Fotbalista a milionář - Larry Stylinson CZ

16

Probudil jsem se hned jsem vylétl z postele, protože jsem měl nějak dost energie.

Dole byl zase Harry a tentokrát jsem cítil něco velmi sladkého.

„Dobré ráno," pozdravil jsem Harryho, který byl teď dole jen v teplákách.

„Dobré ráno, dneska tady je buchta," řekl a já jsem přikývnul.

Dal jsem si na talířek jeden větší kus a snědl jsem ho.

„Kde ses naučil tak dobře péct a vařit?" zeptal jsem se ho, protože vždy, když něco uvařil či upekl, tak to bylo opravdu dobré.

„Vařil jsem ž jako maličký, protože vždy, když jsem byl u tety Anny, tak jsme společně vařili. Vždy mě to bavilo a ona se mnou taky vařil a pekla ráda," řekl.

„Vážně, jde ti to skvěle, je to lepší než kde jaká restaurace," udělil jsem mu ještě další lichotku.

„Děkuji," usmál se na mě.

Hned co jsem dojel, tak jsem se šel obléct do ložnice, na chvilku jsem se pozastavil v koupelně, ale potom jsem šel do obýváku, kde Harry přišel z venku.

„Oh, už jsi asi připravený, tak jestli chceš, můžeš počkat na mě, pojdu za Annou vyřešit to, že tady nebudeš," řekl a já jsem přikývnul.

Sedl jsem si na pohovku a čekal jsem jen chvilku, protože Harry za chvilku přišel už připravený.

Nasedli jsme společně do Harryho auta a dojeli jsme k restauraci.

Vešli jsme dovnitř a Harry se zase vydal rovnou dozadu, mezi tím, co já jsem už zase uklízel.

---

Harry potom asi po dvou hodinách co tady byl odešel a já jsem se chvilku po zavíračce zase vydal domů, kde už byl Harry a zase jsem cítil nějaké jídlo.

„Ahoj," pozdravil jsem ho a on se na mě s úsměvem otočil.

„Ahoj, teď dělám salát s kuřecím masem, ale jestli ho nechceš, tak si klidně něco objednej, nebo já ti to objednám, nebo klidně můžeme něco uvařit.

„To je v pohodě, salát s kuřecím masem mám rád," usmál jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.

Sedl jsem si na barovou židli u linky a byl jsem na telefonu.

Zítra v osm nám letí letadlo, snažil jsem se to ještě nějak přesunout na déle, ale už to nešlo," sdělil mi Harry a já jsem jen přikývnul a vydal jsem ze sebe mhm.

Po chvilce přede mnou přinesl talíř plný zeleniny a na tom kuřecí kousky.

„Vypadá to moc dobře," řekl jsem a usmál se na něj.

„Děkuji, dobou chuť," poděkoval a já jsem mu potom také popřál dobrou chuť.

Chutnalo to ještě lépe, než jak to vypadalo. Bylo to všechno dokonale okořeněné, krásně osmažené maso a opravdu jsem si to jídlo užíval, jako vlastně každé jídlo od Harryho. Jestli tady bude Harry takhle vyvařovat, tak za chvilku budu tlustý.

„Ještě budu muset na chvilku pracovat, ale asi by sis mohl jít mezi tím sbalit, přinesu ti kufr," řekl mi a odešel někam nahoru. Šel jsem za ním, když jsem si potom měl jít do své ložnice sbalit věci.

„Tady máš," podal mi celkem velký kufr, který ani nebudu potřebovat.

„Díky," poděkoval jsem, donesl jsem si ho do pokoje a tam jsem ho otevřel.

Dal jsem tam skoro všechno své spodní prádlo, aby mi to stačilo, asi sedm triček, pár mých oblíbených svetrů, nějaké tepláky, džíny, i normální mikiny a potom jsem šel do koupelny.

Vzal jsem tam jeden náhradní kartáček a pastu na zuby, jeden ze dvou hřebenů, co tam byly a ještě jsem tam dal lahvičku sprchového gelu, který byl sice očividně ženský, ale to mi bylo celkem jedno, protože dokonale voněl.

Telefon, který jsem teď měl nabitý a si ho nijak nebudu potřebovat a tak jsem si ji už taky dal do kufru a tím jsem měl už všechno sbaleno, tak jsem ten kufr už zapnul, jenže byl asi z poloviny prázdný.

Vynesl jsem ho na chodbu, kde měl Harry otevřené dveře do jeho ložnice a dělal tam něco v nočním stolku.

„Harry? Já ten kufr mám sotva z poloviny plný," řekl jsem a zase jsem ho otevřel.

„A můžu si tam k tobě něco dát? Já to místo zaberu dalším oblečením a věcma, tak jestli ti to nevadí, tak si to dám k tobě," řekl.

„Jasně, klidně si to ke mně dej," řekl jsem mu a on přešel k tomu kufru.

„A to tam máš všechno?" řekl udiveně.

„Myslím, že tam mám všechno no," kývl jsem a pokrčil rameny.

„Dobře, tak já si tam tedy něco dam," řekl a já jsem přikývnul.

„Mohl bych se jít podívat na tu terasu? Je venku celkem teplo, podle mě to je ideální počasí tam jít," řekl jsem.

„jasně, klidně tam ji, jen je zamknutá, tak já ti ji odemknu," řekl a šli jsme na konec chodby tady.

Byly tam dveře jako na terasu dole, ale byly zamčené všelijakými zámky, ale asi to chápu, když tahle vila vypadá takto.

Otevřel ty dveře a já jsem tam vešel. Bylo tam několik takových lehátek, ohraničené to bylo skleněným jakoby plotem a i vířivka. To tady má Harry dvě vířivky?

„Mám sem za chvilku přijít?" zeptal se Harry ještě.

„Klidně," kývl jsem.

Sedl jsem si tam tedy na jednu z těch lehátek a jen jsem sledoval město, které jsem před sebou viděl. Ano, byly tady nějaké ty stromy, ale hned za nimi bylo celé město.

Všechno jsem to sledoval a přišel jsem si tak bezproblémový, i když těch problémů mám až nad hlavu. Taky jsem se už těšil, až budeme v Americe. Díky Harrymu se mi teď plní sny, které jsem nikdy nevěřil, že by se mi to vyplnilo.