Přijmutí vlka do rodiny

469 33 4
                                    

,,Amy? Můžeš mi laskavě říct, co to tu teď děláš?" ,,Tati, prosím..." Anubis se mně tázavě podíval. ,,Dobrý hochu, pojď." ,,Kam si jako myslíš, že s ním jdeš?!" Zeptal se táta, když jsem s vlkem u nohy procházela kolem něj. ,,Beru Anubise na zahradu. Můžeš jít taky." Táta se na mě jen nevěřícně koukal, ale nakonec šel.

Vlk pobíhal po celé zahradě a vypadalo to, že je šťastný. ,,Anubisi, ke mně." Vlk za mnou okamžitě přiběhl a sedl si přede mě. ,,Jak jsi to udělala?" Zeptal se mě táta. ,,Nijak. Prostě..mě poslechl." Jen nevěřícně zakroutil hlavou. ,,Amy, ty máš dar..." Podívala jsem se na něj. ,,Měla ho i tvá matka..." ,,Tati, o čem to mluvíš?" ,,Jen si Anubise nech." Řekl a odešel zpět domů. ,,Tati!" Ani se neotočil. Nechápala jsem to. Jaký dar? Zeptala jsem se sebe sama. ,,Mluvíš s vlky." ,,Kdo to řekl?" Ale kromě mě a Anubise na zahradě nikdy jiný nebyl. Raději jsem to hodila za hlavu a odešla jsem spolu s vlkem do svého pokoje.

Na mobilu jsem měla jednu novou zprávu, od Taylora:
,,Ahoj Amy, máš dnes čas?"
V mžiku jsem mu odpověděla.
,,Ahoj, jasně. Přijdeš?"
Odpověď přišla hned.
,,Určitě. Do hodiny jsem u tebe."
Do hodiny? On se snad dočista zbláznil. Rychle jsem se převlékla, uklidila si pokoj, vysála... A při tom všem se na mě můj vlk jen nechápavě koukal z mé postele.
Musím říct, že bylo skutečně vtipné, když ležel naježený na posteli a vrčel na vysavač. Najednou někdo zazvonil. Ano, správně, Taylor. Spolu s Anubisem jsem se vydala otevřít.

Dívka, co vyla s vlkyKde žijí příběhy. Začni objevovat