Jsi rytíř? Královna, voják, nebo zrádce?...
Na tom stejně nezáleží, do té doby dokud máš čím zaplatit.
Ve světě války Valkýrie vypukne válka, která trvá již desítky let. Přítel se dokáže obrátit proti druhovi v jednom nádechu, v jednom osamělém bouc...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
๑✷๑
Temnota... Klidná temnota... Jediný její společník na její dlouhé cestě... A jak dlouho už to je? Minuty, sekundy, hodiny, roky, staletí? Nemá tušení. Nepamatuje si nic... Až na ten divný sen... A její jméno - Flare. Vrátila se zpět ke svému snu, jelikož ji její jediný přítel začínal nudit... I když si myslela, že to tak úplně sen nebyl.
Flare se objevila na hvězdami ozářené louce. Hvězdy zde zářily mnohem jasněji než kde jinde na světě. Flare zalapala po dechu a sáhla si ke krku, jenomže žádná bolest, ani krev nepřišla. Flare okamžitě došlo kde a proč tady je. Zemřela... Ona zemřela! Flare se zhroutila k zemi a začala vzlykat. Moje chyba, moje a ještě jednou moje! Myslela si a zarývala drápy do země. ,,Tak si konečně tady." Ozval se z povzdálí hlas. Flare se narovnala a pohlédla do růžových očí Sylveona jako by z mlhy. Magika... Pomyslela si a svěsila hlavu. ,,Je to moje chyba, moje." Zašeptala a Magika se zasmála. ,,Tak to máš pravdu." Usmála se Magika a sedla si vedle Flare. Flare vzlykla a posadila se. Utřela si drápem oči a svěsila uši. Magika si pobrukovala a se zájmem sledovala Flare. Rozuměla jejím emocím, taky někoho ztratila před pár lety... Magika zavrtěla hlavou a odsunula pohled na vzdálený les. ,,Co tady vůbec děláš?" Zeptala se Flare. ,,Čekala jsem, až se zeptáš." Ušklíbla se Magika a zhluboka se nadechla. ,,Pojďme rovnou k věci, nabízím ti život." Flare prudce narovnala uši a zadívala se na Magiku. ,,Život?" Špitla a Magika přikývla s pokrčením ramen. ,,Ale pouze pod jednou podmínkou." Usmála se. ,,Ano?" ,,Musíš najít Sylvu, potuluje se tady někde po světě." Flare zúžila překvapením zorničky. ,,Ona žije?" Magika přikývla a usmála se, čímž se sen propadl do temnoty ve které Flare vězí i teď.
Flare si v duchu povzdechla, když v tom uviděla světlo. Flare okamžitě začala pátrat po světlu, jestli ho není víc. Zjistila, že ve skutečnosti celou dobu padala dolů. Najednou světlo zasvítilo bílou barvou, která Flare oslepila, takže musela zavřít oči. Dopadla na zem, která byla z vody. Otevřela oči a uviděla, že před ní je vodní plocha od které se blyští jasné hvězdy. Podívala se kolem, ale v tom za ní zazněl tak známý hlas, že nadskočila. ,,Takže už seš tady taky?" Flare se otočila a spadla jí brada. Před ní stála Jolteonka s vypáleným důlkem místo oka a kouskem tváře ve které se blyštily zuby. Flare samozřejmě nevěděla, kdo to je, ale připadala jí ta Jolteonka povědomá. ,,Eh, kdopak jsi?" Zeptala se opatrně a Jolteonka protočila očima. ,,Samozřejmě," Zasyčela Jolteonka. ,,Si mě nepamatuješ, jelikož máš vymazanou paměť." Flare byla nyní ještě víc zmatenější. Jolteonka se zasmála. ,,Moje jméno bylo Bouře. Moje nové jméno je Spálená Tvář." Flare se otřásla. ,,To je ale kruté jméno." Řekla a Spálená Tvář pokrčila rameny. ,,No jo, pouze jsem tady abych ti předala varování." Spálená Tvář se odmlčela. ,,Pamatuješ, jak ti Magika říkala, ať vyhlédáš Sylvu?" Flare přikývla. ,,Nedělej to." Sykla a v tu chvíli se Flare chytila za hruď. Ucítila ostré bodnutí v srdci a další bodnutí následovalo hned potom. Jako by se kousky rozbité duše dávaly zpět dohromady. Najednou se vše propadlo do tmy, ale ta tma byla rozdílná. Dalo se z ní procitnout.
Flare zalapala po dechu a otevřela oči. Vytáhla se rychle do sedu a rozhlédla se kolem. Když v tom ucítila slabé zabrnění v chocholu na hlavě. Utvořil se tam totiž bílý proužek a v jejích žlutých očích také. Zamrkala a uvědomila si, že se kouká do oranžového ohně, který osvěcuje známou a zároveň neznámou jeskyni. V jeskyni bylo šero a široko daleko kromě ohně nic. ,,Výborně, už si vzhůru." Řekl za ní pobavený hlas a Flare se otočila na neznámého Flareona. Flareon byl tmavě červený, měl zelené oči a citrónový límec, ocas a chochol na hlavě. Na špičce chocholu se vyjímala oranžová barva. Flare zakašlala a neznámý Flareon pokračoval dál. ,,Ach jistě, moje jméno je Ostružinák." Zasmál se a postavil, čímž udělal směšnou úklonu. ,,Královský léčitel k tvým službám." ,,Moc vtipné." Zachrčela Flare, když se Ostružinák uklidnil a opět se posadil. ,,Ty asi nemáš smysl pro humor, co?" Zeptal se se smíchem na tváři. ,,A kdo jsi ty?" Otázal se a Flare zbledla. A to je právě ono, kdo jsem já? Pomyslela si a povzdechla si. ,,Hele, asi to bude znít divně, ale já si nepamatuju, kdo jsem." Sykla a ukázala na bílý pramen. ,,Ve skutečnosti jsem zemřela, ale Nebeská Hvězda mi darovala život zpět." Ostružináka přešla dobrá nálada a zatvářil se zděšeně. ,,Ale to je hrozné!" Vyhrkl a Flare přikývla. ,,Já vím a teď si představ, že víš pouze svoje jméno, nevíš kdo jsi, nevíš kde jsi a navíc, nevíš co tady děláš." Ostružinák si povzdechl a poprvé vypadal zachmuřeně za tu dobu, co se znají asi pět minut. ,,Pomůžu ti najít tvoje vzpomínky zpět."
