Young & Beautiful (Larry Stylinson) CZ PŘEKLAD

9.1

Následující den, po tom, co se svědomitě probudil do Niallova bezchybného ztvárnění Chopinova Scherza No. 2 Opus 31, se Louis zúčastnil všech svých přednášek, úkol řádně splněný a připravený na zkontrolování, a byl tím nejlepším studentem za celé roky, dělal si poznámky na každé hodině a ani jednou si nenakreslil čmáranici smyčky. 

Na cestě domů na sebe byl tak hrdý, že se Niallovi chystal nabídnout koláčky a skotskou, když se jeho telefon rozezvonil a "Císařský Pochod" zaplavil vzduch.

Máma.

Kurva.

Dobře. Teď tu byly dvě možnosti. Buď Louis mohl zastrčit mobil zpátky do kapsy a vůbec nemuset říct slovo... nebo to mohl zvednout. Vzhledem k tomu, že musel odpovědět ještě na jeden její hovor, rozhodl se pro to druhé, jeho nervy už teď napnuté.  

“Mami,” pozdravil s umělou veselostí, při odemykání dveří od bytu. 

“Boo beare,” řekla tiše. Podezřele tiše. Sakra.

“Co se děje?” zeptal se Louis okamžitě, držíc rozuršení mimo svůj hlas, když ramenem otevřel dveře dokořán. 

Niall znovu seděl u klavíru a kouřil cigaretu, zatímco byla puštěná televize. 

Louis kývl jeho směrem, než odvrátil svou pozornost zpět k mobilu.

“Oh…nic. Já jen,” na lince byla pauza a slyšel ostré nadechnutí, následované skoro-vzlykem. "Chybíš mi, zlatíčko."

Zatraceně.

Věděl, co to znamená.

“Mami. Mami, staráš se o holky? Kde jsi?"

“Jsem venku. Potřebuju teď být sama.”

“Kde jsou holky? Dává na ně někdo pozor?”

“Jsou v pohodě, Louisi. Chybíš mi—“

“MAMI. Maggie jsou jenom ČTYŘI. Vrať se hned dovnitř. Musíš se o ně starat."

“Já nechci,” řekla a začala brečet, a Louisovy nervy šuměly, když zvedl ruku, aby si začal masírovat spánky.  

“To není o tom, co chceš. Jsi jejich máma. Zvládneš to. Jako jsi byla dobrá máma, než Charles odešel...stejně tak můžeš být dobrá máma i bez něj. Notak.”

Linka byla tichá, naplněná jen tlumeným zvukem a hlubokými nádechy. 

“Máš pravdu, zlatíčko. Vždycky jsi byl moudrý až po uši.”

Louis kývl, jeho zuby skřípaly. Musím být. Teď se vrať dovnitř, jo? Prosím?”

“Vrátím. Postarám se o ně, Lou. Jen počkej, budu dobrá máma. Budeš na mě hrdý.”

“Buď hrdá na sebe,” řekl a dělal co mohl, aby udržel své vlastní emoce pod kontrolou, jeho hlas nebezpečně blízko ke stoupnutí. 

Niall na něj vzhlédl, obočí zkrabacená, ale Louis ho v tu chvíli ignoroval a místo toho přešel k řadě nízkých oken, jaké lemovaly zeď.  Zíral ven na slunečnou rozlohu trávy, studenty motající se kolem a nejasně si vybavil, že je přesně tom samém místě, kde ho Zayn před nedávnem pozvracel.

“Budu.” další pauza. “Chybím ti, Lou?”

Louis zavřel oči. “Ano, mami. Teď se vrať dovnitř, prosím. Prosím. Mám tě rád,” dodal.

“Taky tě mám ráda. Zůstaň v kontaktu.”

A pak linka ohluchla.

“Sakra,” zamumlal a položil mobil na okno, když padl do nejbližšího křesla.