His Unfinished Mission (Paused)

14

Na tyhle dva chlapce je ale pohled. Shinso sleduje Denkiho holá záda, na kterých jsou z blízka vidět malinké jizvičky a Denki v náručí objímá svoje tričko, které si nevědomky v noci sundal. Shinso se usměje, opatrně vstane, protože ho přece jen stále všechno bolí, navleče na sebe nějaký tričko a rozejde se dveřmi pokoje do kuchyně, kde pozdraví svou mámu mířící do práce. "Tak by to chtělo nějakou snídani, když už jsem vzhůru a on ještě spí. Co mu mám připravit? Nevím vůbec, co jí a jí vůbec něco?" Začne si tam mezitím povídat pro sebe netušíc, že je Denki opřený o dveře od pokoje a sleduje ho s úsměvem. "Jím méně, než normální člověk. Zkrz můj nabytý program prací, misemi a úkoly nejsem schopen udržet svůj jídelníček v normě. A vyrůstal jsem v lize, takže když nejíš rychle, tak nejíš vůbec." Řekne mu, usedne si k jídelnímu stolu a uchechtne se nad jeho polekanou reakcí. "Dobré ráno, Denki. Tak aspoň teď něco sníš, když jsi tady." Usměje se na něj Shinso a podá před něj talíř s něčím k snědku. "Když ti to udělá radost, ale stejně za chvíli budu muset vyrazit zase. Ještě musím s Togou na trénink a Twice ještě něco po mě chtěl." "Jasně, takže tu se mnou dneska nezůstaneš, co? Sice jsem to čekal, ale i přesto jsem trošku zklamán." "Dneska ne, ale za tři dny je nástup do UA, tím pádem bych měl mít od zítra volný čas až do nástupu. Takže budu mít čas na trávení s tebou." Řekne s úsměvem Denki a sní poslední kousek snídaně, než ani sebe obleče triko. Potom sleduje Shinsa, který taky už dojídá poslední kousky. Pošle ho si sednout na gauč, vezme talíře, umyje je a opět se natáhne pro obvaz s dezinfekcí. Usedne si vedle Shinsa, vyhrne mu tričko a sundá starý obvaz. "Už je na to lepší pohled než včera." Zamumlá si a začne dezinfekcí čistit onu ránu. Potom jí opět zaváže obvazem a zakryje jí jeho tričkem. "Nebude to pěkná jizva. Brácha se tě sice nedotkl, ale že poslal Dabiho, aby tě pořezal. To mu nijak neodpustím." Říká mezitím, co má na Shinsově rameni opřenou hlavu. "To bude dobrý Denki. Být s tebou přináší nějaké oběti a za ten risk mi stojíš." Řekne a pozvedne mu hlavu a políbí ho na čelo, na tvář a na koutek úst. Denki se uculí a víc se k Shinsovi přiblíží, ale v tom ho vyruší zvonicí telefon. Povzdechne si a vezme telefon do ruky, aby se podíval na obrazovku telefonu. Natáhne na sebe kabát a položí příchozí hovor. "Už budu muset jít, to je Toga." Useměje se na něj a obejme ho. "Nech otevřený okno." Zašeptá, než ho jemně políbí a rychle se vydá pryč z Shinsova bytu.

