Zanedlouho jasnou oblohu nahradily hvězdy a stříbrný měsíc. Pod Sylvou tančily plamínky ohně, které patřily pochodním. Sylva koukala dolů a až teprve teď si uvědomila, že očividně nemá strach z výšek. Tlumeně se zasmála.
Najednou okolo jejích tlapek cvakly okovy a Sylva se zamračila.
Něco ji opět přinutilo seskočit dolů a proto skočila s kočičí elegancí a následovala vojáky, kteří ji začali vléct směrem k hradu. Sylva přihmouřila zlostně oči, jelikož jí připadalo, že naschvál chodí chodbami v kruzích. Jo aha, asi kdyby mě napadlo utéct. Pomyslela si Sylva a po chvíli konečně stanuli před velkými červenými dveřmi.
Jeden voják zaťukal, dveře se otevřely a on vešel dovnitř. S elegancí se za ním dveře zaklaply. Sylva ho chtěla následovat, ale druhý voják ji zachytil za rameno.
,,Zpívat tady o naději je zatraceně nebezpečný, ale když jsem tě slyšel, vybavil jsem si časy před válkou." Řekl a Sylva si všimla, že je to ten Vaporeon, který proti ní bojoval, ale držel se přeci jen dál, než ostatní v boji. Chytil ji za drápy a zvedl je. ,,Prosím zachraň tento svět..." Zamumlal Vaporeon s očima lesklýma od slz. ,,Uteč, tvoji přátelé na tebe čekají před hradem." Zašeptal. ,,Zachraň tento svět."
Sylvě se okolo tlapek rozpadly okovy. Vyběhla do temné chodby, ale ještě se naposledy otočila na Vaporeona. ,,Ještě než půjdu, řekneš mi jak se jmenuješ?" Zeptala se a Vaporeon sklonil hlavu a usmál se. ,,Déšť, jmenuji se Déšť." Odpověděl a Sylva se ušklíbla. ,,Děkuji ti." Řekla a teď už doopravdy vyběhla pryč. ,,Ještě někdy se setkáme, to ti slibuji." Dodala ještě Sylva a byla si dost jistá, že ji Déšť slyšel, jelikož se usmál. ,,Ano, to určitě." Ozval se a to už Sylva byla pryč. Trochu si pamatovala systém chodeb, proto zabočila dvakrát doleva a jednou doprava. Nikoho cestou nepotkala, až v poslední chodbě, kterou vybrala náhodně. Bavili se tam dva Vaporeoni, ale ještě než stihli zareagovat, Sylva se už prohnala kolem. Já to zvládnu! Pomyslela si a už uviděla vchod do zámku. Dveře byly otevřené, stáli u nich dva Vaporeoni a zvenčí taktéž. ,,Hej, stůj!" Vykřikl Vaporeon v tu samou chvíli, co se Sylva prohnala jako vítr dveřmi. Sylva se objevila na nádvoří, které bylo prázdné, kromě jejích ,,přátel", kteří postávali u brány. Se divím, že na mě vůbec čekali. Pomyslela si hořce. Před bránou tekla řeka, přes kterou vedl most. Sylva za sebou uslyšela těžké kroky Vaporeonů, ale bylo jí to jedno, jelikož jediný její cíl byla brána.
Pak si Sylva všimla, proč na ni její ,,přátelé" ve skutečnosti čekali.
Brána byla zamčená a proto se ocitli v zákeřné pasti.
ČTEŠ
Spáry Eevee ✓
ФэнтезиJsi rytíř? Královna, voják, nebo zrádce?... Na tom stejně nezáleží, do té doby dokud máš čím zaplatit. Ve světě války Valkýrie vypukne válka, která trvá již desítky let. Přítel se dokáže obrátit proti druhovi v jednom nádechu, v jednom osamělém bouc...
