Sledovala jsem svůj odraz v zrcadle. Každý milimetr mé kůže, každý záhyb i každou nedokonalost, kterou na sobě nesnáším. Byla jsem to stále já, ale jako bych nebyla. Jako bych před sebou viděla tu malou čtrnáctiletou Alex s modrými rovnátky, jak se vesele culí do tátovi kamery, zatímco její máma drží nádherný domácí jahodový dort se čtrnácti svíčkami. Byla tak spokojená a šťastná. Jediné, co ji kdy trápilo, mohlo být to, proč ji nevzali do týmu roztleskávaček, že jí rodiče vyhodili celou její sbírku Coca-cola plechovek, kterou celé léto tak pracně shromažďovala nebo to, proč se Liv líbala s tolika kluky, zatímco na ni v té době žádný ani nepromluvil. Tahle Alex byla ale už dávno pryč. Už neexistovala. Mezi nimi stála totiž obrovská propast plná smrti mámy, boje se svojí sexualitou a spousta spousta bolesti od zlomeného srdce. Už nejsem ta malá tichá, ale veselá holka od Liv.
,,Všechno v pohodě?" Liv opatrně vstoupila do mého zaneřáděného pokoje a přešla až ke mně. Stejně jako já se na náš odraz podívala do zrcadla a lehce se pousmála. ,,Sluší nám to."
,,Jako vždy." Ušklíbnu se. Měla jsem na sobě trochu upnutější černý top a černé roztrhané džíny, což byl na mě dost velký nezvyk, ale líbilo se mi, jak dobře zvýrazňuje můj dekolt. Přes to jsem si ještě přehodila jednu z tátových starých džínových bund, kterou mi věnoval, aby tu byl stále se mnou, proto jsme ji nosila poměrně často. Ještě spolu s máminými košilemi. Liv se jakýmsi zázrakem nasoukala do rudých upnutých šatů, přes které si vzala černou bundu do pasu. Svůj vzhled ještě doladila botami na podpatku a byla naprosto neodolatelná.
,,Kde se máme potkat s Debby?" Nahne se trochu blíže k zrcadlu a opraví si rudou rtěnku. Já se mezitím odtrhla pohledem od svého odrazu a natáhla se k posteli pro malou kabelku, kterou jsem si přehodila přes rameno.
,,Už tam zřejmě bude. Nechtěla jsem, aby tu na nás čekala," vysvětlím, přičemž si všimnu toho pohledu, který mi Liv věnovala a při kterém pozvedla jednou své upravené obočí. ,,Co? Nechci se o tom dnes bavit. Jdeme tam, abychom se trochu pobavili." Povzdechnu si, protože už mě nebavilo to řešit pořád dokola. Nejen že jsem to pořád dokola řešila s Liv, ale každou vteřinu jsem nad tím přemýšlela, až mi z toho šla hlava kolem.
,,Dobře. Odteď mlčím," hraně si zamkne pusu a pomyslný klíč hodí za sebe. Hned po tom jsme konečně vyrazili. Vzali jsme si taxíka, protože Liv nechtěla své auto nechávat někde daleko od nás a zároveň měla v plánu se dnes opít. Řidič kolem čtyřicítky nás zavezl do kampusu, kde byla ulice plná studentských domů, kde žila různá bratrstva a dívčí spolky. Už na první pohled bylo jasné, kde se večírek koná, jelikož hudba vycházející z něj se rozléhala po celé ulici. Pár lidí už stálo venku před domem a popíjelo. ,,Jdeme se bavit!" Vyjekla Liv a hbitě mě popadla za ruku. Okamžitě mě zatáhla dovnitř a namířila si to se mnou do kuchyně, kde byl bar plný alkoholu. Skoro každý kluk byl už polonahý díky hře, kterou naštěstí neznám a ani znát nechci. Všichni se za námi otáčeli, hlavně tedy za Liv, která se na můj vkus ohákla až moc odvážlivě na to, že má přítele, který tu s námi ani není.
Bez okolků nám do plastových panáků nalila jakýsi neznámý alkohol a já ho na povel do sebe hodila. Pak se natáhla pro dva kelímky, kam nalila nějaký dost draze vypadající rum a zalila ho levnou kolou z obchoďáku. Jeden mi podala a divoce se napila, až ji zbyla jen polovina. Já to ale nestihla ani ochutnat, protože mě znovu popadla za ruku a vtáhla mě do vedlejší místnosti, kde byl něco jako taneční parket. Pár lidí se tam už nakrucovalo, ale zbytek byl zatím příliš střízlivý, aby se šel veřejně ztrapnit. Liv to ale bylo jedno, proto nás tam obě zatáhla a začala se svůdně kroutit do rytmu hudby. Nechtěla jsem tam stát jak prkno a vypadat, jako že ji oplzle sleduju, proto jsem sama začala pohupovat boky. Konečně jsem i ochutnala drink, co nám Liv namíchala a překvapivě nebyl tak špatný, jen trochu silný. Čím víc jsme se kroutili, tím víc jsme pili a tím víc mi bylo jedno, co dělám. Proto jsem brzy začala naplno tančit. S Liv jsme na sebe s humorem házely různé svádějící pohledy, nad kterými nemálo kluků jen slintalo, což nás obě šíleně bavilo. A možná bychom se tam takhle kroutili celý večer, kdyby mě něčí ruka neotočila k sobě a probodla mě žárlivým pohledem.
,,Debby!" Vypískla přiopilá Liv a skočila ji kolem krku. Tmavovláska se nezdála nijak rozzlobená, jen vražedně propalovala všechny ty kluky, co kolem nás ještě před chvíli stáli a upřeně nás sledovali.
,,Co to tu děláte? Myslela jsem, že se sejdeme venku." Konečně mě pustila a nechápavě rozhodila rukama.
,,Promiň, s Liv jsme se chtěli pobavit, ale trochu jsme se zapomněli," našpulila jsem na ni nevinně rty a pomalu jsem se k ní tváří přibližovala. Slyšela jsem několik kluků, jak k nám něco poznamenali, ale v tu chvíli mě to nijak nezajímalo. Chtivě jsem se ji natiskla na rty a přede všemi jsem ji políbila. ,,Vše odpuštěno?" Odtáhnu se od ní a vítězně se pousměju.
,,Mrcho," ušklíbne se a pak mě ještě jednou krátce políbí. Liv do sebe mezitím hodí zbytek svého drinku, proto se všechny tři vydáme do kuchyně namíchat si další. ,,Mám tu pár přátel z koleje, tak co kdybychom se za nimi na chvíli stavili?" Liv se znovu pustí do budování své kariéry barmanky a začne nám míchat pití. Debby se mezitím otočí čelem ke mně a opře se bokem o pult vedle nás.
,,Slíbila jsem Liv, že se budeme bavit. Navíc nic proti, ale nebaví mě moc poslouchat ty vaše vědecký řeči," protočím očima a co nejzdráhavěji si přitom povzdechnu. ,,Co takhle, kdyby si za nimi šla sama a my se šli zase bavit? Budeme pořád jen tancovat, takže se za námi můžeš pak vrátit a připojit se?" Navrhnu, ačkoli jiná možnost nepřichází v úvahu.
,,Dobře, ale žádné hlouposti. Za chvíli se za vámi vrátím." Tentokrát vynechá naše běžné trapné rozloučení, vezme si od Liv kelímek s jejím pitím a vydá se ven na terasu. Já se pořádně napiju nového drinku a pak se s Liv znovu vrátíme na parket.
Nahoře Debby :))
