Even a criminal can love

Zrada nebo nová cesta? - 11. kapitola

Když Eren odešel, jenom jsem seděla spoutaná na židli a přemýšlela nad tím co mi Eren řekl..., přemýšlela nad tím čeho jsem se dopustila.... Ale zároveň jsem nemohla přestat myslet na Leviho, do kterého jsem se nešťastně zamilovala i přesto jak moc jsem se svým emocím bránila....

Eren má ve všem pravdu...., zradila jsem ho, ale i přesto všechno mi pořád něco říkalo, že jsem udělala co jsem musela...

Nějakou dobu jsem seděla sama a hleděla do stolu přede mnou, když v tom se vrátil Eren..., ale tentokrát měl sebou propisku a papír...., sednul si zpátky na své místo kde předtím seděl a propisku s papírem položil přede mně..., vedle sebe měl ale také pistoli... Zděsila jsem se.

,, Erene já-"
Eren: ,, Odpovíš mi na všechno..., už mi nadále nic nebrání... "
,, Erene já nejsem tvůj nepřítel.... "
Eren: ,, Ještě pořád máš šanci to napravit..., i když malou, tak tu pořád cesta je.... Asi to nevíš ale jsi od teď nepřítelem a zrádcem pro celý stát, za tvou zradu rozhodla vláda, že dostaneš trest smrti...., se kterým nesouhlasím, protože si myslím že za své činy by jsi měla mít doživotí za mřížemi... "

Eren se tvářil velmi vážně, ale zároveň jsem v jeho tváří viděla smutek a starost.... Byla jsem proto přesvědčená o tom že nechtěl aby mě zabili...I když byl ale Eren můj největší přítel..., tak jsem prostě nemohla....

Eren: ,, Ale pokud mi teď podepíšeš tuhle listinu a řekneš mi všechny informace o Ackermanovi, budeš mít trest snížený na 6 let a soud roztrhne tvůj rozsudek....

Eren se na mě soucitně podíval a položil dlaň na mou ruku, zatím co se mi nešťastně díval do očí....
Eren: ,, Prosím Akiro..., nenič si život kvůli takovému
člověku.... Prosím...., vrať se k nám. "

Díval se mi hluboko do očí a držel mě za ruku... Už jsem to nedokázala nadále snášet...., nedokázala jsem se na něho dále dívat... Sklopila jsem od něho pohled a odtáhla svou ruku..
,, Je mi líto Erene..... Ale já to neudělám..., nemůžu.. "

Eren: ,, Cože....? "
,, Je mi líto Erene...., ale já to neudělám. "
Eren: ,, Proč..., to jses přidala už na jeho stranu a zahodila své přátele...?! "
,, Já přeci nikoho nezradila! "
Eren: ,, Tak proč?!! "

,, Protože ho miluji!!"
Když jsem si uvědomila co jsem řekla zakryla jsem si ústa a nedokázala se na něho podívat.... Eren na mě se zaraženým výrazem hleděl a nevěděl co říct...

Eren: ,, Chápu..., takže ten kriminálník ti je bližší než já....? "
,, Erene ty přeci vždycky budeš můj-"
Eren: ,, Přítel? Já tě miloval Akiro...., vždycky jsem ti stál po boku a snažil se tě chránit ať bylo co bylo.... A teď..., teď hádám že je to u konce... "

,, Erene....? "
Eren mě už nadále nevnímal..., vzal svou pistoli a zamířil na mou hlavu s prstem na spoušti...., srdce mi bilo jako o závod a vyděšeně na něho hleděla....
Eren: ,, Podepiš ten papír!!! "
,, Já nemůžu... "

Erena ovládaly jeho emoce a neměl nad sebou žádnou kontrolu..., z očí mu tekly slzy a třásla se mu ruka...
Eren: ,, Podepiš ten papír!!! Hned!!! "

,, Ty tu spoušť nestiskneš..... "
Eren: ,, Podepiš to!!! "
,, Já nejsem tvůj nepřítel, Erene... A ty to víš... "
Eren: ,, AAAH!!! "

Jeho emoce ho odváděly k šílenství, až ho to nakonec donutilo vystřelit vedle mě.... V celém stanu nastalo hrobové ticho...
_______________________
Leviho pohled

Potom co mi Akira řekla se mi zastavilo srdce...., to se do mě opravdu zamilovala....? Co když to řekla jen proto že ji ovládal Stockholmský syndrom...., co když to vše dělala jen proto že měla ze mě strach..., přeci jen pro ní jsem byl jen její vjeznitel..., nebo mi opravdu opětovala své city....? Vůbec jsem nevěděl..., jenže po tom co jsme byly pryč někam utekla a já nevěděl kam...

