Violacea III.

15. kapitola

Pondělí se z naší nedělní stávky přivalilo příliš rychle. Možná až moc rychle na můj vkus. Přesto mě dnes nebudil otravný zvuk budíku v příliš brzkých hodinách, ale obličej mi zlehka šimrali paprsky slunce, které se vkrádali pod zavřená víčka. Zatřepotala jsem očima, abych se rozhlédla po neuspořádané místnosti. Nebylo tomu tak vždycky, ale slet událostí a včerejší stávka nás jaksi s Natashou, ještě nedonutila dovybalit a uklidit spousty věcí.

Přestože nás celý den očekávalo dlouhé plánování, všichni se ze včerejšího líného dne shodli, že začít ještě před úsvitem by bylo naprosto zbytečné. Až tedy na pár vyjímek, které už jistě za sebou měli ranní trénink a možná i snídani. Ale k mému překvapení touhle výjimkou tenktokrát nebyla Nat. Opravdu mě překvapilo, když jsem se pod peřinou přiblížila k jejímu tělesnému teplu a ne vychladlému místu, kde ještě před pár hodinami spala.

Opatrně jsem se otočila, abych se podívala, zda-li mě smysly neklamou. A k mému potěšení tam opravdu ležela, zachumlaná až k bradě v sametově bílých peřinách a tichounce oddychovala. Byla to moje možnost, abych si jí opět po delší době mohla pořádně prohlédnout, aniž by mě u toho spalovali její hluboké zelené oči. Pamatuji si, že jsem nikdy neměla moc šancí ji pozorovat při spaní, jelikož jsem vždy byla ta kdo usnul jako první a ona se zase první probouzela. A proto mě naplnilo láskyplné teplo, když jsem si uvědomila, jak je tohle výjimečný okamžik, než mi došlo proč tomu tak nejspíš je. Stud mi zaplavil mysl, když mi došlo, že musí být naprosto vyčerpaná z toho všeho, co se teď dělo. Kolik asi probdělých nocí musela podstoupit? Vůbec si nedokážu představit, čím vším si musela projít a při tom všem ještě stále fungovat.

Vím, že já bych to nezvládla, neunesla bych její falešnou ztrátu a následné předstírání. Můj obdiv vůči ní opět narůstal. A mrzelo mě, že si tím musela procházet. Že zrovna můj příchod jí přinesl takové starosti. Už takhle toho měla za sebou tolik a do toho ještě já. Nedokážu pochopit své vlastní úmysli, jak jsem mohla být tak sobecká a odstrkovat jí namísto toho, abych se jí snažila pochopit. Vzplanula ve mně podivná vlna sebenenávisti a já věděla, že si jí nezasloužím. A přesto si mě vybrala, pokaždé jsem byla její volba číslo jedna. Ať už jsem jí zranila sebevíckrát, ať už kvůli mě musela desetkrát procestovat celý svět, vždycky jsem to byla já.

A teď byla řada na mě. Musela jsem si jí přes to všechno také vybrat. Věděla jsem, že se vedle ní takhle chci probouzet častěji, ne jen teď, protože je naprosto vyčerpaná.

Blížilo se to, cítila jsem to v kostech. Všechno už bude brzy jiné.

Její obličej teď postrádal ty drobné vrásky, které jí starosti přinesly. Ne, že by jí snad ubraly na kráse. Natasha pořád byla nádherná. Ale takhle vypadala tak klidně, vyrovnaně jako už dlouho ne. Možná si ani nepamatuji dobu, kdy se na jejím obličeji usadil tak klidný výraz, jako právě teď když snila.

Pramínek karmínových vlasů, který si zfoukla do obličeje hlubokým výdechem, mi najednou zabránil ve výhledu na její obličej a proto jsem se rozhodla ho posunout prstem o kousek dál. Ale právě tenhle pohyb jí vyrušil natolik, že najednou svírala mé zápěstí v bolestném sevření a skenovala celý pokoj, když pátrala po nebezpečí. Roky špionáže a strach o vlastní hrdlo se na ní podepsaly tím, že byla neustále v pozoru. Pořád měla jedno oko otevřené, jak se říká.

Konečně její alarmující pohled spočinul na mě a ona sebou malinko cukla, když si uvědomila, že se nic neděje.

„Promiň." Zamumlala rozespalým hlasem, který byl najednou o oktávu níž než obvykle. „Síla zvyku." Opět se rozespale položí na polštář a pustí mou ruku z bolestného sevření. Okamžitě si všimne drobných červených otlaků na mém zápěstí a přejede mi omluvně prsty v těch místech, kde mi ještě pár vteřin drtila přívod krve do prstů. Otlačenou rukou se však vyvléknu jejím hubeným prstům a sjedu bříšky svých po hebké kůži na její paži, kde cestou narazím na pár jizev, dokud jí přes čelist neskončím na obličeji. Obličej automaticky tiskne do mé dlaně a já cítím jak povoluje zaťatou čelist.