Čestný muž (SNARRY)

2.kapitola- část druhá

První tři týdny byly nejhorší. Harry prodělal chřipku, zápal plic a střevní chřipku, jedno po druhém. Byl zoufale nemocný, jeho tělo, které nebylo zrovna ve špičkové fyzické kondici, se jen stěží vyrovnávalo se zátěží, které bylo vystaveno.

Lékouzelnice přišla jednou denně kvůli léčivým kouzlům, která Harry potřeboval, ale většinou to byl Severus sám, kdo o Harryho pečoval. Nikdy by nevěřil, že by byl schopen postarat se o jiného člověka, ale když přišlo na manžela, zdálo se, že mu to jde snadno.

Bylo to vyčerpávající a náročné, a když se Severus zrovna nestaral o Harryho, vyčerpáním odpadl. Byl úplně na dně a od té doby, co byl Harry prokletý, nedělal nic tak lehkovážného jako čtení knihy nebo procházení se po zahradě, ale stálo to za to, hlavně, že Harry nemusel do nemocnice.

Severus nikdy v životě nezažil mnoho intimity. A dny trávené u Juliuse nepovažoval za důvěrné, pouze za samozřejmost. Pečovat o Harryho, pomáhat mu do vany, občas ho doslova krmit, to byly intimní věci. Strávil noc co noc u chlapcova lůžka, snažil se, aby se cítil pohodlněji, snažil se mu dopřát chvíle úlevy od bolesti, kterou prožíval.

Seděl u Harryho a dával mu studené obklady, když měl hodně vysokou horečku, nebo ho zabalil do přikrývky navíc. Četl mu dlouho do noci a někdy s ním prostě jen seděl, držel ho za ruku a tiše mumlal, že mu brzy bude lépe.

"Severusi?" Zvolal Harry jedné noci.

„Jsem tady." Řekl Severus ze svého místa v křesle vedle Harryho postele. Usnul s knihou, když četl Harrymu.

„Kolik je hodin?" Zeptal se Harry chraplavým hlasem.

„Něco po třetí." Odpověděl Severus a podíval se na hodinky. „Potřebuješ něco?"

„Trochu vody, prosím." Zamumlal Harry zhrublým hlasem. Nebylo se čemu divit, když chlapec zvracel skoro dva dny v kuse.

Severus s ním seděl na podlaze v koupelně, zatímco Harry se rukou opíral o záchodovou mísu a zvracel. Omotal Harrymu kolem ramen deku a třel mu záda, šeptal slova útěchy a očaroval podlahu v koupelně tak, aby byla teplá a čalouněná, snažil se Harrymu poskytnout aspoň trochu útěchy.

Nakonec přesvědčil Harryho, aby se vrátil do postele, a pro jistotu mu k posteli položil kbelík. Přesvědčil ho, aby vypil trochu zázvorového čaje a snědl trochu suchého toastu, a argumentoval, že Harry potřebuje něco v žaludku, co by mu dodalo trochu energie, když ji tolik ztratil. Harry ležel a Severus mu rukou prohrabával vlasy a šeptal slova útěchy, že se brzy uzdraví.

„Díky." Řekl Harry, když se napil, Severus položil sklenici zpátky na stůl a připomněl si, že až Harry usne, musí sem vzít čerstvý džbán s vodou.

Harry si lehl a chvíli koukal na baldachýn postele, než tiše řekl, "Myslím, že bych se měl vrátit do nemocnice."

Severus se zamračeně předklonil a ovinul Harrymu dlouhé prsty kolem ruky. „Děje se něco? Mám zavolat lékouzelníka?„

Harry zavrtěl hlavou. „Ne, nic se neděje... no... vlastně, ne víc než obvykle."

„Tak proč se chceš vrátit do nemocnice?„

„Severusi, jsi vyčerpaný, nemůžeš v tom pokračovat a já to od tebe nemůžu chtít. To není fér."

Severus podrážděně potřásl hlavou, rukou Harrymu prohrábl vlasy. „Neblbni, do nemocnice se nevrátíš.„

„Ale -"

„Opravdu se se mnou chceš hádat, když jsi strávil posledních 48 hodin zvracením? Nejlepší místo pro tebe je teď tady, doma."

Věděl, že řekl správnou věc, když ho Harry obdařil jedním ze svých zářivých úsměvů.

„Doma." Zopakoval tiše. „Miluju tohle místo." Řekl a naklonil hlavu, aby se mohl podívat na Severuse. „Nikdy jsem se necítil tak v klidu jako tady... ani když vyvrhuju vnitřnosti." Dodal s tichým uchechtnutím.

„To se ti tu opravdu tolik líbí?" Zeptal se Severus a dál hladil Harryho po tmavých vlasech.

„Já... ano." Zamumlal Harry. „Všechno je tu tak... správné. Jsem tu rád. Zabije mě, až budu muset odejít." Skončil s třepetavým zavřením očí.

„Odejít?" Severus se zamračil.

"Budu muset odejít." Zamumlal Harry ospale. "Smlouva není napořád. Příští rok v červenci už nebudeme manželé a já se budu muset vrátit na Grimmauldovo náměstí."

Severusovy prsty nepřestávaly hladit rozcuchané vlasy, přestože si byl jistý, že Harry zase usnul. Zamračil se do tmy místnosti a žaludek se mu nepříjemně zkroutil. Doba, kdy tu Harry nebude? Nemyslitelné.