His Unfinished Mission (Paused)

7

Další den ráno se přes celý byt ozývá něčí budík, nejspíš žen Denkiho, který mi říká, že za pár hodin začíná vstupní zkouška. "Au. Moje hlava." Chytne se za hlavu Denki a pomalu si sedne. Chvíli kouká před sebe a přemýšlí, co že to vlastně chtěl udělat, ale z přemýšlení ho vytrhne něčí hlas. "Vypni ten zasranej budík." Denki se podívá vedle sebe a zahlédne zakrytého nahého Dabiho. Zírá na něj zaraženě, potom se natáhne pro mobil a vypne budík. Když se na něj koukne znova a zčervená, když se podívá na sebe. "Co se stalo po tom, co jsem se opili?" Promluví na něj, ale žádná odezva. To ho lehce naštve a vyšle blesky elektřiny, které dopadnou vedle Dabiho hlavy. Ten se leknutím posadí a následně se chytne za hlavu. "Proč to děláš. To ty máš vstávat ne já." řekne chraplavým hlasem a podívá se na Denkiho, na kterého také zařazené kouká. "My jsme.. my ne.. to ne." začne lehce koktat Denki, protože se nedokáže přimět to vyslovit. Ani jeden si nepamatuje co se stalo mezi tím, když pili a tím než zazvonil budík. Nastalo trapné ticho, které přinutilo Denkiho se postavit a rozejít se do koupelny, kde strávil dobrou hodinu. Po chvíli vylezl jen v ručníku. "Dobrý. Nespali jsme spolu." řekl s úlevou, když viděl Dabiho, který se usilovně snažil si vzpomenout. Zvedne hlavu a podívá se na něj. "Jak jsi to zjistil? Vzpomněl jsi si na něco, protože já si ani nepamatuju, kdy jsem si sundal oblečení." "Nevzpomněl jsem si na nic, ale nic mě nebolí a můj zadek je nedotčený. Takže nic nebylo." Oba si nakonec s úlevou oddechnout a začnou se oblíkat. Dabi se s Denkim rozloučí a vydá se zpět do základny. Denki si ještě upraví půjčenou školní uniformu a vydá se do UA, kde ho čeká vstupní zkouška, kterou musí projít.

Stojí před branami školy pro hrdiny UA a pozoruje pohledem každého studenta, který kolem něho projde. Celkem ho překvapí kolik lidí se přihlásilo a ještě víc ho překvapí, když najde známé tváře, které si jeho nejspíš už nepamatují, ale on si pamatuje každého. Ještě chvíli postava před branami, než se nakonec rozhodne vejít na pozemek školy a rozejít se k hlavnímu vchodu. Cestou narazí na pár, který si povídá a zaujme ho. Víc ho tedy zaujme zelenovlasý chlapec s pihami než hnědovlasá dívka s růžovými líčky. Sám neví, proč ho onen chlapec zaujal, ale hned zatřese hlavou ada se znova do chůze, když do něho omylem drkne jiný student. Po seznámení se vstupní zkouškou, které provedl Present Mic, kterého má Denki celkem i v oblibě, se vydají na písemný znalosti. Tam sepíše všechno, co ví, zná a Shigi ho naučil. Když s úsměvem odevzdává papír s vyplněnými otázkami prohlédne si zbytek skupinky. Pohled mu skončí na blonďatém chlapci, který si taky všechny obhlíží. Když se jejich pohledy střetnou, Denki nasadí kamarádský 'nevinně hodný' úsměv. Chlapec po něm hodí naštvaný pohled a otočí se pryč. Po tom, co i poslední odevzdá papír, se všichni rozejdou do šaten, kde se převlečou do svých hrdinských převleků a sejdou se převlečení u jedné z testovacích sekcí, kde budou bojovat s roboty. "Tak tohle bude snadný. Nebojují poprvý." tiše se uchechtne a prohlédne si znova všechny ostatní. Překvapí ho, kolik jich ve skutečnosti je v jedné skupině. Jakmile se brány sekce otevřou, všichni se tam začínají rozbýhat a řvát dovnitř. Denki si chvilku vyčká na volnou cestu, než se tam nakonec vydá taky a začne sundávat jednoho robota za druhým. "Haa.. nesmím to přehnat. Ještě tři minuty do konce zkoušky." řekne udýchaně a sleduje jak si vedou ostatní. Když vidí skupinku pěti lidí, že jsou zaseklo na místě a nezvládají se dostat ven, přejde jim pomoct. "Za to jsou taky body navíc. Nejde jen o to sejmout, co nejvíc robotů, ale taky o to, jestli zvládnu pomoct ostatním." pomyslí si s úsměvem na rtech a dá se znova do rvaní se s roboty.

Na konci praktické zkoušky se celý udýchaný, unavený a spocený vydá do šaten a rovnou do sprch. "Už aby to bylo za mnou." povzdechne si, když vleže do sprchy a začne na něho téct studená voda. Stojí tam, nechává na sebe téct vodu a v hlavě se mu honí spousta myšlenek. "Je dobrý, že jsem s Dabim nespal. Není špatnej, ale svou V-kartu mu nedám." Nad touhle myšlenkou se uchechtne a začne ze sebe smývat pot. Vyleze ze sprchy s ručníkem kolem pasu a podívá se na ostatní kluky v šatně. Po každým, s kterým prohodí oční kontakt, se usměje a začne se oblékat, jakmile dojde ke svojí skříňce. Hned jak se obleče a vyjde z celého pozemku školy, usměje se znova na blonďáka, kterého potká u vchodu do školy. Tam na něho zase hodí naštvaný a otrávený pohled a otočí se k němu zády. Denki vytáhne telefon a vytočí něčí číslo. "Čau Shigi. Sorry za ten včerejšek, trochu jsem vybuchnul, ale měl jsem k tomu svý důvody. Jo jasný. Neboj zvládnul jsem všechno, už jen čekat na to, kdy mi řeknou, že jsem přijat. A neuvěříš koho jsem potkal a kdo se sem hlásil. Jo taky tě to překvapí. Pošleš Kura? Je to celkem daleko a jsem sakra unavenej. Dík." Po skončení hovoru se rozejde do lesa, kde na něho čeká Kurogiriho portál. Po projití potrálem se objeví přímo baru v úkrytu a usměje se na ostatní. "No nekoukejte tak. Koukáte jak ti studenti tam, když jsem se objevil skoro bez žádných modřin po praktický zkoušce. Civěli na mě jako na zázrak. Všechno vám povím zítra." Usmál se a vydal se do svého pokoje, kde usnul.