Even a criminal can love

Nová výzva - 1. kapitola

Upozornění!!!:
Tuto knihu doporučuji číst od 15 a více let, děkuji za pochopení a přeji příjemnou četbu.

Bylo ráno a mě probouzeli první sluneční paprsky z postele, Bylo pondělí a další den v práci.., když jsem se konečně probudila, šla jsem do koupelny abych si mohla udělat ranní hygienu, když jsem byla umytá a oblečená ve své inspektorské uniformě, tak jsem se šla konečně nasnídat. Po snídani už jsem jen vzala svůj pás s pistolí, odznak a mohla vyrazit.

Cestou do práce jsem hodně přemýšlela o své práci, když jsem se vlastně nad tím tak zamyslela nikdy jsem nepřemýšlela nad ostatníma věcma kromě práce..

Jako na budoucnost, rodinu, partnera..Ale to jsem celá já, protože od jak živa co pracuji pro FBI nedokáží myslet na nic jiného než na práci. Spím jen 5 hodin denně a pořád sedím buď v policejním stanu když řeším nějaký případ vloupání do banky nebo obyčejné obchody mezi dýlery.

A i když mi můj nadřízený dá volno na zotavení, nebo abych se mohla věnovat své vlastní rodině kterou nemám tak stejně zase odmítnu, protože se nemám komu věnovat a bez mé práce nemá můj život smysl.., protože když vidím že je ve světě tolik zla a kriminality...,tak jak si mohu dát pauzu...?

Když jsem konečně dorazila do FBI, šla jsem do své kanceláře, kde jsem měla řešit nějaké papírování a zatykače na zločince, udělala sem si čaj bez kterého nedokáží přežít v práci ani minutu..A kafe..., no řekněme že to piju pouze když řeším vážně případy... Protože kdo může normálně to svinstvo pít....?

Najednou mě ale z práce vyrušilo zaklepání na dveře.
,, Vztupte...! "
Do kanceláře vešla sekretářka, která mi zajišťovala informace ohledně nových případů... Měla trochu mírně vyděšený obličej, ale když mi řekla důvod kvůli kterého za mnou přišla tak jsem se jí ani vlastně nedivila.

Sekretářka: ,, Inspektorko Akiro, Šéf si vás ihned žádá ve své kanceláři.. Je to prý hodně důležité. "
,, No jistě..., určitě to bude zase jen nějaký obyčejný obchod se zbraněmi či další násilníci... To nebude poprvé."

Jenže když jsem mířila ke kanceláři svého šéfa, tak jsem ani ještě nevěděla co mě čeká nebo jaký úkol mi tentokrát předá...

Stála jsem u dveří, naposledy jsem si upravila uniformu a opatrně zaklepala na dveře.
Ředitel FBI: ,, Dále.. "
Mohla jsem vejít dovnitř kanceláře šéfa..., zatím co jsem před ním stála cítila jsem že je něco špatně, byl až příliš klidný.. A to je u něho velmi nenormální.

Nebo to jen mělo být ticho před bouří... ,, Volal jste mě pane...? "
Ředitel FBI: ,, Ano posaď se prosím, a nech těch formalit, znáš mě už dlouho na to aby jsi mi mohla říkat jménem.. "
,, Omlouvám se.. "

Šéf se jen mírně usmál a dal přede mě na stůl papíry s dalším případem..
,, Co je to tentokrát.. ? "
Ředitel FBI: ,, Poslyš Akiro..., víš že jsi můj nejoblíbenější zaměstnanec a vůbec nejlepší inspektorka v celé Itálii..., nikdo se tu nikdy neudržel tak dlouho jako ty, pracuješ přesčasy a zatím jsi vyřešila každý případ..

Vím že se musíš asi toho ještě trochu učit, ale myslím si že by jsis kromě těch obyčejných vloupaček či přestřelek zasloužila něco víc..

A tak jsem tu pro tebe vyhrabal hodně dlouho odkládaný případ, který se dosud nikomu nepovedl vyřeši, ale věřím že by se to mohlo tobě povést... "
Chvíli jsem si říkala co by to mohlo být ale neměla jsem z jeho řeči moc dobrý pocit, protože když takhle mluví je to něco hodně špatného...

Ředitel FBI: ,, Slyšela jsi někdy o Mafiánském bossovi jménem Levi Ackermann
..? "
,, Ano.... Je to už 10 let odkládaný případ, protože o něm nikde nic není ve spisech ani žádný otisk či jediný důkaz.. Buď se nikomu nikdy nepovedlo ho zatknout nebo skončil rovnou mrtví.... "

Ředitel FBI: ,, Ano..., a vím že ti to přijde asi teď chvíli šílené, že ti to jen tak přenechávám ale neznám nikoho lepšího než tebe, doufal jsem že by jsi to přijala, protože kdyby ano udělala by jsi obrovskou službu vládě. A nikdo nedokáže řešit případy lépe než právě ty Akiro... "

,, Takže chcete teď po mě abych přijmula případ, jehož řešení by vyžadovalo dostat se mezi nejnebezpečnějšího mafiánského bosse, získat si jeho důvěru a nakonec ho zatknout...? "

Když jsem mu klidně odpověděla s mírně ironickým hlasem tak se na mě trochu zaraženě díval ale když se vzpamatoval tak se jen nakonec tomu trochu zasmál a pokračoval.

Ředitel FBI: ,, No.., ano. Ale když to říkáš takhle, co tím myslíš? "
,, Chci tím říct, že se ještě nikomu tenhle případ nepovedlo vyřešit, protože na to dosud nikdo nešel dost chytře a když už někoho nechal zabít byl to hlupák, protože se buď prozradil příliš mnoho kladenými otázkami nebo tajným odposloucháváním či amatérskou kamerou, kterou vždycky objevili..., ale to je jenom má obyčejná doměnka... "

Ředitel FBI: ,, A právě proto jsem si říkal že ty jsi na to ta vhodná osoba..., takže? "
Jenom jsem se usmála a natáhla ruku na souhlas... Protože tohle byla má možnost udělat něco o čem se bude všude mluvit, ocení mě i vláda a pozvednu svou čest a své jméno.

,, Beru to...."
Ředitel FBI: ,, Doufal jsem že to řekneš, uděláš všem velikou službu a dokonce i presidentovi národa... "
,, Děkuji pane.. "
Ředitel FBI: ,, Teď se dostav za Erenem, šéfem ozbrojených jednotek, budeš s ním spolupracovat, budete mít k dispozici vše potřebné... "

,, Slibuji vám pane, že toho zmetka dostanu živého i kdyby to měla být ta poslední věc co udělám... "

S těmito slovy jsem opustila kancelář a mířila vstříc nové výzvě.. Přísahám že toho parchanta dostanu i kdyby mě to mělo stát všechno.. A pokud je to cesta k novému životu, tak to prostě udělám....