Nový spojenec - 12. kapitola

52 8 2
                                    

Po tom peklu, které nastalo u stanu FBI, se nám jim povedlo společně s Levim ujet v autě, jenž řídil, zatím co já seděla vzadu přidržující si krvácející rameno, ve kterém jsem měla kulku.....
Levi jel snad 100 kilometrů v hodině, takže se nám jim povedlo ujet několik kilometrů a mohli zpomalit....
Levi po pár metrech zastavil u dalekého lesa...

Když jsme zastavili a vystoupili z auta, vzal ještě nějakou koženou tašku a pomohl mi vystoupit..., čekala jsem že mě bude jenom podpírat, ale on si mě místo toho vzal do náruče a šel se mnou do lesa... Zastavil se u nějakého lomu, kde svítilo slunce a byl zde výhled na celou Itálii... Opatrně mě položil na blízký kámen obrostlý mechem, takže jsem seděla na měkém...

,, Proč jsme tady...? "
Levi si ke mě přisedl a začal něco hledat v tašce, měl tam první pomoc...
Levi: ,, Nebyl čas jet s tebou do nemocnice, hodně krvácíš.., musím ti to ošetřit teď a tady, navíc po té situaci jsme v bezpečí tady... "

,, P- počkat, ty mi to chceš operovat sám?!"

Začala jsem se třást, když jsem viděla, jak začíná vytahovat operační pinzetu a umrtvovací injekci... Levi mě chytil za ruku a podíval se mi do očí, aby mě uklidnil...
Levi: ,, Prosím..., věř mi. "
,, Dobře... "

Když mě pustil, vzal injekci s tekutinou, kterou následně opatrně vstříknul do rány, bolelo to jen sekundu a přestalo to..., potom začal pinzetou opatrně vytahovat kulku, která nebyla naštěstí příliš hluboko...

Koukala jsem se jenom na něj..., nemohla jsem z něho spustit oči, nevím proč..., ale když jsem ho sledovala měla jsem pocit, že někde hluboko uvnitř něj je to milující člověk, jenom se musel najít někoho kdo by mu dal šanci....

Když byla kulka venku mohl mi vyčistit ránu.... Nakonec mi zavázal rameno obvazem a udělal malý uzlík...
Když uložil všechno zpátky do tašky, podíval se mi znovu do očí a já zase jemu...
Natáhnul ke mě ruku, kterou mě pohladil po tváří a začal se ke mě pomalu přibližovat, až nakonec naše rty delil jen milimetr...

,, Děkuji... "
Už jsem to nemohla déle vydržet a políbila ho první... Chvíli byl překvapený, ale nakonec se mnou taky spolupracovat, když jsme se od sebe odtáhli kvůli nedostatku vzduchu.. Podívala jsem se na něho a prolomila to hluboké ticho mezi námi...

,, Levi...?
Levi: ,, Ano...? "
,, Víš..., já nejsem taková, jak si myslíš... "

Levi: ,, Co tím myslíš...? "
,, Od chvíle co jsem se do tebe zamilovala ti přináším jenom neštěstí a smůlu..., kvůli mě tě málem zabili... "

Levi: ,, O čem to mluvíš.., ty nejsi pro mě žádnou hrozbou..., zachránila jsi mi život, stal se z tebe můj anděl strážný..., miluji tě.. "

,, Ty to nechápeš Levi...., já...já nejsem taková jak si myslíš..., už s tím nedokáží dále žít.... Je tu něco co ti musím říct, už ti nemohu dále lhát.. "

Levi: ,, Nějak ti teď nerozumím..."
Když se na mě zmateně díval, zhluboka jsem se nadechla, podívala se mu do očí a začala mluvit...., už jsem mu nemohla dále lhát...

,, Já ve skutečnosti nejsem jenom obyčejná policistka..., ve skutečnosti jsem policejní inspektorka.. Byla jsem pověřena úkolem tě najít a předat před soud... A tak jsem využila jednoho z tvých mužů, abych se k tobě dostala a získala si tvou důvěru... Moc mě to mrzí..., nikdy by mě před tím nenapadalo, že bych se někdy do tebe mohla zamilovat. "

Bolelo to..., tolik to bolelo dívat se na něho a říkat mu tu krutou pravdu... Cítila jsem jak mi začínají po tváří stékat slzy..., čekala jsem jenom na to až vezme zbraň a namíří ji na mě....

I když se ale Levi tvářil zaraženě, tak se na mě jenom mírně usmál a místo toho mě chytil za tváře a zvedl mi bradu tak abych se dívala na něho..

