,,Niki, nevztekej se." Oblíkám svého syna do dětské kombinézy, což se mu moc nelíbí a protestuje. ,,Ššš zlatíčko, jedeme za tátou. No, půjdeme za tatínkem. Už se na tebe moc těší, klídek." Pokračovala jsem v utěšování.
Po náročném boji jsem ho konečně dooblékla a položila do kočárku. S Jakubem jsme měli sraz na náměstí.
-
,,Ahoj bejby." Přišel ke mě Jakub a obejmul mě.
,,Ahoj." Usmála jsem se taky na něj.
,,Jak se vede našemu synátorovi?" Zasmál se a předklonil se ke kočárku.
,,Víš že někdy nejsi moc vtipnej?" Řekla jsem laškovně a pozvedla obočí. Otočil se ke mě se stejným úšklebkem jako já.
,,Promiň, já jsem to tak nemyslel." Chytl mě za boky a koukal mi do očí.
,,Budeš muset vymyslet ještě něco dalšího. Nika to vážně urazilo." Pokračovala jsem ve svojí hře a překřížila si ruce.
,,A stačilo by na omluvu tohle?" Předklonil se ke mě a dal mi pusu.
,,Hmm možná kdyby si mi dal ještě jednu tak by se přestal zlobit." Usmála jsem se na něj nevině, on na nic nečekal a začal mě líbat uprostřed náměstí.
,,Vy se nezdáte pane Vlčku." Odtáhla jsem se od něj abych mu koukala do očí.
,,Půjdem ke mě?" Zeptal se. Jen jsem se usmála a přikývla.
-
,,Dlouho jsem tady nebyla." Koukla jsem mu do očí a on lehce posmutněl.
,,Teď tady ale budete často." Přešel ke mě a věnoval mi polibek.
-
,,Dáš si čaj?" Zeptal se mě, když jsem pokládala Nikolase na gauč. Sedl si ke mě a podal mi hrníček s tekutinou. Byla jsem k němu zády a tak jsem se o něj opřela. On obtočil svoje ruce kolem mého pasu a přitáhl si mě ještě blíž. Společně jsme koukali na Nikolase. ,,Je nádhernej." Dal mi pusu na rameno a pohladil mě na ruce. ,,Je po tobě." Koukla jsem se mu do očí a on začal kroutit hlavou. ,,Tu krásu má po tobě." Vpil se mi do očí, dlouho jsme takhle koukali a užívali si pohledu toho druhého. Nakonec jsem spojila naše rty.
Když jsme se od sebe odtáhli, Nik už spal. ,,Zlato, kam ho můžu dát? Aby tady nebyl jenom takhle na gauči?" Zeptala jsem se ho. ,,Můžeme ho dát ke mě do ložnice." Usmál se na mě. ,,Do ložnice ne. Nikdy nevíš, kdy ji budeš potřebovat." Na mém obličeji se objeví úšklebek. ,,Ty takhle jo?" Zvedl jedno obočí a přiblížil se ke mě, až jsme byli kousíček od sebe. Vzal mě za boky a posadil si mě na sebe, tak abych na něm seděla obkročmo. Začali jsme se líbat, vášeň mezi náma začala víc a víc přibývat. Když jeho ruce začali putovat po mém dekoltu, odtáhla jsem se od něj. ,,Neměli by jsme to dělat, když je hned vedle nás." Usmála jsem se na něj a upravila mu vlasy. ,,Jdeme do ložnice?" Zeptal se a já jen kývla na souhlas. Stoupla jsem si a ještě přikryla dekou svoje miminko položené v polštářích.
Pak už jsme se jen společně s Jakubem vydali do jeho ložnice.
-
,,Zlato, nevadilo by ti, kdybych ho tady nakojila?" Zeptala jsem se nervózně. Přešel ke mě a ze zadu se ke mě naklonil. ,,Před chvilkou jsem tě vyšukal tak, že tě museli slyšet i kluci ve studiu. Takže jestli má můj syn hlad, tak ho klidně nakrm." Zašeptal mi do ucha s úšklebkem. Trochu jsem zrudla a začala si žmoulat ruce. ,,Nestyď se, ani nevíš, jak si mi chyběla zmrzlino." Přešel ke mě a vzal mě za ruku. Podal mi Nika a sedl si ke mě. Já ho začala kojit a Jakub na něj mluvil. Přitom mi hladil ruce kterými jsem držela naše dítě. O tomhle jsem vždycky snila.
Najednou se ozvalo zběsilé ťukání. ,,Jakube! Hey Jakube jsi tady? Fakt tě potřebuju!" Naléhal dál. ,,To je Dominik?" Zeptala jsem se ho. ,,Zní to tak." Odpověděl a s doprovodem protočením očí došel otevřít dveře. ,,Čau" pozdravil mě, když vešel dovnitř bytu. ,,Co se děje tak nutnýho že nás rušíš?" Řekl lehce nepříjemně s lehkým uchechtnutím. ,,Chtěli jste prcat co?" Řekl s úsměvem. ,,To už jsme stihli." Mrkl na něj Jakub a já se začala červenat ještě víc. ,,No, co si teda chtěl?" Zeptal se ho znovu Jakub. ,,Jo, no, jde sem Kristýna. Byla ve studiu a tak jsme jí řekli že jsi v Caffeterii, takže bych řekl, že dojde sem." Vydechl.
Najednou se ozval zvuk klíčů ve dveřích.