Měl jsem o ní vážně strach..., jsou to už dvě hodiny co zmizela..., vůbec jsem nechápal co se děje... ,, Kde jsi Akiro....? "
________________________

Když Eren vystřelil vedle mě, celý psychicky zničený se zhroutil na zem... Když se trochu vzpamatoval tak se s těží postavil a dále na mě s roztřesenýma rukama mířil....

Byla jsem v šoku...., přemýšlela jsem hodně jak se z téhle šílené situace dostat...., bylo mi jasné že musím od tud pryč... Pak jsem si ale na něco vzpomněla....
________________________
Flashback

Levi: ,, Akiro...? "
,, Ano Levi...? "
Levi: ,, Poslyš... Na tom letišti jsi mi zachránila život..., nebýt tebe, tak bych tu už asi s tebou nebyl.... Proto se musíme po tom incidentu opatrovat, ale než o sebe mám spíše strach o tebe..., proto jsem ti přinesl tohle... "

,, Telefon...? "
Levi: ,, Když budeš někdy v ohrožení života, zmáčkneš tohle, ukáže mi to tvou polohu a já a mí muži ti přijdeme na pomoc... Nevěděl jsem jak ti to dostatečně oplatit.... Zachránila jsi mě..., a teď je řada na mě... "
________________________

,, Je mi líto Erene..., ale pokud jsem podle tebe opravdu tvůj nepřítel tak už mi asi nic nebrání v tom, aby se naše cesty rozešli.... Ale neměj strach, protože pro mě budeš vždycky můj přítel i když já pro tebe už asi ne.... "

Po mé poslední větě jsem s těží stiskla tlačítko mého mobilu ve přední kapse na mém stehně.....
________________________
Leviho Pohled

Stál jsem před oknem a přemýšlel nad vším co se poslední dobou odehrálo... A taky nad tím kde je Akira...., najednou jsem ale zaslechl alarm na mém telefonu.... Když jsem ho otevřel zhrozil jsem se...
,, Akira.... "
Běžel jsem chodbou směrem za mou informátorkou....
,, Hange Příprav auta!! Máme problém...."
_______________________

Netrvalo to dlouho a zaslechla jsem minimálně dvě auta, zuřivě přijíždějící čím dál tím blíže ke stanu...

,, Ale je bohužel na čase aby jsme se rozloučili Erene... "
Eren: ,, Cože...?"
Do stanu přiběhl Levi a jeho muži, kteří začali střílet.
Pak jsem ale uslyšela jeho křik.
Levi: ,, Nestřílejte idioti!! Jenom je odzbrojte!! "

Eren se na mě zaraženě podíval a nepřestával na mě mířit.
Eren: ,, Co jsi udělala...? "
Nakonec položil zbraň na stůl a popadl svou vysílačku....

Eren: ,, Všem jednotkám!!! Tady velitel Yeager!! Ať přijedou ihned všechny jednotky, tohle je nejvyšší stupeň!! Opakuji nejvyšší stupeň!! "

Když Eren domluvil, položil vysílačku a odešel pryč... Později jsem uslyšela další auta přijíždějící ke stanu..., venku se zuřivě střílelo a křičelo..., byla jsem vyděšená...

Nakonec přišel ke mě Levi, který si okamžitě ke mě klekl a pevně mě sevřel v objetí...

Levi: ,, Ani nevíš, jak jsem rád že jsi v pořádku..., ale teď musíme zmizet, dokud to tam mí muži drží... "

Levi a já jsme utíkali rychle ze stanu pryč a nastoupili do auta, Já seděla vzadu a Levi na místo řidiče. začali do nás následně ozbrojené jednotky střílet..., s tím že mě jedna kulka trefila do ramene... Mým tělem projela vlna bolesti..., naštěstí to ale bylo jen rameno
Levi: ,, Jsi v pořádku?! "
Akira: ,, J- jo..., jen škrábnutí... Jeď!!"

Levi přidal na rychlosti a s těží se nám povedlo jim ujet pryč....