Jeli jsme do Hradce pro ty věci. Bude mi to tam hodně chybět. No co? Bydlela jsem tam tři roky a mám tam fakt dobrý vzpomínky. I když těch špatnejch taky není úplně nejmíň.
Mám zabaleno. Je to tady prázdný. Beru si většinu věcí sebou k Dominikovi. Já nevím. Chci j Dominikovi ale nechci to tady opustit. Nejsem do Dominika zamilovaná. Fakt ne. Beru ho jako staršího bráchu. Který mi v životě chyběl. Když mi bylo dvanáct tak se můj brácha nepohodl s rodičema a odstěhoval se. Neviděla jsem ho už pěkně dlouho. Ale od tý doby co se odstěhoval jsem se s rodičema jen hádala. Byl to nejlepší brácha. No to je ale teď jedno. Jsem sťastná a spokojená. Takže, co víc si přát. Vezmeme všechny krabice a tašky a jdeme dolů. No mohla bych napsat holkám že se stěhuju.
A možná vás zajímá co budu dělat s tím bytem. Nechám si ho. Rozhodně ho neprodám. Pro případ nouze. Nemám to daleko od Pardubic takže. No a já jdu psát holkám.
Je kolem devátý večer a my se s Dominikem koukáme na piráty z Karibiku. Docela mě to baví. Jsem ráda že jsem ho potkala. Hej ale fakt před dvouma měsícema jsem říkala že to jsou feťáci a další sračky a teď? U jednoho bydlím. Dává to hodně smysl že jo? No jo já vím. ,,Baru?" ,,Ano?" ,,Nemáš hlad?" ,,Jo docela mám nic jsme skoro nejedli" ,,A co by jsis dala?" ,,No asiiii" ,,No?" ,,Pizzu?" ,,Takže ji mám objednat a zaplatit jo?" Zeptal se. ,,No jo, já nemám peníze. A taky já nejsem ta která by se mohla chlubit zrovna s penězma takže. Ano objednej to a zaplať to, příště zaplatím já." Řekla jsme a zasmála. ,,Dobře no" řekl a objednal to.
Máme dokoukanej třetí díl a pizzu snědenou. A já jdu spát. Nebo spíš nejdu lehnu si Dominikovi do klína a usínám.
