Sweet Revenge ~Yoonmin~ |CZ|

17.

"Hotovoo!" Jimin vyběhl z koupelny a strčil mi telefon do ruky. Urychleně jsem telefon odhodil na postel.
"Co mi to dáváš pošli mu to!"
"Vy se nechcete podívat?" Zamrkal na mě a telefon si vzal zpět.
"Ne! Šmarja pano, jsi ty vůbec normální??"
Odemkl jsem mu telefon a zajel do directu toho chlapa.
"Pošli mu ty fotky a napiš něco jako jestli tě chce."
"Asi anglicky že?"
"Pokud možno."
"Wanna fuck?"
"Nevim co to znamená ale proč ne."
Jimin něco naklikal do telefonu a pak mi ho zase předal.
"A teď?" Skočil na postel a roztáhl se na ni, jako kdybych na ni vůbec neseděl.

"A teď musíme počkat." Telefon jsem odložil na noční stolek.
"A co když neodpoví?"
"Pak mám v záloze ještě 9 zaměstnanců. Ovšem nebylo by to takhle snadné."
Nastala chvíle ticha. Opět jeden z trapných momentů, které bych ze své hlavy velmi rád vymazal. Oba jsme na sebe s Jiminem koukali a čekali na cinknutí telefonu.
"Možná se mu moje fotky nebudou líbit a pak je to v prčicích." Zamumlal s hlavou zabořenou v polštáři. Protočil jsem oči a zkontroloval telefon, ale žádná nová oznámení nepřišla.

"Prosimtě. Jsem přesvědčen že se mu malí hubení kluci s velkou prdelí líbí."
Jimin po mě hodil botu.
"To byl kompliment!" Bránil jsem se, když najednou cinkl telefon. Oba jsme překvapením otevřeli pusu.
Takhle rychlou reakci jsem teda rozhodně nečekal. Jimin očividně taky ne.
Podíval jsem se na obrazovku telefonu, kde se objevila nová zpráva.

Can't wait

"Can't wait. Co to znamená?" Ukázal jsem Jiminovi telefon. Jimin se usmál a telefon vzal do ruky.
"Jakože se nemůže dočkat." Vzápětí telefon cinkl znovu.
"Píše: where and when? Jakože kdy a kde. Jde na to zrychla hošan."
"Napiš mu, že je to na něm."
"Jaké je vaše heslo?"
"1234."
"To si děláte prdel." Povzdechl si Jimin, když odepisoval.
Hodlal jsem si to heslo změnit.

"Píše že v 19:00, 8th avenue u centrálního parku. Restaurace s názvem který ani neumím přečíst." Oznámil mi Jimin. Nechápal jsem, jak celý ten new York funguje, ani co to je avenue, ale SeokJin nám určitě pomůže. Najednou Jimin zalapal po dechu.
"Co je zas?"
"Poslal mi fotku svého ptáka..."
"Fajn. A teď pojď, obvěsím tě naslouchátkama a mikrofonem, abych mohl poslouchat o čem mluvíte."

•••

Se SeokJinem jsme seděli na druhém konci restaurace a sledovali přes jídelní lístek Jimina, jak usedá ke stolu. Naproti už seděl úhledný čtyřicátník a vesele se na něj usmíval. Musel jsem uznat, že Jimin je skvělý herec, opravdu vypadal, že si jde užít rande. Možná se mu ale vážně líbil, což mě děsilo.
"Hello." Ozval se Jiminův hlas v mém sluchátku.

"Hi, It's o Nice to meet you. You are so beautiful, it's breathtaking."
Hlas muže byl hluboký a drsný. Jimin se s úsměvem rozhlédl po drahé restauraci. Vše bylo vyzdobené tak, aby si člověk připadal jak na zámku. Ceny tu byly hříšně drahé, ale s Taehyungovou kreditkou jsme si mohli dovolit vše.
"Řekni: Thank you, i was really excited to meet you." Poradil Jiminovi SeokJin, zatímco jsem seděl a mlčel. Nerozumněl jsem ani slovu a Jimin očividně taky ne, protože to co řekl se SeokJinovým slovům jen sotva přibližovalo.

"I can tell you are not American. May I ask where are you from?" Povídal dále muž, který skutečně doposud působil slušně a rezervovaně.
"Ptá se odkud jsi." SeokJin se znuděně napil ze své sklenice šampaňského. Na náš plán ze začátku nechtěl přistoupit, ale po pár Jiminových kukučích povolil a teď sedí tady.
"Korea. Here is my vacation." Řekl Jimin lámaně. Stejně jsem ho musel tiše obdivovat. Měl bych se učit anglicky.

"Do you like our city?"
"Yes, yes." Zakýval hlavou Jimin, ale nevypadalo, že ví na co odpovídá.
"Šmarja to jsou kecy, ať už se dostane k věci." Povzdechl jsem si a zapomněl, že mě Jimin slyší. Připomněl mi to jeho náhle nabručený výraz, který zmizel hned jak přišel.
"Takžeee, where you work?" Zeptal se a předklonil se pořádně blíž k němu, jakoby mu chtěl ukázat výstřih, ve kterém však neměl co ukazovat.
"Už se ho ptá na práci." Oznámil mi SeokJin. "Měl byste mu hodně poděkovat za jeho obětavost."
"Nabídl se sám." Pokrčil jsem rameny a dál je pozorně sledoval.

