Married Because Of A Promise

Žádost o ruku

Následujícího rána šla Caroline do do Klausova domu. Jednak jí pořád hlavou vrtala otázka ohledně žádosti o ruku, ale hlavně šla za Rebekou, která momentálně pobývala u Klause doma. Naposledy tam byla, když pomáhala Claire odstěhovat se. Taky to bylo naposledy (kromě nemocnice), co ho viděla. Nedokázala se na něj a její sestru koukat. Sice byla za ně šťastná, ale nemohla se se ubránit žárlivosti. Přála si, aby tenkrát řekla své skutečné jméno.

Byl večer a Claire ji přemluvila, aby šli spolu do baru. Caroline moc nechtěla, ale kvůli své sestře šla.

Byla v nějakém koutě a pila apletini. Appletini byla jedna z mála věcí, kterou neměla se svou sestrou společné. Claire tenhle nápoj nesnášela a Caroline milovala. Najednou k ní přišel nádherný muž. Měl vlnité blond vlasy a nádherné modrozelené oči. Byl to nejkrásnější muž, jakého kdy potkala.

,, Ahoj, lásko." Jakmile Caroline uslyšela jeho sexy anglický přízvuk, začala se červenat.

,, Ahoj." Bylo jediné, co řekla. Nemohla ze sebe dostat jiné slovo.

,, Jsem Klaus a ty?" Nevěděla jak, ale najednou to ze sebe vypustila.

,, Claire." V tu chvíli se proklela. Nechápala, proč řekla jméno své sestry.

,, Claire. Nádherné jméno. Vypadá to, že už jsi na konci. Přinesu ti další." Podívala se na svou sklenici, která byla teď už prázdná a pak zpět na Klause, který tam už nebyl. Odešel dřív než se stihla opravit. Chvíli tam stála a debatovala sama se sebou. Když si všimla, že byl už poměrně dlouho pryč, vydala se ho hledat. Nejdříve šla k baru, ale tam nebyl. Začala si myslet, že to byla jen záminka pro útěk, ale najednou si všimla jeho a jejího dvojčete. Tančili spolu na tanečním parketu a vypadalo to, že se bavili. Uvědomila si, že ji Claire nebude postrádat a odešla.

Když se příští ráno Claire vrátila domů, mluvila a úžasném muži jménem Nik. Myslela si, že je to jiný chlap než ten, co s ní mluvil dokud nezmínila jeho celé jméno. Jediné z čeho byla smutná, bylo, že si nepamatuje jejich úplně první setkání. Setkání, které se vlastně nestalo.

Jeden ze služebných u Mikaelsonů ji doprovodil do obývacího pokoje, kde na ni čekala Rebekah. Jakmile si jí všimla, tak vstala a obejmula ji.

,, Něco pro tebe mám." Řekla Caroline a vytáhla náhrdelník. Jakmile ho Rebekah uviděla, usmála se.

,, Ten je Claire." Řekla a snažila se skrýt své nadšení.

,, Býval tvůj. Viděla jsem ho snad na všech rodinných fotkách a taky jsem viděla, jak se tváříš, když ho Claire měla na sobě. Patří tobě." Řekla a přesunula se za ni a dala jí ho na krk.

,,Děkuji." Řekla a znovu ji objala.

,, Asi bych už měla jít." Řekla a otočila se. Chystala se jít, ale zastavila ji ruka na zápěstí.

,, Počkej! Nik s tebou bude chtít mluvit." Počkej tady. Půjdu pro něj." Řekla, ale jít pro něj nemusela, jelikož se tady už objevil.

Klaus byl ve svém pokoji a jen ležel a přemýšlel. Začal mu zvonit telefon a když ho zvedl, zjistil, že je tady Caroline. To byl jeho čas. Do svatby mu zbývalo pár dní. Sešel dolů a uviděl jen její zadek nikoli předek, který se objímá z jeho sestrou. Jakmile se chystala odejít, uviděl její obličej. Vypadala přesně jako ona. Už několikrát viděl její obličej, ale rozdíl byl v tom, že tenkrát viděl Caroline sestru jeho přítelkyně. Teď jen viděl přesnou kopii jeho životní lásky a to bolelo. Neuvědomil si, jak jsou si podobné. Claire miloval a ke Caroline nic necítil. Připadala mu jen jako další obyčejný člověk.

,, Caroline, co tady děláš?" Zeptal se a šel k ní blíž.

,, Přišla jsem vrátit Rebece její náhrdelník. Rebekah říkala, že se mnou chceš mluvit." Klaus přikývl.

,, Pojďme na zahradu." Ani nečekal jestli souhlasí nebo ne a vydal se dopředu. Caroline chvíli trvalo než se vzpamatovala a nakonec začala běžet za ním.

Nějakou dobu se procházeli zahradou v tichosti. Nikdo neřekl ani slovo. Když došli k jezírku, začal Klaus mluvit.

,, Víš, když Claire umírala, řekla mi své poslední přání. Splnila by si jí ho? Bez ohledu na cokoli?" Ze začátku byla Caroline nadšená krásou tohohle místa, ale jakmile zmínil poslední přání její sestry, znervózněla. Představovala si tenhle moment snad milionkrát, ale nikdy takhle. Když si uvědomila, že dlouho mlčela, tak promluvila.

,, Samozřejmě." Odpověděla. Klaus si najednou klekl na jedno koleno a z kapsy vytáhl krabičku.

,, Caroline Elizabeth Forbesová, vezmeš si mě?" Caroline musela uznat, že za jiných okolností, by byla žádost o ruku tady romantická.

,,To je poslední přání mé sestry?" Zeptala se, i když to věděla. Klaus přikývl. ,, Pak ano." Klaus vzal prstýnek z krabičky a dal jí ho na prst. Nemohla mu říct o tom dopisu. Chtěl by si ho přečíst a to si Claire nepřála. Věděla, že by jí nedal pokoj, dokud by si ho nepřečetl. Tím pádem by ho musela spálit, ale ona si ho chtěla nechat. Je to jedna z mála osobních věcí, které jí po jejím dvojčeti zbyly.