15. Část

146 7 2
                                    

Pohled Taeho:

Když jsem se probudil, sedl jsem si na kraj postele, ale hned nato jsem zaskucel tupou bolesti svého zadku. Přemohl jsem jj ale a postavil se na nohy. Vzhledem k tomu, že nikde nevidím Kookieho, tak asi šel dělat snídani. Vypravil jsem se tedy směr kuchyň. A jak jsem si tipl, Kook něco kuchtil u sporáku.

Objal jsem ho zezadu a natiskl se na něj. Chtěl jsem se podívat, co to dělá, ale kdo by dělal k snídani ramen? Kookie se mému zmatení jen zasmál a pokynul hlavou k hodinám vysícím na stěně nade dveřmi. Cože?! Půl dvanácté?! Takhle pozdě nestávám ani o prázdninách! Je pravda, že jsem od šéfa dostal na měsíc volno, jelikož Jungkook zaplatil 3x víc než měl, prý abych s ním mohl trávit víc času.

Když jsem se ale podíval do lednice po nějaké chuťovce než Kookie dodela oběd, zjistil jsem, že je téměř prázdná. Rozhodl jsem se tedy, že dojdu nakoupit.

Na seznam jsem si napsal vajíčka, nudle, zeleninu, mléko, mouku, a nějaké maso. Rozloučil jsem se s Jungkookiem a odešel. Vyrazil jsem do malého obchůdku asi 15 minut pěšky od domu, I když jsem měl hned vedle domu nákupní středisko. Nemám rád, když je v nějakém málem prostoru přelidněno. A to tam rozhodně je.

Když jsem přišel před krám, vešel jsem dovnitř, nandal do košíku potřebné věci, zaplatil a zase z obchodu odešel. Tak moc jsem se ale těšil na oběd od Kookieho, že jsem se rozhodl vzít to domu zkratkou. Když si přichvátnu, stihnu to za necelých 10 minut.

Když jsem procházel jednou z těch zapadlejších uliček Seolu, uslyšel jsem za sebou kroky. Bál jsem se otočit se, a tak jsem jen přidal na již rychlém tempu. Takže jsem teď skoro běžel. Neznámá osoba byla ale k mému neštěstí rychlejší a než jsem se nadál, ucítil jsem tlak na svém nosu a puse, a takový podivný, mně neznámý pach... A pak už mám jen mlhu.




Konbanwa, Dnes je to docela krátká kapitola, a po dlouhé době, ale dnes ráno jsem byla na rovnátkách, a říkám vám, je to peklo. Bolelí mě snad všechny zuby a mám tři kartáčky na zuby a nit. No jo... No, co se dá dělat. Taky jsem měla 13. narozeniny (jako ChimChim ^^) a dnes jsem musela připravovat  nějaké věci na zítřejší oslavu. Tím chci říct, že zítra kapitola pravděpodobně nevyjde, a pozítří možná. Budu se snažit vydávat co nejvíc, ale do toho všeho mám ještě školu a každé pondělí skauta, takže... No, znáte to.
A jinak, začíná nám drama... Nebo by možná začínalo, kdybych ho umělá napsat😑
No nic, mějte se famfárově a byebye🤍❤️





PS: omlouvám se, ale jsem neskutečně líná to po sobě číst, tak snad tam nejsou chyby.

Znaménko láskyKde žijí příběhy. Začni objevovat