Fotbalista a milionář - Larry Stylinson CZ

24

Harry mě asi za dvacet minut zavolal, že už je těsto hotové, tak jsem došel do kuchyně, kde jsem si na těsto dal kečup, nějaký sýr, salám a kukuřici.

Harry si taky nějak udělal tu svojí pizzu a na oba dva jsme si to dali péct.

Vyndali jsme to po půl hodině a všechno to bylo už krásně zapečené a rozteklé.

„Nechceš si to vzít do ložnice a pustit si k tomu televizi?" zeptal se Harry a já jsem přikývnul.

Vzali jsme si to na tácky a v ložnici jsme se na sebe natiskli. Harry pustil nějaký film, který jsem popravdě ani moc nevnímal, jen jsem si vychutnával pizzu a taky jsem si vychutnával Harryho hned vedle mě.

---

„Už nemůžu," řekl jsem po tom, co jsem v sobě měl už půlku pizzy, která byla opravdu dobrá.

„Chceš si to sníst zítra?" zeptal se Harry.

„Klidně," souhlasil jsem a on přikývnul.

„Tak já ti to odnesu do lednice, hned jsem zpátky," řekl, vzal si ode mě tác s pizzou a odešel z ložnice.

Po chviličce se vrátil a zase si lehl vedle mě.

Položil jsem si hlavu na jeho hruď a jakoby jsem ho obejmul.

Harry si mě ještě přitáhl blíž k sobě tím, že mě obejmul kolem pasu.

„Budeš se chtít jít ještě umýt?" zeptal se.

„Asi bych měl, ale strašně se mi nechce," řekl jsem a ještě víc jsem se zavrtal do jeho hrudi.

„Chtěl bys, abych ti šel napustit vanu, nebo něco?" zeptal se.

„Neee, teď chci jen, abys tady byl se mnou," zamumlal jsem a on se zasmál.

Začal mě hladit ve vlasech a já jsem cítil, jak pomalu usínám, i když bylo asi devět hodin večer.

---

Ráno jsem se probudil, když byl Harry ještě vedle mě. Nebo tedy spíše než vedle mě pode mnou, protože jsem spal na jeho hrudi, ale už nespal, jen byl na jeho telefonu.

Nic jsem neřekl, jen jsem natočil hlavu tak, abych mu mohl dát pusu.

Nedosáhl jsem dál než na spodní čelisti tak jsem mu vlepil pusu tam.

„Dobré ráno," řekl s úsměvem.

„Dobré," oplatil jsem mu pozdrav.

„Koukal jsem teď na tu fotku u mě na instagramu, je to moje nejúspěšnější fotka a to je co říct, má za jeden den dva milióny srdíček," řekl a úsměvem.

„Hustý, co na to lidi říkají v komentářích?" zeptal jsem se, protože v komentářích toho většinou najdete nejvíce.

„Ty jsou ve většině případů pozitivní, jenom tedy tam je i celkem dost hodně komentářů, kde se snaží zjistit, jak se jmenuješ a kdo jsi," řekl.

„Myslíš, že to zjistí?" zeptal jsem se.

„Nevím, ale koukal jsem, že si mě začal sledovat, tak tě podle toho možná najdou, protože tam máš profilovku, ale asi by to mělo být v pohodě," uklidnil mě.

„Nemám tedy říkat, kdo jsi? Je tady ta možnost, že ti potom budou psát, že jsi se mnou jen pro peníze a tak," zeptal se mě.

„Ono to tak ale asi je," zašeptal jsem potichu, abych to slyšel jen já. No, možná to bylo i trošku víc nahlas, aby to slyšel i Harry.

„Cože?" zeptal se zaraženě a odstrčil mě od něj.

„Nic," řekl jsem hned. Sakra, to jsem asi po...

„Louisi, co jsi říkal," řekl spíše jako oznamovací větu a hlavně to řekl takovým tónem hlasu, který u něj už nechci slyšet.

„Že to tak v podstatě je," zašeptal jsem znova, ale teď jsem si byl jistý, že mě slyšel.

„Aha. Vzal jsem tě k sobě, protože si neměl kde být, ale nevěděl jsem, že tohle všechno děláš pro nějaké zkurvené peníze," řekl teď už hodně naštvaně, surově mě od něj odstrčil a vstal z postele.

„Harry-" nestihl jsem to ani doříct a on mě předběhl.

„Ne, Louisi. Nech mě teď na pokoji," řekl, odešel z ložnice a nezapomněl za sebou pořádně nahlas zabouchnout dveře.

Sakra, takhle jsem to úplně nemyslel. Ano, Harry si mě vzal k sobě, protože jsem neměl absolutně nic, chová se ke mně neskutečně hezky, je hodný, pomáhá mi, vaří mi a všechno a já tady teď řeknu, že jsem u něj pro peníze.

Sakra, teď jsem si to u něj asi celkem posral, ale budu se snažit mu to nějak vysvětlit.

Harryho mám až nepřirozeně moc rád, nesmím dovolit, aby si myslel, že jsem u něj čistě jen pro to, že jsem chudák, co nemá kam jít.

Vyšel jsem ven z ložnice, i když jsem teď hodně riskoval, že Harryho potkám, ale nemůžu se mu teď vyhýbat.

Celkem bych si dal něco k jídlu, jenže jak už víte, tak moc neumím vařit a nevím,co tady kde je.

Došel jsem do kuchyně, kde byl Harry u plotny a něco vařil.

„Um, mohl bych si dát něco k jídlu?" zeptal jsem se otázkou, kterou jsem zformuloval fakt špatně.

„Když jsi tady jen pro peníze, taksi vem ze stolu peníze a dělej šicí chceš," řekl být jediného pohledu na mě.

Jen jsem se otočil ke stolu, vzal jsem si alespoň nějaké peníze a zase jsem zmizel do ložnice, kde jsem si na sebe vzal teplé tepláky, teplejší mikinu a běžel jsem ke dveřím ven.

Co nejrychleji jsem si vzal na sebe boty, abych Harryho už nepotkal a vyběhl jsem do ulic Ameriky.