Dívka, co vyla s vlky

Zvrat

„Amy já... vím, že mi to asi nebudeš věřit, ale jsem vlkodlak..." „Počkej, to vážně?" Udiveně jsem se na něj podívala. „Jo, já vím, že to zní šíleně, ale je to tak. Věděl jsem, že jednou to přijde, ale doufal jsem, že to bude lepší..." Nešťastně se na mě koukal a mně v hlavě ležela jediná otázka: „A nemění se vlkodlaci náhodou jen o úplňku nebo jak to je?" „To je právě to... mělo by to tak být, ale já se nějak neproměnil zpátky. A rodiče se teď snaží přijít na to, čím to je." „Anub!" Vyhrkla jsem a Taylor se na mě jen nechápavě podíval. „Do hodiny jsem zpátky, vydrž!" Vystřelila jsem ze sklepa a rozběhla jsem se pro Anubise.

Otevřela jsem dveře od domu, cosi jsem zavolala na tátu, ale pochybuju, že to vůbec slyšel, následně jsem zavolala na Anuba, který se u mě objevil, jak tryskomyš a vydala jsem se zpět k Tayovi domů...

„Anube, ty víš, kdo jsem, že?" „Jistěže." „To ty jsi ten hlas, který jsem slýchala v hlavě." „Ano." Hlavou mi běhalo obrovské množství myšlenek... „Prosím, je to důležité, kdo jsem?" „Ty Amy jsi dívka, která 'vyje s vlky'. Je to velice vzácná a ojedinělá schopnost. Já osobně se s někým takovým setkávám poprvé. Slyšel jsem o lidech jako jsi ty jen z matčina vyprávění..." Snažila jsem si to celé přebrat. „Anube, co konkrétně to znamená?"