His Unfinished Mission (Paused)

4

"Nevíš náhodou, kam zmizel Dabi? Už 3 dny ho nemůžu najít po té hádce s Shigarakim, kterou jsi způsobil." Vyhrkne Kurogiri hned, jak Denki otevře dveře. "To se ptáš mě? Copak to mám já vědět?" Odvětí mu Denki a usedne si na své místo. Natáhne k němu ruku a čeká, že mu do ní vloží flašku, které se však nedočká. Vrhne na Kurogiriho vražedný pohled a povzdechne si. "Nejspíš je zase na tom místě. Však to znáš. Vždy když se ztratí, tak tam je, už mi dáš tu flašku?" Sleduje ho se stále vražedným pohledem, ale ten hned přestane dělat, když ho odmítne. "Fajn. Moc dobře víš, že tohle tvoje mlčení je nesnesitelný. Proč tam nepošleš Togu, ta si s ním víc rozumí." Protočí oči, ale i když přesto se nedostaví od Kurogiriho odpověď, nahlas si povzdechne a zase se postaví. "Když myslíš, že to naše sblížení pomůže něčemu dobrému, tak mě tam pošli." Kurogirim přikývne a vytvoří portál, který Denkiho pošle za Dabim.

"Tak tady se pokaždý schováváš? Na hřbitově? Proč tady?" Zkoumá Denki pohledem Dabiho sedícího před náhrobkem, když ho najde po chvíli hledání. "Co tady děláš." Nepřítomně se ho Snaží optá. "To já se ptal první, co tady děláš. Tak už mi odpovíš? Víš, že Shigaraki.. hej! A dost!" Začne Dabiho škádlit, ale to se mu vymstí, když ho Dabi znova popálí. "Jen bacha Dabi. Abys nepopálil sám sebe, víš že znám tvoje schopnosti a při nadměrném používání se sám popálíš. To já tě přijal do Ligy zaporáků, když tě Tomura odmítnul. To já tě určil vůdcem V.A.S. Ligy zaporáků." Povzdechne si a posadí se vedle něho. Položí svou ruku na jeho rameno. "Mně věřit můžeš Dabi. Víš, že rád lidi škádlím, obzvlášť tebe a Togu. Tvé tajemství zůstává u mě, Shigaraki nic neví a věk mezi námi nedělá takový rozdíl." "Na to že jsi v Lize zaporáků, máš celkem dobrý srdce Denki, nejsi tak zkažený jak my ostatní." Otočí se na něj Dabi a taky kolem něho přehodí ruku. "Každý si něco prožil. Už mi konečně povíš, proč sedíš na hřbitově před tímhle náhrobkem? Kdo je Toya?" Optá se ho, když svá zlatá očka přesune na náhrobek se jménem. Dabi do něj odvrátí pohled a též ho přesune na náhrobek. "To.. to je můj náhrobek." "Cože?" Řekne vic nahlas než by Denki chtěl a pokrčí obočí. "Chceš říct, že jsi duch nebo co?" "Ne. Jen jsem prohlášený za mrtvého. Teda.. prohlásili mě za mrtvého po tom, co jsem byl pohřešovaný. Pak našli něčí spálené tělo a otec prohlásil, že jsem to já, i když si nebyl jistý." Svěřil se mu Dabi s jeho historií. "Páni. Tak to bych nečekal. Kdo by tohle udělal. Já jsem sice z dětského domova odkud mě vytáhnul Tomura, ale tohle je horší." Podíval se na Dabiho s pochopením ve tváři. "Díky, za pochopení Denki. Nevím, co tu děláš a jaká je tvoje přítomnost v Lize užitečná, ale doufám, že tu jsi na správném místě. Tohle si nech pro sebe a pomůžu ti v tvém úkolu, jak budu moct. Přece jen ti mám být vděčný za přijetí nemyslíš?" Poplácá Denkiho po hlavě a rozejde se pryč od náhrobku. "Počkej! Kam zase jdeš! Kurogiri za chvíli vytvoří portál!" "Ještě mám jedno místo, kam chci zajít. Vrať se zatím zpátky do úkrytu. Jakmile se vrátím, skloubíme tu tvoji misi. Za pár měsíců ti přece začíná." Odvětí mu Dabi a rozloučí se s Denkim, který se rozejde směrem k portálu, který ho posílá do úkrytu.

"Tak co? Kde ho máš?" Otočí se na něj Kuro, když Dabiho vedle něj nespatří. "Prej musí ještě na nějaké místo, zachvilku se vrátí. Kde je Shigaraki?" "Tam kde vždycky." "Jasně, vypadá to, že dneska jsou všichni tam, kde vždycky. Kdyby se něco dělo, nehledej mě, jdu ven." "Denki.." "Něco jsem snad říkal ne?" Řekne naštvaně Denki, dkyz se ho Kurogiri pokusí zastavit. Praskne dveřmi od baru, popadne svůj kabát a pak následně praskne vchodovými dveřmi. Kurogiri jen zakroutí hlavou a podívá se na dveře, kterými během chvilky přijde Tomura. "Slyšel jsi, co říkal a ty víš kam má namířeno. Myslím, že si řekli něco, co oba dneska přimělo udělat jednu věc, která se nebude nikomu líbit a ty víš, kam oba míří." "Ani jednomu zabránit nemůžu. Jsem sice šílený psychopat, ale zabránit jednomu z nich někam jít je ještě šílenější a on to potřebuje." Podívá se Tomura směrem na dveře, kudyma odešel Denki a otočí se na televizi vedle sebe. "Pane. Myslíte, že to byl tehdy dobrý nápad?" "Neboj se. Věřím v každý tvůj úsudek a krok." Ozve se hlas z televize bez obrazu. "Věřím, že jsi udělal dobře. A on si teď jen musí vzpomenout, jaký je jeho cíl." Po jeho slovech nastane ticho a Shigaraki se rozejde těmi samými dveřmi po Denkiho stopách.

Denki sedí na malé houpačce před zříceným domem, který už je zarostlý a oplocený. Vypadá to, že tam už dlouho nikdo nežije a že museli dům zbořit. "Haa.. Aki, Kazumi, jsem tu zase. Vím, že jsem odešel náhle s Tomurou a náhradní rodinou, v uvozovkách, bylo mi přece jen šest let. Ale, kdybych neodešel skončil bych jako vy a ostatní. Možná mě postihlo štěstí nebo nevím jak to nazvat, ale měl vás tehdy zachránit. Žily by jste ještě." Začne povídat do prázdna ulice, která taky vypadá poměrně zničeně a neobydlené. "Chtěly jste pro mě to nejlepší, ale kvůli němu jste teď mrtvé a to mu neodpustím. Pomstím vás i ostatní, které nezachránil. Zaplatí za to, že odešel od toho, co zničil a nechal vás umřít. Závěsechno, co se vám stalo může on. Symbol míru a Zachránce všech.. hah.. no to určitě. All Might za všechno zaplatí." Po těhlech slovech se kolem Denkiho začne objevovat blesky elektřiny. Všechny generátory kolem začnou vybuchovat jeden po druhém a vypínat elektřinu pět kilometrů daleko kolem něj. Když se uklidní a elektřina ustane, přehodí přes sebe kapuci kabátu a rozejde se zpět do úkrytu.