamarádi na nic
Protože jsme mu to neřekli

Iron grandpa👴:
Myslím, že bychom mu to měli říct

Winter bear🐻:
Co!?
Ne!

Momma scar:
Ano! Jak Robert řekl
Má právo to vědět

Winter bear🐻:
Jak ale bude reagovat,
když to uslyší?

Iron grandpa👴:
Nemůžeme mu dovolit, aby hned utekl jako splašený pes
Přímo za Mel

Winter bear🐻:
Rozhodně

Momma scar:
Musíme toho o Mel nejprve zjistit víc
Nevíme vůbec nic
Jenom, že je tady

Iron grandpa👴:
Máš pravdu
Musíme zahájit celé vyšetřování

Momma scar:
A později to řekneme Chrisovi

Winter bear🐻:
Nechtěl jsem, aby se tohle stalo...

Iron grandpa👴:
Na to je pozdě
Jsme jeho přátelé
Musíme mu pomoct
I když to neví

Momma scar:
Sebe
V naší misi nezklameme
Všechno zase napravíme
A pomůžeme Chrisovi

Winter bear🐻:
Když to říkáš...

Iron grandpa👴:
Ok
Nechte mě všechno započít...

Mel's P.O.V.

„Tak jaký byl včerejšek?" zeptala se mě doktorka. Po včerejších událostech jsem jí zavolala, respektive jí zavolala Jennifer. Řekla, že to potřebuju.

„Vlastně dobře, viděla jsem pavouka a nezakřičela jsem ani neutekla," řekla jsem, snažila jsem se nebavit o tom, o čem jsem nechtěla. Věděla jsem, že se o tom musím pobavit, ale můj mozek říká 'ne'.

„Takže nic jiného se nestalo?" zeptala se s pozvednutým obočím. Tahle žena, všechno ví...

„Je to komplikované..." řekla jsem a nepodívala jsem se jí do očí.

Povzdechla si. „Mel, pokud se se mnou nebudeš bavit, nepomůžu ti," řekla a něco si zapsala.

„Snažím se, ale je to tak těžké, chápete?"

„Samozřejmě, že ano, Mel, ale dusit v sobě všechno není dobré," vysvětlila s milujícím pohledem v očích.

„Mluvila jsem ale se svými přáteli, ti se počítají, ne?"

„Samozřejmě! A máš štěstí, že takové přátele máš. Díky nim jsi udělala takový pokrok, ale já to taky potřebuju vědět."

„Něco mi říká, že už to víte..." řekla jsem s malým úsměvem.

„Ah, ano... Jak už jsem řekla, vskutku máš úžasné přátele, kterým na tobě záleží, Mel. Musím si to ale poslechnout tvými slovy," řekla a jemně se na mě usmála. Byl to vřelý a ujišťující úsměv, který byste čekali od rodiče.

„No dobře, tak tady to máte. Včera jsem po našem sezení šla na oběd, jako vždy. Tam jsem narazila na někoho, kdo si je hodně blízký s Bobem," vysvětlila jsem třesoucím se hlasem.

„A teď po tom setkání trošku panikaříš," hádala doktorka.

„Ano, ale to hlavně proto, že je tady taky, ve stejné zemi a městě," řekla jsem vysoce posazeným hlasem.

„Takže se bojíš, že Boba potkáš."

„Jo!" Mále jsem to zakřičela.

„A co je to nejhorší, co by se mohlo stát? Soudě z toho, co už jsi mi řekla dřív, Bob se k tobě choval dobře. Až na tu chvíli, kdy jsi ho viděla políbit jinou. Slyšela jsi někdy jeho verzi příběhu? Třeba to nebyla jeho vina?" zeptala se doktorka, podívala se mi přímo do očí.

„Jste teď na jeho straně? Myslela jsem, že mě máte podporovat!" Teď už jsem křičela, ale přestala jsem hned, když jsem uviděla pohled, jaký mi doktorka dala.

„Bojíš se ho pustit dovnitř. Bojíš se, protože by mohl být něco, cos hledala. Bojíš se vázat, protože ho nechceš ztratit. A jak už jsem řekla předtím, Mel, musíš se postavit svému strachu..."

Robert's P.O.V.

„Takže Mel je tady!" Jeremy prakticky zakřičel, když jsem mu tu novinku řekl.

„Buď zticha! Chceš, aby to tady všichni věděli?" zakřičel jsem na něj šeptem.

„Ne, samozřejmě ne. Omlouvám se. A jak to sakra víte?" zeptal se s nadšením v obličeji.

„Seb nám to řekl, narazil na ni, když šel na oběd."

„Jo, konečně, můžeme tenhle příběh ukončit se šťastným koncem!" řekl s úsměvem.

„Nejprve ale musíš něco udělat. Musíš ji najít," řekl jsem.

„Proč já? Není někdo jiný, kdo by to mohl udělat?" zeptal se zmateně.

„Protože jsi jediný dost blbý na to, aby sis při kaskadérském kousku zlomil ruku, takže máš dost volného času," konstatoval jsem s pokrčením ramen. A samozřejmě je v těchhle věcech nejlepší, ale to nemůžu říct nahlas, obzvlášť ne jemu.

„Dobře, přesvědčil jsi mě. Najdu pro vás Mel. A kde ji Sebastian viděl?"