Nepenthe

Epilog

O tři roky později...

„Hej!" ozvalo se odněkud z domu. „Už to začíná!" následovalo hned před tím, než se navrchu točitého schodiště objevila Julie. Seběhla dolů téměř světelnou rychlostí, bylo až obdivuhodné, že ji gravitace nestáhla k tvrdé plovoucí podlaze. „Držte všichni hubu!"

„Ještě ani není zapnutá televize!" okřikl ji někdo z přátel nazpět, než se opět vrátil do živého rozhovoru.

„Tak ji zapni!" blondýnka zněla skoro hystericky. Úplně odignorovala všechny na sedačce a z výšky si sedla Zoey přímo do klína. Ta se poměrně lekla, protože nic takového nečekala. Tiše zaskuhrala pod holčiny váhou a hned, jak se vzpamatovala, sestrčila ji ze sebe dolů.

„Matty!" zakřičela nejmladší dívčina, která se teď uvelebila na podlaze, hlasitěji, než bylo nutné, protože jmenovaný seděl hned vedle ní. „Kde to dávaj?!"

„No... nejsem si jistý," odpověděl jí a zamyšleně si zaklepal prstem na bradu. 

„Třicet dvojka!" zakřičela Layla vycházející z kuchyně s velkou mísou popcornu. „Jak to můžeš nevědět, Matte!" vyčetla příteli hravě, když si zabírala místo v křesle, kde by mohla sedět bez toho, aby se na ní někdo mačkal.

„Hej! Tam jsem seděl já!" vynořil se z koupelny Nickolas pohled okamžitě upírající k brunetce, která mu obsazovala jeho vyhlédnuté místo.

„Neměls odcházet," blýskla po něm Layla zářivým, provokujícím úsměvem a jemu nezbylo, než s povzdechem přijmout porážku.

„Kvůli tobě musím sedět vedle nich!" ukázal na Thea se Zoey, kteří byli zrovna zabraní do líbání. „Jsou tak nechutně zamilovaní, a já to budu mít před očima celou noc, jenom kvůli tobě!" stěžoval si nadále dobrosrdečně, mající problém skrýt ďolíčky ve tvářích, jak mu koutky cukaly do pobaveného úsměvu.

Sedl si na sedačku k Mattovi, Zoey a Theovi. Mačkali se, ale ani jeden neřekl jediné slovo.

„Začíná to!" vřískla Julia nedočkavě. Nohy jí radostně skákaly nahoru a dolu, jak nebyla schopná skrýt své natěšení.

„Vždyť je ještě reklama," podotkl Theo trošku podrážděně a dívčina nafoukla tváře v hraném ublížení.

Matt se rozesmál, předklonil a ovinul jí paži okolo ramen a přitáhl si jí k sobě. Druhou rukou si popondal spadlé brýle, které jeho obličeji dodávaly dospělejší dojem. Navzdory tomu to byl ale stále stejný Matt, jakým vždy byl. Oblečený do oversize tepláků a burgundy košile, což by se nechalo považovat za módní zločin, pokud by to na sobě neměl on a nevypadal v tom neskutečně dobře, jako pokaždé.

„Viděl jsem videa z tvýho posledního koncertu! Bylo to úžasný!" prohodil blonďák k Theovi. „Opravdu se mi líbila ta druhá skladba... a ta estetická úprava pódia? V kombinaci s osvětlením prostě perfektní!"

„Fakt? Díky! Neskutečně jsme si to užili," usmál se Theo, snadno skrývající rozpaky.

„Kdy bude další?"

„Zítra večer," odpověď dostal okamžitě. „Pokud budeš chtít, pak tě tam dostanu bez lístků," mrkl na něj potměšile.

Vyrušilo je zazvonění. První na nohou byl Matt, jakožto majitel domu. Zmizel v chodbě a po malém momentu se vrátil se širokým úsměvem a za ním v závěsu drobounký tmavovlásek.

Přivítali se za protestů Julie, která měla strach, že jí něco uteče, pokud odlepí pohled od televize.

„Ahoj, lásko," sedl si do klína Nickolasovi, který mu věnoval letmý polibek. „Jsem rád, žes to stihnul," usmál se, oči jiskřící štěstím.