30. kapitola

13 1 0
                                    

Sylva stála daleko od hradu a s chladem a bolestí v duši koukala na hořící hrad.
Už to je něco málo přes hodinu co hoří tento hrad.
Už se dokonce zbortila pravá věž a spadla do ohnivé země.
Sylva se koukala na kompas.
Červená střelka, která dřív ukazovala na Alectru nyní ukazovala vedle ní.
Sylva měla spálenou tvář na pravé straně, ale to nebylo to nejhorší a jediné co ji bolelo.
Byla celá pokrytá prachem a plášť měla na stranách ohořelý.
Zhluboka se nadechla a vydechla aby zadržela slzy.
Pustila kompas a podívala se kolem.
Tohle se nemělo stát.
Opět se nadechla.
Podívala se směrem k hradu a zaryla drápy do země.
,,Pomstím se Alectro, ať už to bude stát cokoliv, jsem připravená čelit všem výzvám." Řekla do prázdna a při tom mezi drápy držela kompas.
Kompas opět pustila a s novým odhodláním se vyřítila k hradu když v tom její pozornost upoutalo něco jiného proto se vydala k ohni a prudce zabočila doprava přímo k lesu.
Před ní byla královna Valkýra která se očividně hádala s Pěnkavou.
Sylvu přepadl neovladatelný vztek a proto když královna Pěnkava otevřela tlamu a chystala se vychrlit dávku jedu, Sylva po ní skočila, kopla ji zadníma nohama s tasenými drápy a uskočila.
Pěnkava překvapená z útoku vychrlila jed na trávu pod ní, narazila zády do stromu a vyrazila si dech.
Královna Valkýra na Sylvu koukala s vytřeštěnýma očima, ale Sylva to ignorovala.
Nedělám to kvůli tobě, ale kvůli Alectře. Pomyslela si mezitím co se Pěnkava vyhrabala do sedu.
,,A hele! Že by to byla naše malá Sylva?" Zeptala se královna Espeonů s pousmáním a postavila se.
,,Copak ti nestačilo, že jsem zabila tvojí přítelkyni?" Zasmála se krutě Pěnkava a Sylva vydechla oheň.
,,A víš ty co, Pěnkavo?" Zasmála se protentokrát Sylva, ale úsměv byl falešný a nepostoupil k očím.
,,Moc ráda si hraju s ohněm." Zasyčela a poslala proti královně ohnivou kouli, královna Pěnkava jen tak tak uhnula a dopadla na zem s uštvaným dechem.
Královna Valkýra se mezitím schovala mezi houštinami, ale stále přihlížela na probíhající souboj.
Sylva proti královně Pěnkavě poslala další ohnivou kouli a s chladným výrazem na tváři přihlížela, jak jí uhýbá a kličkuje mezitím co Sylva vytvořila ohnivou sekeru.
Zasyčela a vrhla se na královnu Espeonů a ta neuskočila, protože nedostala na to čas.
Zmítala se v jejím sevření, ale Sylva ji držela pevně.
Už chtěla zasadit poslední ránu když v tom ucítila ostré bodnutí v břiše a Sylva se zaraženým dechem uskočila.
Potom si všimla bodce, který měla královna na ocasu.
Podívala se se zlobou v očích na Sylvu a zasyčela.
,,Přijdu znovu a protentokrát budu silnější!" Zavrčela a vyběhla pryč.
Sylva ji ještě chvíli pozorovala a pak se otočila na vykulenou královnu Valkýru.
,,Jste v pohodě?" Zeptala se a vydechla oheň.
Královna sebou trhla a couvla.
,,D-děkuji, asi?" Špitla a Sylva přikývla.
,,Pojďme do hradu." Řekla Sylva a pak se zasmála.
,,Tedy, pokud nějaký zbyl." Dodala sama pro sebe a vyšla s královnou Valkýrou vstříc hořícímu hradu.

Spáry Eevee ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat