Even a criminal can love

Vstupenka ke svobodě - 19. kapitola

Když jsme byly konečně dostatečně daleko, mohl Armin zastavit...
Zastavili jsme před jeho domem.
Když Armin zaparkoval postavil se a šel ke mě aby mi pomohl se dostat na nohy...
Rukama mě podepíral abych nespadl a pomalu jsme tak došli k jeho domu, který následně otevřel a vešli jsme dovnitř....

Vevnitř jsem si opatrně sedl na gauč ale jak mile jsem pohl nohama, projela mi tělem silná vlna bolesti...
,, Musím ti to ihned ošetřit..., počkej chvíli, zajdu pro lékárničku. "

Když se Armin vrátil společně s lékárničkou, klekl si na zem a začal mi ošetřovat nohy....
Mezi námi bylo trapné ticho, které nakonec Armin prolomil.

Armin: ,, Co se to proboha děje Erene...? "
Eren: ,, Nic, jsem v pohodě... "

Armin: ,, To vidím jak jsi v pohodě... Před chvílí jsem musel mířit zbraní na tvou sestru, která s tebou chtěla udělat bůh ví co a ještě k tomu jsi málem vykrvácel..., ale jinak jsi v pohodě? To myslíš vážně...? Co se tu vlastně vůbec sakra děje. "

Eren: ,, Je to dost na dlouhé vysvětlování..., řeknu jen že se Akiře byl svěřen jeden z nejstarších případů, který se zatím nikomu nepovedlo úspěšně uzavřít aniž by za to zaplatil smrtí...., ale ona se i přes to do toho po hlavě vrhnula a já měl za úkol ji s tím pomáhat, ale upřímně jsem to příjmul hlavně proto abych věděl že bude v pořádku...., jenže..., to jsem si alespoň myslel.

V ten kdy to mělo všechno vypuknout mi řekla že jde dovnitř...., chtěl jsem ji v tom zabránit..., byla hrozně tvrdohlavá a v moment, kdy překročila práh Ackermanniva sídla se dostala do velkého problému... Nešťastně se do něho zamilovala a po chvíli kdy mi došlo jak je s ním šťastná jsem to vzdal a rozhodl se že jim pomohu dostat se za hranice do Ameriky..., problém je v tom že už na mě přišli a teď hledají i mě... "

Armin si jen nešťastně povzdechl a ohlédl se z okna ven, když už jsem měl obě nohy ošetřené a zavázané.
Armin: ,, Co budeš dělat...? "
Trochu jsem se odmlčel ale pak jsem mu s klidem odpověděl...

Eren: ,, Pomůžeš mi nahrát mou smrt... "
Armin se na mě rychle otočil s šokem v očích, vypadal jako by právě zahlédl ducha...
Armin: ,, To je vtip, že ano...? Eren snad si nemyslíš že ti budu pomáhat s-"

Eren: ,, Pokud mi nebudeš chtít pomoct tak budiž..., ale musíš pochopit, že nehodlám žít s pocitem, že se budu muset na každém rohu se schovávat jen proto abych neskončil za mřížemi... Takže jestli mi nepomůžeš tak to klidně udělám sám bez tvé pomoci... "

Armin se chytil za hlavu a svým zrakem propaloval podlahu, vypadalo to že nad mými slovy hodně přemýšlí, bylo vidět že se mu to nelíbí ale i tak se postavil a nabídl mi svou ruku..

Armin: ,, Pokud to opravdu chceš, asi mi nic jiného nezbývá... "
Jeho ruku jsem příjmul a objal ho
Eren: ,, Díky Armine, jsi teď jediný člověk na kterého se mohu spolehnout.. "

Armin: ,, Takže jak to chceš udělat...? "
Trochu jsem se zamyslel a hleděl do prázdna..., pak mě nakonec něco napadlo....

Podíval jsem se z okna a zahlédl nedaleko od sud řeku... Podíval jsem se zpátky na Armina, který na mě pořád nechápavě hleděl.
Ukázal jsem za sebe na řeku a odpověděl jedninou větou.

Eren: ,, Zastřelíš mě a hodíš do řeky... "
Armin: ,, Cože..., ale jak to chceš uděla-"

Než to celý vyděšený stihl do říct zastavil jsem ho zdvyhnutou rukou.

Eren: ,, Neboj se, vše ti vysvětlím. Teď si musíš dát na sebe stejné oblečení jako když jsi mě odvážel pryč v dodávce, a vezmi si ještě zbraň, falešnou krev a také budeme potřebovat kameru.... Já vezmu zbytek..., počkám na tebe venku u tam té řeky. "

Už jsem nic dále neříkal a s klidem bez jakéhokoliv dalšího slova odešel pryč.
Když jsem byl venku, opatrně jsem dokulhal až k dodávce ve které mě vezl Armin až sem... Vevnitř jsem začal hledat prostředky, které bych potřeboval k zfalšování mé smrti...

