Young & Beautiful (Larry Stylinson) CZ PŘEKLAD

28.2

Uběhlo nesmírné množství času a vše, co Louis znal byl zvuk pravidelného a silného rytmu, jaký tlačil na jeho žebra se srdcem a ucpával mu hrdlo, a nepřetržitý záblesk světel, jaký nasycoval zpocené končetiny těl natlačených všude kolem něj. Stíny vrhající se po stěnách byly děsivé a končetiny všech vypadaly jako hadi. Vlasy měl mokré a horké, jeho kůže byla vlhká a zářivá a jeho džíny mu přišly dusivé a těsné, potřísněné pivem a martini. Trochu se cítil jako by se topil, topil v lávě nebo možná jen vodě z kohoutku — vařící vodě — a velmi pěkným chlapcem s dobrými vlasy a čistými zuby mu bylo koupeno několik drinků.

Ten Hezounek s ním ( na něm?) momentálně tančil. Tančil na něm posledních pět písniček nebo tak nějak.

Niall byl poblíž, zádnlivě na Louise dohlížel a opakovaně na něj směřoval otázky, o jakých si Louis myslel že znamenaly "Otravuje tě?" A "Chceš abych se ho zbavil?" Žehnejte Niallovi a jeho ochranářským povahovým rysům. Zahřívalo to Louisovo kolísavé srdce.

Pravda byla, že Hezounek ho tak trochu skutečně otravoval. A Louis se ho chtěl zbavit. Necítil to, necítil žádné spojení nebo pulsující přitažlivost — jen lehký druh zájmu nas viděním pěkného obličeje tak zblízka.

Ale nezbavil se ho. Nezbavil a nezbaví, protože od chvíle, kdy onen Hezounek zaujal Louisův zájem, je dva neopustily Harryho oči. Harry je vždycky našel, pokaždé je pozoroval, z každého jednoho úhlu toho klubu, z každého koutu, z každého davu, v jakém se tlačili.

Louis sledoval, jak je sledoval Harry.

Díval se na to, jak Harryho harpyjím opadával zájem, když do sebe lil drink po drinku a ani zanic nespouštěl pohled z Louise, nikdy se neobtěžoval tím, aby se jich dotkl nebo je utěštil, když mu hladily nohy a klouzaly rukama pod jeho sako. Jedna po druhé se vzdalovaly, odplouvaly, odhnívaly.

Rytmus bušil intenzivněji, celý svět byl chorobně modrý a jasný.

Hezounek dýchal Louisovi na krk. "Jsi kurva nádhernej. Nejhezčí kluk, co jsem kdy viděl," blábolil šťastně, klouzal mu rukama po hrudi a prsty se mu zachytával o knoflíčky.

Louis zíral na Harryho, po krku mu stékal pot. "Jo." vydechl těžce, všude kolem něj mávaly stovky paží, po Harryho soustředěných rysech blikala světla a stíny.

Ani nemrkal. Jen upřeně zíral.

"Vrátíš se se mnou?" zeptal se Hezounek, bojácně, nadějně, tlačíc vlhké rty proti Louisově krku. Jejich boky se hýbaly do rytmu a Louis zavřel oči, protože ty Harryho pálily a ruce tohohle kluka byly studené.

Těžce mu bušilo srdce. Ať už to bylo z tancování, z toho kluka, z alkoholu nebo z Harryho...zkrátka bilo ztěžka. Svět se zdál jako jed.

"Tak?" zeptal se Hezounek znovu, klouzaje přes Louisovu šíji.

Louis otevřel oči. Harry vypadal zmučeně.

"Ne, Ne— já," vydechl Louis, zíral na Harryho a cítil se tak smutně, tak špatně, tak přemoženě. A do hajzlu. Začaly mu vlhnout oči. Co se to krucinál dělo? Harry dál zíral, tence, dalece, nehýbal ani brvou. "Já nemůžu."

"Cože?" ptal se ten Hezounek překvapeně. Otočil Louise, aby se na něj podíval, prolamujíce jeho oční kontakt s Harrym. "Proč ne?"

Louis cítil Harryho oči na svých zádech.

"Prostě nemůžu. Já— já nejsem—" zkoušel to Louis, ale nevěděl, nevěděl proč ne. Byl na zkurvené univerzitě a měl zdravé *libido a zatraceně ohromující sexuální historii a, nebudeme lhát, měl kurva dobrou postavu. Rozhodně by s tímhle pěkným stvořením (jaké zachytilo víc než jen pár chlípních pohledů a stejně mělo oči jen pro Louise) měl jít domů. Ale...nemohl.