Even a criminal can love

Odloučeni...- 14. kapitola

Ve stanu

Eren: ,, Zbláznila jsi se Mikaso?! "

Mikasa: ,, Ne, právě že vůbec.... Hele poslouchej, je mi úplně jedno co si teď myslíš... A pokud si dobře vzpomínám, tak si mě zavolal, protože jsi byl natolik v prdeli, že si ze zoufalosti potřeboval nějakého profesionála..., a hele, čirou náhodou já jim jsem, takže už nehodlám nadále na nic čekat... Dostanu je oba dva, i kdybych tam musela vlítnout s celou armádou, Takže zatím pa pá... "

Provokativně se na mě usmála a chystala se k odchodu, jenže v tom jsem ji ještě naposledy chytil za ruku a zastavil ji....

Eren: ,, Počkej....Dobře..., nechám tě jít, ale slib mi že nebudeš dělat nic nezákonného a budeš férová.... "

Mikasa se jenom nad tím zasmála a mávla rukou...
Mikasa: ,, Ach Erene..., tobě ta holka vážně zamotala hlavu... Něco ti povím.., člověk vždy nemůže férovosti dosáhnou všeho čeho chce...., a v tomhle případě to není jiné... "

Tohle bylo to poslední co mi řekla a pomalu odcházela... Doufal jsem jenom že neudělá něco šíleného..., protože pokud něco chce, nic jí jen tak nezastaví..., i kdyby měla zničit sama sebe.

,, Drž se Akiro.... "
______________________
Z Leviho pohledu

Poslední dobou jsem dost přemýšlel... S Akirou jsem trávil každou vteřinu mého života už od chvíle co jsem ji opětoval své city...., a i za tu krátkou dobu jsem si začal říkat..., zda není čas na to abych v našem životě udělal další velký krok...
,, Mám se ji na to zeptat....? "
______________________

Seděla jsem na prostorné a krásné terase vili a pozorovala z dálky nádherný pohled na celou Itálii.
I přes to všechno co se za poslední dobu odehrálo, jsem se na to snažila nemyslet a soustředit se na to co je teď.... Přesně jak řekl Levi...

Po chvíli jsem ucítila něčí ruce na mých ramenech... Když jsem mírně po otočila hlavu, viděla jsem Leviho stojícího za mnou, jak mi pomalu masíruje ramena...
Levi: ,, Jsi hrozně ztuhlá."
,, To bude asi tím stresem... "

Levi: ,, Víš přeci že když jsi se mnou, tak se nemáš čeho bát... Se mnou jsi v bezpečí. "
,, Za to ty nejsi, když jsem já s tebou.... "

Levi na chvíli ztichnul a sedl si vedle mě, zatím co se na mě díval, ale já od něho odvrátila obličej...
Levi: ,, O čem to mluvíš..., proč furt děláš že jsi nějaká hrozba...? "

,, Protože jsem..., Erena teď určitě přepadla zášť vůči mě a ze zoufalosti si najme někoho jiného, kdo bude za mě dělat špinavou práci, když jsem teď s tebou... V tuhle chvíli mě určitě policie všude hledá víc než možná tebe... A když dostanou mě..., tak i tebe... Tady budu všem na očích a možná proto by jsme se měli-"

Levi se na mě jen mírně usmál a otočil mou hlavu tak abych se dívala na něj...
Levi: ,, Možná co...? Rozdělit....? Právě proto by jsme měli teď být spolu, aby k tomu nedošlo.., víš přeci že jsem ti slíbil že už budeme jenom spolu..., a nějaká FBI nás jen tak nedostane... "
_______________________
Z pohledu Leviho

Pevně jsem objal Akiru abych ji trochu uklidnil.... Ať už jsem si jakkoliv přál aby to co říkala byla lež, tak měla ve všem pravdu... Po tom incidentu už určitě v tuhle dobu chystají rozhodující úder a mi o tom ani nemusíme tušit.... A proto že jsem tak nějak tušil že se něco stane a už možná nebudeme moct být spolu, tak jsem už na nic dále nečekal a rozhodl se že to udělám...
_______________________

Levi: ,, Teď už se ale přestaneme soustředit na to co bylo.... Teď se na chvíli odsud vzdálíme... "

Levi vzal bílí šátek, kterým mi zavázal oči abych nic neviděla... Byla jsem zmatená..
,, Co to děláš Levi...? Nic nevidím. Víš přeci jak tohle nemám ráda. "

I přes to že jsem kvůli šátku nic neviděla, bylo mi jasné že se na mě teď usmívá...
Něco měl v plánu...
Levi: ,, Někam tě vezmu... "

Levi mě vzal do náruče a někam se mnou šel...., nic jsem neviděla, pouze jsem slyšela jeho srdce a zpěv ptáků, který nás doprovázel cestou...

