His Unfinished Mission (Paused)

6

"Denki! Je čas." Zvolá zpoza dveří Shigaraki. Denki si povzdechne, vstane z postele popadne kabát a přehodí si ho přes ramena. "Konečně." řekne, když otevře dveře a za nimi spatří i Dabiho. Projede ho očima od vrchu dolů, ušklíbne se a stoupne si k němu co nejblíž, že se skoro dotýkají rty. "Co ty tady. Už tě nebaví se mi vyhýbat, Dabi?" jeho jméno zvláštně vysloví, že to donutí se Dabiho odtáhnout a opřít se o zeď. Shigaraki je tiše pozoruje, než se nakonec rozhodne přehodit ruku kolem Denkiho ramen, čímž ho donutí se rozejít do baru, ale v chůzi ho zastaví Dabiho ruka. "Já se ti nevyhýbám, jen bych nerad dělal věci, který by se nám oběma moc líbily. Hlídej si prdel Kaminari." zašeptá mu do ucha, pustí ho a rozejde se do svého pokoje. Denki se víc ušklíbne a znova se rozejde do baru s nechápavým Tomurou.

"Jasný, jasný. Však to je hračka, nemusíš mi to tady už tři hodiny vysvětlovat. Akorát se všichni naserem." řekne naštvaně s nezájmem a protočí oči. Lehce nasraná Toga se k němu rozejde, ale zastaví jí Kurogiri, který zavrtí hlavou, na náznak, že to teď není ideální. Shigaraki, který taky už není v nejlepší náladě, se otočí na Denkiho a povzdechne si. "Denki. Víš, jak je důležité se tam dostat. Kdyby jsi to posral, tak.." nedopoví, protože mu Kaminari skočí do řeči. "Kdybych něco posral, tak už tu dávno nejsem Tomuro. Myslíš, že nevím, jaký je účel téhle mise? Myslíš, že to kurva nevím?! Aki a Kazumi s ostatními kvůli němu umřeli! Já vím, co je v sázce!" začne tam už vzteky řvát na zařazeného Shigarakiho. Je to poprvé, co mu řekl Tomuro od doby, kdy byl Denki ještě v domově. Shigi chtěl něco říct, ale najednou se rozrazili dveře, ve kterých stal Dabi. Podíval se na celou tu situaci a už chtěl zase odejít, ale to mu pod rukama prošel nasranej Denki, který bouchnul s vchodovými dveřmi, div se celá budova nerozpadla. Všichni si mezi sebou přihazovali pohledy, až si nakonec jeden z nich povzdechl a rozešel se za Denkim.

Denki měl namířeno do svého úkrytu, kde měl v plánu zůstat do dalšího dne, kdy se konaly vstupní zkoušky do UA. Zastavil se před ulicí, kde se ukrýt nacházel, a usmál se. "Co chceš Dabi? Nestačilo ti, že jsi mě přes měsíc ignoroval a vyhýbal se mi a Teď to chceš vyměnit za stalking?" Otočí se na osobu stojících ve stínech budov. "Ne. Jen se nikdo neodhodlal za tebou jít, tak jsem se rozhodl, že půjdu já." Vyjde Dabi ze stínů a přiblíží se k Denkimu, který k němu zvedne pohled. "Co máš teď v plánu? To, co jsi mi říkal dneska ráno nebo mi chceš jen dělat společnost?" Přijde k němu blíž a ruku mu dá na jeho hruď. "Záleží na situaci, ale teď bych ti radši jen dělal společnost. Vim, že si jednou najdeš někoho lepšího než jsem já." zašeptá a chytne Denkiho kolem pasu. "Hmm.. jaká škoda. Jestli mi chceš teda dělat společnost, tak jsem dovnitř a zlít se." Vymaní se z jeho sevření a vejde do budovy s Dabim v zádech. Hned, jak vejdou do bytu, tak se Denki rozejde ke skříni, kde vytáhne všechen alkohol, který najde. Položí to všechno na stůl v obýváku a otevře první flašku. Dabi ho chvilku jen sleduje, ale potom si k němu přisedne a taky se napije z oné flašky. "Dabi. Až do dna. Bude se nám dobře spát." řekne Denki, když sleduje Dabiho, který se na něho po těch slovech otočí. Přikývne a rozdělá další flašku alkoholu, kterou vrazí do rukou Denkimu. Takhle to pokračuje dál, dokud nepadly všechny flašky a oba nebyli v opileckém bezvědomí.