Dívka, co vyla s vlky

Realizace nápadu

Pořádně jsem si svůj nápad promyslela a rozhodla jsem se, že jej uskutečním. Ještě chvíli jsem nad tím seděla a přemýšlela a nakonec jsem šla spát.

Ráno jsem se skoro ani neobtěžovala se snídaní, jak jsem byla na svůj plán natěšená. Ale rychle jsem do sebe něco hodila, rozloučila jsem se s Anubem a s tátou a vyšla jsem. Bohužel můj geniální plán neobsahoval návštěvu školy, takže si pak budu muset nějak sehnat omluvenku...

Šla jsem k Tayovi domů. Jeho táta už byl v práci, ale jeho máma ještě ne. Takže jsem si mezitím ještě skočila do kavárny, co mají kousek od domu, kde jsem chvíli poseděla a poté jsem se vydala zpět k Taylorovi.

Opět jsem zkusila zazvonit (co kdyby náhodou), ale ani tentokrát mi nikdo neotevřel. S klíčem zpod rohožky jsem se díky včerejšku ani neobtěžovala zdržovat a rovnou jsem vešla.

Pomalu a potichu jsem vyšla po schodech a došla jsem až před dveře Taylorova pokoje. Zaklepala jsem. Nic. Začala jsem váhat, jestli tam chci opravdu vejít. Zaposlouchala jsem se, jestli něco neuslyším, ale v celém domě bylo až na tikání hodin absolutní ticho. Když jsem polkla, cítila jsem v krku takový ten knedlík plný nejistoty a strachu. Vzala jsem za kliku...

Pomalu jsem dveře otevřela. Zůstala jsem tam stát jak zařezaná. Taylorův pokoj byl prázdný. Začínala jsem vyšilovat. Děsilo mě, že nevím, kde Taylor je. Po chvíli jsem odešla z domu. Byla jsem rozhodnutá, že ještě dnes z Taylorových rodičů dostanu, kde Tay je...