Později zastavil a někam mě opatrně posadil.... Když mi sundal šátek uviděla jsem to nádherné místo, kde jsme zrovna seděli.... Seděla jsem na kameni pod obrovským, nádherným stromem, který byl obrostlý krásnými bílými květy... Všude kolem nás padali okvětní lístky stromu, které prosvítal nádherný západ slunce...

Jenže to co Levi udělal mě zaskočilo...
Levi si přede mě kleknul a otevřel bílou krabičku ve které byl stříbrný prsten se žlutým kamenem...
Cítila jsem jak mi bije srdce rychlostí světla... Celá ztuhlá a zaražená jsem na něho hleděla, zatím co on se na mě mírně usmíval....

Levi: ,, Akiro Okazaki...., vezmeš si mě za svého muže a budeš se mou až do úplného konce, dokud světlo nezhasne...? "

Do očí se mi nahrnuli slzy..., jenže byly to slzy štěstí... Rychle jsem Leviho obejmula zatím co mě přepadl pláč štěstí.....
,, Ano! Ano, vezmu si tě..... Ani nevíš jak jsem šťastná... Miluji tě Levi...  "

Levi: ,, Já tebe taky.... "
Nakonec mě vzal Levi do náruče a šli jsme spolu zpátky do vily, kde jsme chtěli společně strávit nádhernou noc...

Když už jsme stáli před vilou a Levi se chystal otevřít dveře, zarazil se
..., byl ve strnulé poloze, jakoby ani nežil...
,, Děje se něco Le-"
Jenže to mě už přerušil rukou na mých ústech, přitáhl si mě k sobě a schoval za sebe...

Vůbec jsem nechápala co se děje...
Jenže pak mi to došlo...
Levi: ,, Nehýbe- "
Jenže než to stihl doříct, schytal kulku do obou noh....
,, Levi!!! "

Levi se svalil v obrovské bolesti na zem, zatím co já se k němu přikrčila, abych mu pomohla.... Jenže v tom vyskočili z křoví vojáci a mířili jak na mě tak na Leviho, který byl zraněný a krvácel...
,, Dejte ruce nad hlavu a klekněte si na zem!! "

,, Pomožte mu, vždyť vykrvácí!! "

V tom mě přerušila vysoká žena s černými, krátkými vlasy a šíleným úsměvem na tváři, jako by to snad byla pro ní zábava.
Mikasa: ,, Ale notak, přestaň hysterčit a dělat si to ještě horší než to máš.... "

Když jsem to už nemohla vydržet, rozeběhla jsem se proti ní abych tu svini udeřila.
,, Ty jedna mrch-"
Ale zabránili mi v tom dva vojáci, kteří mě donutili si kleknout a pevně svírali mé ruce...
Mohla jsem se jenom dívat do očí té bestyji..., která pozorně sledovala mé ruce

Mikasa: ,, Koukám že tě už požádal o ruku.... "
,, Ano..., jsem na rozdíl od tebe šťastně zasnoubená..., za to takovou megeru jako ty, nebude nikdy nikdo chtít... "

Při téhle větě se tvářila naštvaně, protože věděla že je to pravda, ale pak se jenom usmála a dál se na mě dívala.
Mikasa: ,, No...., škoda že už nestihneš dojít k oltáři.... Hoši, berte ji. "

Nakonec jim dala povel aby mě odvedli. Naposledy jsem se podívala na Leviho, kterého sebrali dva vojáci a odváděli mi ho pryč....
,, Miluju tě... "
Nakonec mě hodili do černé dodávky a viděla už jenom tmu, když zavřeli dveře...
_______________________
Z pohledu Mikasi

Když jsem nastoupila do dodávky naskytnul se mi nádherný pohled na Ackermanna, kterého zrovna ošetřovali..., aby nám tu ten zlomený chudáček nevykrvácel... Teď jsem ho bohužel ještě nemohla trápit..

,, Takže ty jsi ten slavný Levi Ackermann... Jaká to škoda že na tebe brzo zapomenou.... Přeci jen, kdo by vzpomínal na mrtvolu. "
Levi: ,, Co s ní uděláte...? "
,, Myslíš tu tvou křepelku...? To bude záležet už jenom na ní... Ale spíše než o ní, by jsi se měl bát o sebe.... "

Levi: ,, Já se smrti nebojím..., koukám se ji přímo do tváře... "
,, To mi opravdu lichotí... Každopádně..., uvidíme jestli budeš takhle sebejistý i potom co mi tě předají... Pak se uvidí jestli budeš stejně odvážný... "