Fotbalista a milionář - Larry Stylinson CZ

26

Hned co jsem to dojedl, dal jsem prázdnou krabičku na stůl vedle mě a vzal jsem s i do ruky telefon.

Byl jsem označený na nějakým příspěvků, tak jsem si ho rozklikl.

Byl tak označený i Harry, ale na obrázku jsem byl jen já. Byl jsem tam já, jak ležím na Andrewovo pohovce a spím.

Bylo v popisku napsáno něco jako "Tak ho mám ;)". Radši jsem to ignoroval a telefon jsem zase rychle odložil.

Zase jsem ho do ruky ale vzal, když mi na něm pípla zpráva.

Na Instagramu mi psal Harry.

harrystyles: Louisi?

louist91: No?

harrystyles: Pojď domů. Jestli jsi opravdu tam, kde říká instagram že jsi, tak si vzpomeň, co ti naposled udělal.

louist91: Nechci ti být na obtíž a mohl bys mít pocit, že tě mám jen pro peníze ;)

Odeslal jsem tuhle poslední zprávu a položil jsem telefon zase zpět na stůl.

Nějak jsem zase usnul.

„Vstávej, Louisi," uslyšel jsem Harryho hlas.

Jen jsem zamžourám a vidím Harryho, vedle kterého hned stojí Andrew.

„Co jsi mu udělal?" vyštěkl Harry na Andrewa.

„Nic jsem mu neudělal! Ještě jsem se mu omlouval za to, co jsem udělal naposledy," řekl zoufale.

„Tak proč teď není schopný ani vstát?!" skoro Harry až zakřičel.

„Nevím! Je jen unavený, nevím, proč bych mu hned měl něco dělat," pokrčil Andrew rameny.

Radši jsem si protřelý oči a sedl jsem si.

„Fajn, jdeme domů," řekl Harry a vzal si mě do náručí. Byl jsem ještě pořád unavený, takže jsem si jen obmotal ruce kolem Harryho krku a nechal jsem se donést až do auta, kde jsem zase usnul.

Zase jsem trošku procitl, když mě Harry donesl do naší ložnice, kde mě ještě vysvlékl. Bylo mi to v tu chvilku jedno, jen jsem chtěl dál spát.

Ještě mě rychle přikryl, já jsem se do peřiny ponořil více a zase jsem tvrdé usnul.

---

Probudil jsem se tedy zase doma, neboli u Harryho.

Došel jsem do obýváku, kde seděl Harry na sedačce s jeho notebookem na klíně.

„Dobré ráno," řekl jsem tiše.

„Dobré, dej si vajíčka, máš je na lince," řekl a ukázal na jeden talíř s míchanými vajíčkama a bagetkou.

Vzal jsem si to ke stolu a snědl jsem si to.

Cítil jsem se špatně za to, co jsem udělal včera, ale hlavně za to, co jsem řekl.

„Harry?" oslovil jsem ho, abych si byl jistý, že mě vnímá.

„Ano?" ozval se on.

„Omlouvám se za to, co jsem řekl. Nemyslel jsem to tak, mám tě rád a moc si vážím toho, že si mě k tobě vzal. Opravdu tě mám rád," řekl jsem vše najednou nádech.

„Jo, to je v pohodě, taky tě mám rád," řekl celkem s nezájmem. Au, tohle zabolelo.

Protože se mu do očí dostaly slzy, tak jsem odešel do ložnice, kde jsem vypustil všechny ty slzy do polštáře.

Trhnul jsem sebou, když se dveře otevřely.

„Co se děje?" zeptal se Harry, když se na mě podíval. Určitě jsem měl celé červené oči a celý napuchlý obličej.

„Nic," řekl jsem hned a zakrslý si obličej.

„Louisi, co se děje?" zeptala znova.

„Nic, to je jedno," řekl jsem znova.

„Řekni mi to, mně můžeš věřit," řekl tak moc mile.

„Fajn, ale slib, že nebudeš naštvaný," řekl jsem a zase se mi chtělo brečet.

„Slibuji," řekl.

„Bolelo mě, když si to, že mě máš rád, řekl s nezájmem, jako bych tě vůbec nezajímal. Já vím, je to blbost, promiň," omluvil jsem se mu. Přijdu si jako malý kluk, kterému mamka vyndala za to, že snědl celou čokoládu.

„Oh, pojď sem," řekl, přešel ke mně na postel a vtáhl si mě do pevného, hřejivého objetí.

Hladil mě po zádech a dával mi každou chvilku pusu do vlasů.

„Mám tě opravdu rád, Lou. Mám tě rád tak, jako ještě nikoho, to mi věř, jinak bych tě tady teď neobjímal a neříkal ti tohle všechno," řekl mi, nacož jsem ho obejmul ještě silněji.

„Mám tě neskuteçně moc rád," zamumlal jsem ještě.

„Pojedu se projet, chceš jít se mnou? Pojedu pomalu," zeptal se mě.

„Tak jo," souhlasil jsem.

„Tak se oblékni, za chvilku vyjedeme," řekl a já jsem přikývnul.

Vylezl jsem tedy z postele a vzal jsem si na sebe jiné tepláky, nějaký svetr a ještě jsem si byl v koupelně opláchnout obličej pořádně studenou vodou, aby alespoň trošku splaskl, protože asi hodina breku mu moc neprospěla.

Nasedli jsme společně do auta v garáži a vyrazili jsme.

Jel opravdu pomalu a opatrně, takže jsem si to dnes užíval i já.

Zase si asi po patnácti minutách cesty dal ruku na moje stehno, tak jsme se na sebe potom jen usmáli a Harry se potom dál věnoval řízení.

Ještě jsme se cestou stavili pro nějakou večeři, protože Harry říkal, že se mu moc nechce vařit.

Doma jsme se najedli, ale vzhledem k tomu, že bylo teprve asi pět, tak jsme si společně sedli na pohovku tak, že já jsem seděl jemu v klíně a on mě objímal kolem celého těla rukou.