Even a criminal can love

Děkuji...- 15. kapitola

Flash back

Než Mikasa odešla dostat Ackermanna a Akiru, tak jsem to rozhodně nechtěl nechat jen tak. Nasedl jsem do černé dodávky se dvěma vojáky, kteří mi měli pomoct získat Akiru, tak aby Mikasa ani nikdo nic nepoznal..

Když jsme byly už u vily Ackermanna, sledoval jsem z černé dodávky, jak klečí Akira u postřeleného Ackermanna a z očí ji tečou slzy... Byl to pro mě bolestivý pocit..., sledovat ji jak trpí... Nemohl jsem to tak nechat, i přesto že mi zákon říkal něco jiného.

Když bylo po všem, dal jsem povel dvou svým vojákům, aby nabrali Akiru do auta a oni tak i udělali.
,, Je mi líto Mikaso, ale to co děláš, zasahuje už příliš daleko... "
___________________
Z pohledu Akiri

Seděla jsem spoutaná v černé dodávce, a hleděla neustále do prázdna... Cítila jsem se jako list na vodní hladině, který byl unášen vodním proudem proti své vlastní vůli...
Byla jsem jako křehký list, který jen mohl doufat, že ho voda nevezme daleko.... A zrovna v tenhle moment mě ta voda nesla daleko od člověka, kterého jsem milovala....

Z myšlenek mě ale vytrhnul hlas za mými zády... Byla jsem v šoku, z toho komu hlas patřil...  ,, Co tu dělá...? "
Eren: ,, Akiro...?"
,, E- Erene...? Kam odvážejí Leviho.... ? "
Eren: ,, ... "

,, Chápu...., hádám že tohle je asi konec.. Ale abych byla upřímná, tak jsem tě vždycky měla Erene ráda..., ať už bylo co bylo vždycky si mě chránil a stál mi po boku... Vždycky jsi byl pro mě můj největší a jediný přítel, kterého jsem měla..., skoro si tě ani nezasloužím... Ale to je v pořádku, protože já naprosto vím jak se teď cítíš, snažil jses mě jen varovat a chránit a já se ti takhle odvěčila... Máš naprosté právo na to mě nesnášet..., ale i když asi zemřu, tak zemřu aspoň s čistým svědomím, že jsem byla upřímná.... "

Eren: ,, To není pravda...? "
,, Cože...? "
Eren: ,, Ty nezemřeš... Nikdo tě nezabije."
,, Nemusíš mi lhát, aby jsem se cítila lépe... Já vím co mě čeká... "

Eren nakonec rychle zabrzdil a otočil se na mě. V jeho očích byl vztek a smutek.
Eren: ,, Já ti ale nelžu!! Protože já tě FBI nevydám!! "
To co Eren řekl mě zarazilo..., cítila jsem jak mě v oku pálí malá slza, která mi začala stékat po tváří...

,, C- cože...? "
Eren byl chvíli ticho a vypadalo to že se každou chvíli zhroutí na zem..
Eren: ,, Já..., já tě nemohu jim vydat.... Nedokáží i přes svou povinnost o tebe přijít..., nemohu..., znovu tě neztratím..., už ne. "

,, Takže co teď uděláš...? "
Eren: ,, Pomohu ti získat zpátky Leviho, a utéct ze země, pomohu vám, aby vás nikdo nechytil. Sice po tom budu muset odevzdat odznak, ale raději se vzdám nějaké hloupé placky než své nejlepší přítelkyně.... "

Do očí se mi začali nahrnovat slzy.., ale byly to slzy štěstí... Eren si ke mě nakonec kleknul a sundal mi pouta z rukou... Ihned na to co byly mé ruce volné jsem ho pevně objala a už ho nechtěla nikdy víc pustit... Eren mi obětí opětoval a nakonec se ode mě odtáhnul, aby se mi mohl dívat do očí.

,, Ale proč..., proč by jsi mi po tom všem chtěl pomoct... Je to všechno jen má chyba... Ne tvoje. "

Eren: ,, Ale je..., nechal jsem tě odejít do té vili a tak tě do toho všeho zatáhnul... A všechno to dělám proto že tě miluju... Nikdy jsem nepřestal, nedělám to kvůli toho zločince, ale proto že mi dnes před tou vilou došlo jak moc pro tebe ten člověk znamená..., stejně jako ty pro mě, a proto nechci aby jsi trpěla a měla zničený život.... Všechno to dělám jen kvůli tobě, a navíc..., kdybych tě sledoval, jak jsi celá v bílém, jdeš směrem k oltáři a vidět tvůj šťastný obličej, tak bych byl opravdu moc rád...., kdybych věděl že jsi konečně ve svém životě šťastná... O nic jiného mi nikdy nešlo.. "