Ležely jsme už nějakou dobu u mě v pokoji na posteli a sledovaly Blake oblíbený film. Mlčky se ke mně tiskla, tulily jsme se a já jí při tom hladila ve vlasech. Byl to jeden z těch momentů, které chce člověk zpomalit, aby se ho mohl co nejvíce nabažit.
,,Ještě jsem se tě zapomněla zeptat na jednu věc." Ozvala se najednou a pozastavila film, přičemž ke mně vzhlédla. ,,Platí pořád ta tvoje nabídka, že bych tu mohla na chvíli zůstat? Samozřejmě mám v plánu si sehnat něco svýho, ale jelikož nemám zatím žádnou práci, možná to chvilku zabere." Uchechtne se a pak se na mě tázavě podívá.
,,To myslíš vážně? Blake, chci abys tu zůstala, jak jen dlouho budeš chtít. Stejně se tě teď nemůžu nabažit, takže bych tě ani nikam nepustila." Šibalsky se pousměju a krátce ji políbím.
,,Jsem ráda, že to říkáš, protože než si dojdu k Nickovi pro věci, tak s sebou nemám nic, takže si budu muset půjčovat tvoje oblečení." Zazubí se jako malé dítě a nevinně se na mě podívá.
,,Stejně už si začala. A navíc jsi v tom děsně sexy, takže to je výhoda spíš pro mě." Mrknu na ní, čímž ji zvonivě rozesměju. Hned potom začala obsypávat celý můj obličej polibky, což zase rozesmálo mě.
,,Objednáváme večeři, chcete něco?" Ozve se z chodby Charlieho křik. Prudce jsem se zvedla na nohy a doběhla otevřít. ,,Dáváme si něco z té asijské restaurace za rohem a Cassie ho po cestě z práce vyzvedne. Chcete něco jíst nebo vám stačí to vaše cukrování?" Zažertuje a hned na to se i pošklebovačně ušklíbne.
,,Cukrování zaplní jiné části těla, ne žaludek." Objeví se vedle mě Blake a jednou větou Charlieho setře. Všechny tři nás její poznámka rozesměje. ,,Dala bych si ale nějaký sushi. Ukaž, co tam mají." Natáhne se k němu a prohlídne si menu v jeho telefonu. ,,Tak tohle, tohle a tohle. A k tomu kolu. Děkuju." Obejme ho a bez dalších slov se vrátí do postele. Po cestě po mě stačí ale hodit ten její hravý výraz.
,,Víš co, vezmi to dvakrát." Zazubím se na něj a podám mu peníze za nás obě. ,,Díky." A aniž by stihl něco říct, zavřu dveře a skočím zpět do postele. Znovu se uvelebím a přitáhnu si Blake do náruče. Chvíli jen mlčky sledujeme film a vzájemně nasloucháme našim nádechům a výdechům. Pak se ale Blake prudce zvedla a laptop s běžícím filmem zaklapla.
,,Už mě to nebaví." Ohlédne se na mě a našpulí dětinsky rty.
,,Dobře, tak co chceš dělat jinýho?" Zvednu se do sedu a zamyšleně se rozhlédnu po pokoji. Aniž bych ale stačila cokoliv navrhnout, Blake se ke mně natáhne a políbí mě.
,,Něco by mě možná napadlo." Odtáhla se od mě, jen na pár milimetrů a zpod řas vzhlédla k mým očím. Rty měla přitom pootevřené a doslova čekaly na můj polibek. Neváhala jsem, jen jsem ji provokovala. Velice pomalu jsem svou ruku položila na její tvář a o něco víc se k ní natáhla. Rty jsme měly k sobě tak blízko, že by stačil milimetr a znovu bych je ochutnala. Já ji ale jen upřeně hleděla do očí a jemně stiskla její spodní ret mezi zuby. Blake víc ale nesnesla a nakonec si mě sama přitáhla blíž a vášnivě mě políbila. Postupem času jsem skončila pod ní na zádech, přičemž ona seděla obkročmo na mých bocích a dál mě vášnivě líbala. Když jsem prsty zavadila o lem jejího tílka, najednou mi došlo, jak zvláště skvělý to vlastně je. Celou tu dobu jsem netoužila po ničem jiném, neustále jsem na ní myslela a teď se tu schylovalo k něčemu, co mělo náš vztah i lásku akorát tak potvrdit. Byla to přesně ta věc, po které jsme obě prahly a zároveň to bylo něco, co doopravdy potvrdí veškeré činy i slova z posledních dnů. Byl to krok, který jsem chtěla podstoupit, toužila jsem to udělat, ale na to, aby to bylo vážně skutečný, upřímný a takový, jaký to má být, jsem potřebovala ještě jednu věc. Proto, když svými prsty zatáhla za lem svého tílka a chtěla si ho přetáhnout přes hlavu, zarazila jsem ji. Zmateně si ho stáhla zpět dolů a pohlédla do mých očí, aby z nich vyčetla, zda je něco špatně.
,,Co se děje? Jsi v pohodě? Chceš přestat?" Začala ze sebe starostlivě hrnout a ihned ze mě slezla.