Chvíli jsem přemýšlel a pak mě něco napadlo. Tato dodávka patří FBI, takže je zvenku z neprůstřelného a velmi odolného kovu, tím pádem se to teď výjimečně hodí...

Šel jsem z dodávky přímo do Arminovy garáže kde jsem hledal cokoliv čím bych mohl vyříznout kus kovu z dodávky...
Nakonec jsem našel ruční kotoučovou pilu na kov..., doufal jsem jenom že to půjde.

Pilu jsem popadl a odkulhal zpátky k dodávce, před kterou jsem si klekl a pustil se do práce... Začal jsem pomalu odřezávat kus kovu z dodávky... Trvalo to asi přibližně 40 minut jelikož byl kov velmi odolný a těžko propustný, ale úspěšně se mi povedlo získat kus kovu, který bude mít klíčovou roli v mé "smrti".

Kov jsem si schoval do kapsy a hledal poslední dva předměty, jenže budu potřebovat...
V garáži jsem sebral kobercovou pásku, polystyren a z dodávky vzal zase jedny pouta. Když jsem byl hotov zvedl jsem se a šel pomalu k řece, kde na mě už čekal Armin.
_____________________
U řeky

Armin: ,, Vysvětlíš mi konečně jak to chceš udělat...? "

S klidnou tváří jsem se podíval na Armina a pak začal vytahovat předměty a následně mu ukázal kus kovu a polystyren.

Eren: ,, Dám si pod své oblečení tenhle kov... Je to velmi odolná neprůstřelná ocel, kterou jsem vyřízl z policejní dodávky. Přilepím si ho kobercovkou k oblasti těla, kde se nachází mé srdce, následně na něj dám tenhle kus polysterenu aby se do něho kulka zapíchla a nemohla se tak odrazit..... Budeš mi totiž mířit přímo na srdce, jelikož je to slabé místo v lidském těle, vzhledem k tomu že budu na kraji u řeky tak sám spadnu směrem dozadu do řeky, všichni si tak budou myslet že jsem mrtvý a nikdo na nic nepřijde... Bude to můj falešný skon,který bude i natočen a dostane se všude do médií..."

Podíval jsem se na Armina zda tomu rozumí, nakonec kývnul na souhlas..
Eren: ,, Dobře..., máš tu krev a kameru...? "
Armin: ,,, Jo... "

Armin mi hodil sáček s umělou krví, kterou si připevním na polystyren, aby to působilo jako skutečná rána...
Když jsem si začala připevňovat kov na tělo a následně i polystyren s krví, Armin mezitím chystal kameru která mířila objektivem přímo na mě klečicího před řekou.

Když bylo hotovo a vše připravené, přišel ke mě a začal mi nasazovat pouta na ruce aby jsem vypadal jako Arminův rukojmí. Vše bylo hotové a já byl připravený na svou cestu ke svobodě.

Armin zapnul kameru zahalený celý v černém a zbraní v ruce si stoupnul vedle mě a jednou rukou na mě mířil. Samozřejmě měl i měnič hlasu, který jsem mu poskytl, aby nikdo nemohl zjistit jeho identitu a neohrozil ho....
Kamera jela a začal tak se svým projevem, který jsme ještě spolu pro mysleli..

Armin: ,, Zdravím všechny z FBI. Jak jistě vidíte identita ani jméno nejsou důležité, jelikož jsem zajal velitele vašich ozbrojených sil Erena Yeagra... A vy se nyní stanete diváky jeho úplného skonu.... "

Přišel konečně nejdůležitější moment a pro mě příležitost a šance začít nový život od nuly....
Armin zamířil zbraní přímo na mé srdce a vystřelil....
Kulka úspěšně dopadla na dané místo, zatnul jsem hned potom všechny svaly a sám od sebe spadl z kraje přímo do řeky.....
_____________________
Time skip

Seděl jsem v dodávce za volantem, oblečený v černém a měl zakrytý obličej kšiltovkou, brýlemi a šátkem přes pusu. Naposledy jsem se otočil na Armina a na důkaz díku mu podal svou ruku přes otevřené okénko.

Armin se na mě usmál a ruku příjmul...
Eren: ,, Děkuji ti za vše Armine, hodně jsi toho pro mě udělal, nikdy ti to nezapomenu.... "

Armin: ,, Pro mě bude hlavní když budu vědět že jsi naživu Erene..., dávej na sebe pozor... "
Eren: ,, Budu..., a postarej se aby se to video dostalo do médií, je mi jedno kam nebo jak ale ať to je všude. Ale pamatuj, nikdo na tebe nesmí přijít... "

Armin: ,, Spolehni se.... "
Eren: ,, Sbohem, doufám že se brzy zase uvidíme... "

Nakonec jsem se otočil zpátky k volantu a jel směrem do mého domu...
Cestou jsem přemýšlel jak se má asi Akira a doufal že na ní dává mezitím Levi pozor....