Bylo ráno a mě probouzeli příjemné sluneční paprsky z okénka letadla....
Když jsem se trochu probrala a protáhla, podívala jsem se z okénka kde už jsme...
Z výšky jsem spatřila nádherný pohled na město New York..
Najednou mě ale z myšlenek vyrušila něčí hlava na mém rameni...
Když jsem se otočila, spatřila jsem Leviho jak spí a spokojeně oddechuje...
Musela jsem se nad tím usmát..., mírně jsem se nad něho naklonila a vtiskla mu malou pusu na čelo a nechala ho ještě chvíli spát, jelikož musel být hodně vyčerpaný...
Po chvíli jsem cítila jak pomalu letadlo klesá a tak jsem chtěla probudit Leviho, aby se stihl probrat, jenže on už byl dávno vzhůru.
,, Dobré ráno osplače, už jsme tady... "
Levi se na mě mírně usmál, dal mi ruku kolem ramen a přitiskl si mne blíže k sobě.
,, Teď když už nejsi mafián, tak si budeš muset najít jinou práci..., a já také. Nemůžeš všechno zvládat sám. "
Levi: ,, Do teď jsem se živil tou nejvíce životu nebezpečnou práci na světě, myslím si že pro mě nebude problém získat práci i zde... A neměj strach, společně to zvládneme..., a přeci jen jsem jeden z nejbohatších lidí v Evropě, nebude pro mě ani problém sehnat byt, protože nedovolím, aby moje žena žila v nějaké špinavé díře...."
,, O tom nepochybuji Levi... "
____________________
*Pohled Erena*
Když byla Akira s Levim pryč jel jsem k sobě domů... Když jsem parkoval svou dodávku na parkovišti kousek od mého domu, zahlédl jsem něco co mě vyděsilo....
Před mým domem bylo několik aut FBI a všude byly policisté a ozbrojení vojáci..., bylo mi jasné že mě hledají, ale pak jsem si položil jedinou otázku...
,, Jak to mohli zjistit...? "
Jenže pak mi to došlo....
,, Ta mrcha... "
Když jsem si vzpomněl na Mikasu, začal jsem cítit jak mi na čele naskakují žíly.... Ve mě se začala vařit krev a tělem mi koloval nepopsatelný vztek a nenávist....
,, Tak za tohle zaplatíš..., Mikaso... "
Okamžitě jsem dupl na plyn a jel....
Cestou jsem přemýšlel kde by mohla být a začal v hlavě vylučovat všechna místa kde určitě teď nebude....
*,, Vzhledem k tomu že je Mikasa sólista a s tím jak je situace napjatá tak určitě nebude ve své organizaci ani u FBI.... Pak už by ale jenom zbývalo...-"*
A pak mi to došlo... Okamžitě jsem otočil auto jiným směrem a jel na místo kde určitě Mikasa bude.
Dojel jsem před její dům a zaparkoval kousek od domu....
Co bylo ale divné, je že se v domě nesvítilo a nevypadalo to že by někdo uvnitř byl...
Než jsem vystoupil, nasadil jsem si raději neprůstřelnou vestu a vzal si nabitou zbraň se zásobníkem, pro případ kdyby to byla past...
Pomalu jsem vcházel dovnitř a neustále se kolem sebe rozhlížel s pistolí v ruce, která byla připravena kdykoliv vystřelit.... Najednou jsem uslyšel tiché kroky....
,, Je tu někdo...? "
Slyšel jsem je kolem sebe a nedokázal přesně určit odkud zvuky přicházejí.
,, Okamžitě vylez! "
najednou ale zvuky utichly.... Bylo mrtvé ticho..
Jenže pak jsem ucítil zbraň u mé hlavy....
Mikasa: ,, Ahoj...., Erene.... "
,, Mikaso.... "
Mikasa: ,, Ty jsis vážně myslel že unikneš? Bylo opravdu smutné tě nechat si myslet že by jsi mohl utéct před svým hříchem... Teď mi ale hezky vyklopíš kde je Ackermann a Okazaki..."
,, Tak na to můžeš rovnou zapomenout... Jestli si vážně myslíš že ti to řeknu jen proto že mi držíš zbraň u hlavy tak jsi opravdu naivní..., protože mě zabít nemůžeš... "
ČTEŠ
Even a criminal can love
Aksi-Kniha je inspirováná španělským seriálem: La casa de papel a americkým seriálem The Night Manager.- Jmenuji se Akira Okazaki a pracuji jako nejuznávanější inspektorka v FBI. Můj život byl většinou jen o obyčejných přepadeních v bankách či o překupn...