,,Ne, tak to není. Teda, ano chci přestat, ale ne z toho důvodu, co tě napadá." Rychle se zvednu do sedu a chytnu ji za ruce, aby už se dál ode mě nedotahovala. ,,Tenhle krok, tohle tady, chci už tak strašně dlouho. To ti můžu odpřísáhnout s naprosto čistým svědomím." Ujistím ji, čímž se krátce zasměje. ,,Chci předtím ale vědět jednu věc. Ne, že by to něco mezi námi mělo změnit, rozhodně ne. Jen vím, že to tak nějak potřebuju vědět, abych to už v sobě nemusela řešit." Povzdychnu si. ,,Celé ty měsíce mě totiž netrápilo nic jiného. Zkrátka před tímhle vším, potřebuju jen vědět, proč? Proč to tenkrát skončilo? A co je teď jinak?" Hned po mém vyslovení Blake sklopila oči k posteli pod námi a povzdychla si.
,,Věděla jsem, že to budeme muset taky probrat. Jen jsem se k tomu nechtěla tak úplně vracet." Uchechtla se a přerývavě se nadechla. Věděla jsem, že ji má otázka rozhodila a že jsem tím totálně zabila náladu mezi námi, ale zkrátka jsem to potřebovala vědět.
,,Blake, slibuju, že to nic nezmění. Pořád tě miluju a chci vše, co se týče nás dvou, dobře?" Trochu ji pozvednu hlavu, aby se mi podívala do očí a věděla, že svá slova myslím naprosto vážně. A aby to bylo úplně jasné, jako stvrzení jsem ji i políbila.
,,Já vím, já tě taky miluju." Pousměje se a hned na to začne. ,,Pamatuješ si na náš první Silvestr? Jak se to o nás máma dozvěděla?" Nejistě jsem přikývla. ,,Celou tu noc jsem nemohla spát. Věděla jsem, že jsi celý můj svět a že chci už být jen a jen s tebou. Jenže jsem znala matku a věděla jsem, čeho všeho je schopná. Potřebovala jsem to proto hned vyřešit a vážně jsem věřila, že si s ní jen promluvím a pak se vrátím k tobě a vše bude zase jako dřív. Jenže tak hladce to nešlo." Znovu ji pohled klesl níž, přičemž jsem si všimla, jak její pohled zvlhl a oči ji změkly. ,,Když jsme tam s Maxem přijeli, řekla, že chce mluvit jen se mnou a Maxe vyhodila z pokoje. Snažila jsem se jí to nějak vysvětlit, říkala jsem jí, jak moc tě miluju a že se klidně odstěhuju, pokud mě nechce na očích. Umlčela mě fackou. Řekla mi, že jsem nechutná a že tohle v její rodině nebude tolerovat, takže ať si ani nemyslím, že mi to dovolí. Vše si o tobě zjistila, stejně jako to tenkrát udělala Maie, to byla ta holka z brigády, o které jsem doma naznačila, že se mi líbí. Věděla, kde pracuje, co dělají její rodiče, jaká špatná rozhodnutí v životě udělala i jak ji jednoduše zničit. To samé věděla i o tobě. Věděla, kde tvůj táta pracuje a věděla, že stačí jeden telefonát a vyhodí ho. Taky věděla, že jsi kamarádka Liv, což je holka Maxe, a věděla, co mezi vámi proběhlo, takže prý stačilo jen, aby se s Maxem rozešli, ona by ti to dala za vinnu a bylo by zase po kamarádství. Postupně mi takhle říkala její jednotlivé plány, jak tě zničit, když ale přišel ten nejhorší. Věděla, kam chceš jít na školu a bylo pro ní velmi snadné zařídit, aby ses tam nedostala a vlastně aby tě nepřijali na žádnou dobrou školu v Americe. Stačil by jen jeden špatný doporučující dopis. Byla úplně šílená a vyhrožovala mi, že pokud s tebou uteču, najde si nás a zničí vše, co si spolu vybudujeme. V tu chvíli jsem věděla, že ji prostě nedovolím ti ublížit. Žádným způsobem. A zároveň jsem věděla, že náš vztah v téhle fázi nemá absolutně žádnou šanci. Neměla jsem jinou možnost. Udělala jsem to pro tebe, ačkoliv ti to tolik ublížilo. V životě mě nebolelo nic jinýho tolik, jako tvůj pohled v té škole. Měla jsem pocit, že potom, jak ses na mě podívala, umřu." To už se ji dral z úst vzlyk a z očí ji pomalu začaly kapat malé slzičky. Rychle jsem si ji přitáhla do náruče a pevně ji v ní schovala. Netušila jsem, že za tím bylo vážně tohle. Jasně, napadlo mě, že to mohlo být kvůli její matce, že se jen zlobila a Blake se snažila být hodná dcera a udělala, co po ní matka chtěla. Nikdy by mě ale nenapadlo, že to vlastně celou tu dobu dělala pro mě.
Všem posílám pozitivní vibes :P
