XI

1.1K 41 1
                                    

,,D-Dane" Vydechla jsem a vstala z Jakuba. ,,Víš co, raději nic neříkej." Povzdechl si, otočil se na patě a zmizel ve dveřích. V jeho hlase bylo slyšet zklamání. ,,Dane prosím." Šla jsem za ním se slzami v očích. Jakub se zvednul a chytnul mě za ruku. ,,Zlato, ty za to nemůžeš. Hele uvidíš, že si uvědomí, že tě miluju a že nám jenom brání." Stáhl si mě do obětí. Plakala jsem mu do ramene mezitím co mě Jakub utěšoval. Pak jsem k němu zvedla hlavu a s povzdychem se zeptala . ,,Že mi neublížíš?" Koukala jsem mu svýma uslzenýma očima do těch jeho. Povzdychl si a začal mluvit. ,,Bejby, ikdybych ti to chtěl slíbit, tak víš že jsem kretén."  Kouknul na mě a já se zarazila. ,,To chceš jako říct, že mi chceš ublížit?" Po tvářích mi začali sklouzávat slzy a odtáhla jsem se od něj. ,,Ne! Takhle jsem to nemyslel. Chtěl jsem říct to, že se budu snažit abych ti neublížil, ale že to nemůžu slíbit jelikož nevím co bude do budoucna." Stáhl si mě zas do obětí a dal mi pusu ta čelo. ,,Moc si to nezachránil." Špitla jsem mu do ramene a posmrkla. ,,Zlato miluju tě ano? Jsi moje zmrzlina a nehodlám se tě ještě nějakou dobu vzdát" zasmál se na mě a já mu koukla do očí. ,,Promiň" kuňkla jsem ,,taky tě miluju." Dala jsem mu pusu a víc se na něj natiskla. Vzal mě do náruče a odnesl do postele.
,,Víš že mám taky nohy?" Zasmála jsem se na něj a začala ho hladit po zádech jako to vždycky dělá on mě. ,,Vím" zvedl hlavu z mojich prsou na kterých ležel.  Natáhl se pro pusu a usmál se. ,,Já jsem tak hrozně rád, že tě mám" ,,Já nějak pořád nemůžu uvěřit tomu, že mám sama pro sebe velkýho Yzomandiase se kterým teď ležím v mojí posteli a říká mi, že mě miluje." Jen se koukl jinam, povzdechl si a pak se zas na mě usmál. Viděla jsem, že to byl falešný úsměv. ,,Nebo ne?" Pozvednu na něj obočí se strachem, co řekne.. ,,Samozřejmě že tě miluju." Kouknul na mě smutně. ,,Brouku, víš že když se něco bude dít, tak mi to můžeš říct." Pohladím ho a dám mu pusu, jelikož vidím, že ho něco trápí. ,,Jo promiň, jen toho teď mám dost ve studiu." Koukne ne mě omluvně a položí si zas hlavu na mě. Hladím ho ve vlasech a on po chvili usnul.

Rodinnej typKde žijí příběhy. Začni objevovat