Levi: ,, Je mi jedno čím jsi byla pověřena, nebo jestli jsi měla za úkol mě zatknout...., zachránila jsi mi život a to jen dokázalo že mě opravdu miluješ, protože kdyby ne..., tak tu teď s tebou nejsem...

Levi mi prstem setřel slzy z obličeje a nakonec mě políbil, nepřestával mne držet za tváře..., zatím co já mu obmotala ruce kolem krku a polibek mu opětovala...

Když se blížil večer rozhodli jsme se už jít... Levi mi pomohl opatrně nastoupit do auta, ale tentokrát jsem seděla vedle něho. Pomalou jízdou jsme jeli zpátky do vily, zatím co nás doprovázeli světla z lamp a svit měsíce...
______________________
Před vilou

Když jsme byly zpátky, šli jsme společně zpátky do vily..., když Levi otevřel dveře podívala jsem se ještě zpátky na místo, kde stála vždycky Erenova dodávka..., nebyla tam... Byla pryč a společně s ní i Eren...

Z myšlenek mě vyrušila Leviho ruka na mém nezraněném rameni... Otočila jsem se na něho a v jeho očích viděla strach..., ale nebyl to strach o sebe....
Levi: ,, Jsi v pořádku..? Jsi hrozně bledá..."

,, Jsem v pořádku..., jen se toho poslední dobou na mě stalo moc...., potřebuji jen chvíli na to, abych si mohla utřídit myšlenky.. "

Otočila jsem se směrem na něho a pevně ho obejmula.... Objetí mi opětoval a vtiskl mi jemnou pusu do vlasů...., byla jsem ráda že jsem ho měla... Přála jsem si jenom aby to Eren jednou pochopil...

Levi: ,, Už to bude v pořádku..., nedovolím aby ti už kdokoliv ublížil.... A teď pojď.., lehneš si do postele a nachystám ti horký čaj... Potřebuješ teď odpočívat. "

Levi si mě vzal do náruče a vzal mě do svého pokoje, kde mě položil na postel a přinesl mi horký čaj..., oba jsme leželi společně v posteli, zatím co já měla hlavu položenou na jeho hrudi a za poslouchala se do zvuku jeho srdce a ohně, který praskal v krbu...
_______________________
O několik hodin později ve stanu

Po tom co na nás Ackermann a ti jeho grázlové zaútočili....nám dost zaškodili... Když šel Ackermann pro Akiru, snažil jsem se ho dostat, ale střelil mě do obou noh a nemohl se nijak hýbat, nemohl jsem nic udělat..., jen sledovat jak mizí Akira společně s Ackermannem v dáli... Byla opět pryč.

Nacházeli jsme se všichni v krizové situaci... Už nešlo pouze o dopadení kriminálníka, ale tohle znamenalo válku.., a pro mě to začínalo být velmi osobní...

Proto jsem byl nucen udělat poslední zoufalý čin..., musel jsem najmout novou a jedinou nejlepší inspektorku, která mi teď zbývala...
,, Mikasa..... "

Nešťastně jsem pohlédl na svůj telefon, na kterém jsem začal vytáčet její číslo... Okamžitě mi odpověděla.
,, Čekala jsem že mi zavoláš, až se dostaneš do sraček..... Bratříčku... "

,, Dost Mikaso.., chci aby jsi mi pomohla vyřešit ten nový případ..."
,, Velmi ráda budu s tebou spolupracovat, Erene..."

,, Chci aby jsi se ihned dostavila do stanu..., posílám ti adresu, kde se nacházíme. Končím.."

Po chvíli dorazila Mikasa do stanu a všechny s šíleným úsměvem na tváři pozdravila...
,, Zdravím, zdravím vás všechny... Sluníčko svítí, květiny rostou a vy se tu tu zatím dusíte ve vlastních problémech, Ani nevíte jak se na tuhle jízdu dlouho těším.... Mám pravdu.. Erene? "

,, Moc si od toho neslibuj, Mikaso... Akiru potřebujeme živou..., ty své mučící techniky si nech laskavě na někoho jiného... "

,, Ohhh...., to jsi mě vážně zklamal..., no nevadí. Tak jo všichni, zábava začíná, všichni do práce!! A ty Jeane mi přines donut a kafe..., potřebuji se nabudit... Jdeme na to Erene, slibuji ti že ji dostaneme zpět na naší stranu, ať už se jí to bude líbit nebo ne.... "

Even a criminal can loveKde žijí příběhy. Začni objevovat