"Oh, I work as... I test products made by... small company." Řekl muž. Zněl nervózně, jakoby zcela neříkal pravdu.
"Tvrdí že testuje výrobky malé společnosti. Pch." Ušklíbl se SeokJin.
"Really? What products?" Zeptal se Jimin s falešným úsměvem.
"It is not interesting, tell me something about you." Opáčil muž a SeokJin zprudka vydechl.
"Je to tady. Musíme začít s manipulací. Řekni mu: I am 18 and I study... art school."
Jimin poslušně zopakoval, a muž se zarazil.
"You are 18?" Všichni jsme se napnuli. Pokud by se v něm objevila náhle lidskost a chtěl by z rande vycouvat, protože je Jimin nezletilý, náš plán by byl v háji.
"Yees?" Pískl Jimin nervózně. Muž se zamračil, ale pak nad tím mávl rukou.
"You look younger, I thought you were like 15 or something."

"Říká, že si myslel že je Jiminovi 15. Odporné hovado." Procedil SeokJin mezi zuby. "Řekni: Do you know, that This is practically illegal?"
Jakmile to Jimin zopakoval, muž se usmál a položil mu dlaň na hřbet ruky.
"No one has to know." Zašeptal, až jsme to ve sluchátkách málem neslyšeli.
SeokJin se zamračil.
"Ukaž mu Yoongiho telefon. Konverzaci, kdy ti poslal ten... pohlavní orgán."
Jimin poslechl a beze slova mu ukázal konverzaci.
"This is called sexual harassment."
Řekli postupně oba dva, SeokJin první a Jimin po něm papouškoval. Chlap nejdřív nechápavě koukal, ale když mu to došlo, vytřeštil oči a natáhl k telefonu ruku. Jimin kvapně ruku odtáhl a usmál se.

"O čem mluvíte?" Zeptal jsem se potichu, asi ve špatný moment, protože mě SeokJin proklel pohledem.
"I am a minor. I can go to the police, right now. I know everything you do on the internet you fucking asshole." Řekli opět oba dva, Jimin papouškoval jako... no, papoušek. Muž vztekle zatnul čelist. Šlo vidět jak mu za očima v mozku šrotujou všechny kolečka. Nakonec si podrážděně povzdechl.
"What do you want you little twat." Zavrčel chlap. Očividně nic hezkého, protože SeokJin sykl.
"Where is Kim Namjoon?" Zeptal se Jimin a schoval telefon do kapsy. Na tváři čtyřicátníka se na vteřinu mohlo zděšení. Přesně v ten okamžik se chlap zvedl a dal se na útěk.
"Zaplať to." Sykl jsem na SeokJina a vystřelil ze svého místa.
"Seď na prdeli!" Křikl jsem na Jimina, který chtěl taky vyběhnout.

Než jsem stihl přeletět celou restauraci, získal drobný náskok. K mému štěstí je on starý a já mladý a trénovaný. Náskok ztratil na přechodu k central parku. Popadl jsem ho zezadu za rameno a srovnal s ním krok. Nemohl jsem ho napadnout uprostřed central parku.
Muž s hekáním běžel dál, jakoby snad doufal, že mi ještě uteče. Bokem se na mě s oddechováním zadíval a já mu věnoval naprosto klidný úsměv. Nakonec to vzdal a zastavil se.

"Kim Namjoon." Řekl jsem, když v předklonu rozdýchával těch 100 metrů co uběhl.
Pomalu ke mně zvedl hlavu a odplivl si k mým botám.
"Fuck you."
"Jo sorry píčo, neumím ani slovo." Zamumlal jsem si pro sebe, ale to už jsem si nasadil sluchátko co mi za běhu vypadlo.
"Řekni: Where can i find Kim Namjoon."
"Vér ken ái feind Kim namjoon." Zopakoval jsem podle mě docela slušně a přátelsky ho poplácal po spocených zádech. Nechal jsem mu tři nádechy, než jsem do něj uhodil silněji.

"Fuck! Shelter Island... There are his meeting rooms with other entrepreneurs in our branch."
"Co to mele SeokJine."
"Má meetingové místnosti na Shelter Islandu. Zeptej se kde přesně. Where exactly."
"Where exactly?"
"I don't know the exact fucking address Jesus. You need to find Thompson road, it's near the Mashomack Preserve. Big fucking building in the middle of goddamn forest!"
"Rozumíš mu Jine?"
"Neříkejte mi Jine. Ano, rozuměl jsem, máme jakž takž přesnou adresu."
"Díky zmrde!" Poplácal jsem ho po zádech a odběhl zpátky do restaurace. Se SeokJinem jsme si objednaly krevety, o které jsem nesměl přijít.