Rafe Cameron and me

2. Zpátky domů

Po třech letech letím konečně domů, mám se těšit nebo bát? Říkala jsem si když jsem seděla v letadle. Co když mě moji přátelé už nemohou chtít vidět, co když na mě zapomněli. Je pravda, že v Paříži to bylo skvělé, ale už jsem se vážně těšila domů i když mě nikdo nepřivítá s radostí. Ty tři roky pro mě byli velmi těžké musím se naučit Francouzky, bydlet sama v neznámém městě kde jsem nikoho neznala, je pravda, že jsem po čase poznala pár skvělých lidí ale stejně domov je domov. Začali oznamovat přistání a já se začala znovu bát.

Vzala jsem si kufr a šla jsem k východu letiště, doufala jsem je , že uvidím matku a nevlastního otce a ano viděla jsem, matka hned začala mávat a já šla směrem k nim. „Vítej doma zlatíčko" řekla matka a já jen s udivením koukala, nikdy takhle milá nebyla. „Jsme rádi, že jsi se vrátila, je vidět, že ti ta Paříž prospěla, vypadáš úplně jinak" řekl nevlastní otec. Je pravda, že vypadám jinak, ty tři roky mě úplně změnili jak povahově tak vzhledově, teď jsem měla dlouhé hnědě vlasy, krásně vytvarované křivky a byla jsem hubenější a také mi zmizelo akné. Takže je pravda, že jsem vypadala úplně jinak. Nastoupila jsem do auta a téměř okamžitě jsem usnula, byla to dlouhá cesta.

Matka mě vzbudila když jsme přijeli domů, ten dům vypadal větší než jsem si pamatoval a pře domem stálo plno aut. "To je tvoje" řekla matka a ukázala na černý lesklý jeep. Já jen nevěřícně koukala "Opravdu" zeptala jsem se "Ano" řekla matka a usmála se, z radosti jsem ji objala a ona mě také. Nevlastní otec s někým telefonoval a po chvilce za námi přišel "Za chvilku přijede Topper a budeme se připravovat na hurikán" řekl. Dnes měl přijít nějaký velký hurikán Agáta.

„Ahooj Annie" slyšela jsem jak někdo křičí a byl to Topper běžel ke mě a objal mě, Topper byl jediný člen rodiny s kterým jsem byla za dobře než jsem odjela. "Ahooj" odpověděla jsem.

Začali jsme připravovat na hurikán, moc jsme toho nedělali většinu už udělalo služebnictvo které jsme měli. Šla jsem do svého pokoje a byl jiný dříve jsem tu měla hodně plakátů a různých věci ale teď byl vymalován na bílo, pod oknem byla velká bílá postel v jednom rohu byl stůl s nějakými krabicemi, byl to nový notebook a mobil. V Paříži na mé škole nebylo povoleno mít telefon nebo počítač. Prohlížela jsem si zbytek pokoje a vešla jsem do šatny, bylo tam plno nového oblečení plno formálních šatů a kalhot s halenky ale také plno více pohodlných věcích.

Slyšela jsem klepaní a šla jsem otevřít byl to Topper. "Můžu dál" zeptal se, pustila jsem ho dovnitř "Říkal jsem rodičům že ti měli nechat pokoj tak jak jsi ho měla než jsi odjela ale neposlouchali mě" řekl Topper " Popravdě celkem se mi líbí" řekla jsem " Už jsi koukala na sociální sítě" řekl když viděl na stole telefon s počítačem "Ještě ne" řekla jsem "Měla bys, až přijde Agáta tak to nestihneš" řekl a začal se smát "Já už půjdu, uvidíme se zítra a povíš mi toho více o Paříži. Dobrou" řekl a odešel.

Vzala jsem do ruky telefon a zapnula ho, chvilku to trvalo než jsem na instalovala všechny aplikace. Pustila jsem si nějaký film na notebooku a otevřela jsem instagram. Měla jsem deaktivovaný účet takže jsem si ho znovu obnovila a najednou na mě vyskočil můj profil, byli tam staré fotky mě a taky plno fotek pogues. Všechny jsem je archivovala, změnila jsem si profilovku. Pak jsem se podívala na profily Kie, Johna B, Popa a JJ. Všichni byli najednou tak velcí a jiný, skoro jsem je nepoznala. Napsala jsem Kie "Ahooj Kie jsem zpátky, nechceš něco podniknout?" přišla mi ta zpráva dost trapná ale což aspoň pal uvidím jak jsem na tom a jestli mě bere pořád za kámošku. Ještě jsem si prohlížela jejich profily a najednou mě napadlo se podívat na ještě jeden profil. Rafe Cameron napsala jsem do vyhledávání, ihned na mě vyskočil jeho profil, rozklikla jsem ho. S otevřenou pusou jsem koukala na jeho fotky, byl úplně jiný ale stejně pořád hezkej jako dříve, moje srdce mi bušilo jako o závod ale pak jsem si vzpomněla co mi před třemi lety řekl. Všechno zhaslo, došlo mi že musel vypadnout proud. Rozhodla jsem se že půjdu spát.

Doufám že se Vám první kapitola líbila. :))