"Takže? Co bude dál?" Prohodí do ticha lesa Toga. Denki si nahlas povzdechne, zastaví a podívá se na čistě modré nebe. "Togo, budeš se furt vyptávat? Myslel jsem, že téma Dabi jsme vyřadili." "Ne a budu." Uculí se na něj a postaví se před něj. Denki svá očka přesune z nebe na ni, ušklíbne se a kolem něj začnou lítat blesky elektřiny. Chvíli tam tak na ní kouká, než po ní začne ty blesky střílet a ona se jim začne vyhýbat. "Víš, že se té konverzaci nevyhneš." Řekne, než po Denkim hodí nůž, kterému se on vyhne, ale stále mlčí. "No tak, Denki. Povídej. Jak to máš v plánu." Z Denkiho strany se ovšem neozve nic jinýho, než jen povzdech a elektřina. Toga se snaží k němu nějak přiblížit a říznout ho, ale Denki jí zasáhne elektřinou a ona zakolíbá. Takhle tam po sobě pár hodin útočí, dokud je nezastaví modrý plamen a Toga nepadne únavou k zemi. "Tomuhle říkáš trénink? Však se dívej, jak je vyčerpaná. Vážně si chceš vybít vztek zrovna na ní?" Denki se otočí směrem, odkud přišly plameny a naskytne se mu pohled na Dabiho. "Co tady chceš." Odsekne, rozejde se za Togou a natáhne k ní ruku, aby jí pomohl vstát. "Himiko, dobrá práce, můžeš jít." Řekne jí, když se ujistí, že může vstát a chodit. Sleduje její záda, jak odchází a pak se nasraně otočí na Dabiho. "Tak co chceš." "Jen jsem se chtěl na vás podívat. Ty tady bez zastavení bojuješ, jako bys neviděl ji a ona ti sotva stačí. Zbláznil jsi se snad?" "Možná trochu, spokojen? Říkal jsem ti, že se mi máš vyhýbat, nebo tě zabiju, jestli se mi objevíš před očima. Víš vůbec, jak trpí? Buď mi vděčný, žiješ jen proto, že jsem mu to slíbil." Procení skrze zuby, sebere svůj kabát, který si během toho všeho sundal. Vytáhne telefon a vytočí něčí číslo. "Twici, připraven? Jasný, dej mi půl hodiny a budu tam." Skončí svůj hovor a telefon vloží do kapsy. Když se chtěl rozejít, zastaví ho něčí ruka, konkrétně Dabiho ruka, který tam stál jak přibitý. "Denki, no tak. Víš, že jsem jen plnil rozkaz. Jsem vděčný, že jsi mě sem dostal a byl bych nerad, kdybych jenom kvůli tomu, musel ligu opustit a sám nesplnit svou misi. " Chvíli tam na něho Denki kouká, dokud se zhluboka nenadechne a nevymaní se z jeho sevření. "Dabi, vím že jsi tu jenom že svojí vlastní pomsty a byla to moje práce, co tě dostala do ligy. Ale dohodli jsme se jasně. Mému bráchovi ani slovo a ty jsi to porušil. Nevím, zda ti ještě cokoliv mimo ligu svěřit. Musím jít, dám ti ještě šanci, tak mě nezklam. Nechci litovat toho, že jsem tě do ligy dostal." Dabi bez vydání hlásky jen přikývne a Denki se vydá z lesa na smluvené místo s Twicem.

Denki zavrtí hlavou směrem k němu. "Twici. Takhle to u nás nefunguje." Řekne se smíchem a položí mu ruku na rameno. "Aspoň jsem to zkusil." Zasměje se Twice a podrbe Denkiho ve vlasech, čímž mu je rozcuchá. "Hej, na vlasy mi nesahej." Vynadá mu a rozcuchané vlasy si upraví. "Ano, pane." "To pane si nech pro bráchu, nemám to rád, když mi takhle říkaj." "Víc nezmůžu pane, to ty jsi tady ten, kdo mi velí. Ne tvůj brácha." Denki se zasměje a rozhledně se z kopce, odkud je výhled na celé světlem osvícené město. "Tak se prvně rozhodni, kam máš namířeno, než mi začneš říkat pane a zachvilku do toho i vykat. Hlavně cestuj v klidu a tichu, nepotřebuju aby jsi mi ve jménu ligy přinesl nějaké problémy, jako většina členů V.A.S., které musím nechat sklidit." "Neboj, na mě je vždy spoleh. Asi se pojedu podívat do Hosu, dlouho jsem tam nebyl, nebo zůstanu někde nablízku tady." "Dobře, tak si to ještě rozmysli a dej vědět, jen možná už v té době budu na UA, tak se asi neuvidíme. Ale budeme rádi, když případně zůstaneš." Denki se postaví na nohy otočí se na Twice. "Teď jdi, ať už tě nevidím." Se smíchem se s ním rozloučí a sám se vydá kamsi do města. Pravděpodobně se vydává k Shinsovu bytu, kam otevřeným oknem vleze, sundá kabát a lehne vedle něho do postele.