Spiderman OneShoty

a surprisingly innocent boy ✔️

Trochu stucky
-6.12.2024-

  Peter se během jedné ze svých hlídek potuloval parkem, když jeho oči zavadily o malou krabičku. Ještě než ji zvedl, poznal, že je to něčí telefon. Zapnul ho, aby se podíval, jestli se mu podaří zjistit, komu telefon vrátit. Po několika minutách zkoumání telefonu se ukázalo, že je velmi dobře zabezpečený a nikde není napsáno, komu patří. Na uzamčené obrazovce nebylo nic, než čas. Tapeta byla čistě černá a telefon byl odemknutelný pouze otiskem prstu, skenem oka nebo zodpovězením jedné ze tří osobních otázek. Celý přístroj byl dobře pojištěný i proti fyzickému poškození. Jeho majitel očividně nechtěl, aby se do toho telefonu někdo dostal, nebo aby o něho on sám přišel. Peter se na telefon zamračil a schoval ho do kapsy, aby se na to mohl doma lépe podívat.
  Když se kolem dvou ráno vrátil domů, vytáhnul telefon z nenápadné kapsy svého obleku a nastartoval počítač. Ultrafialovou baterkou se pokoušel najít kdekoliv na telefonu úplný otisk prstu, který by mohl použít k odemčení.

Mezitím v AvengersTower:

,,Tony!" křičel Steve, když vběhl do Starkovy dílny.
,,Hm?" odpověděl téměř nezaujatě. Ale ze Stevova hlasu věděl, že to nebude nic malého.
,,Nemůžu najít mobil," nebo taky může...
,,A čemu to vadí, řekni FRI, ať ti ho najde." pokrčil rameny a dál utahoval šroubky ve své rukavici.
,,To už jsem udělal, není nikde v Toweru a dál nemá FRI dost dobrej přístup, nebo tak to říkala." zmatkoval Steve dál.
,,Steve, máš nejlíp zabezpečenej mobil z nás všech přesně z tohohle důvodu. Najdu ho. A jestli ne, tak se do něj nikdo nenabourá. Je stejně zakódovanej jako protokoly FRIDAY," uklidnil ho a rukavici odložil. Na kolečkové židli se přesunul k tabuli ovládající hologramy a začal pátrat po ztraceném telefonu.
,,Nějakou dobu se nehejbal v parku někde v Brooklynu, hádám, že tam jsi ho ztratil, že?" ozval se po dvaceti minutách posunování a klikání na hologramu Stark.
,,Kde je teď?" zeptal se Steve úzkostně. Na to se Tony jenom zmateně díval na obraz před sebou.
,,Potom se hrozně rychle hejbal, ale je to divný, jako by s nim někdo lítal nad New Yorkem. Záznam polohy ukazuje, že šel skrz budovy, přes ulici, jako by si dělal kolečka kolem celýho města. Před hodinou ztratil signál. Buď je na kusy, nebo se vybil. Odtud už nic neudělám." 
,,Co budeme dělat? Kde byl naposledy? Tam začneme." pokračoval Steve, kterému to na stresu nijak neubralo.
,,Manhattan, kousek od Toweru. FRI, sleduj, kdyby se ten mobil zapnul."
,,Ano, pane."
  Když ani po čtyřech hodinách nic neměli, rozhodli se oba hrdinové odložit zbytečné hledání a jít spát. Tedy, alespoň jeden z nich, o tom, který se první volnou vteřinu vrátil k opravování rukavice, se bavit nemusíme.

U Petera:

  Zrovna, když narazil na téměř celý otisk, zjistil, že je skoro pět ráno. Mobil rychle odložil a odběhl do sprchy. Spánek bude dneska muset počkat. Když se vrátil z koupelny, bylo půl šesté. Teď mohl beztrestně strávit ještě půl hodiny zkoumáním, komu tak zabezpečený mobil patří. Ve chvíli, kdy se ho pokusil zapnout, se ukázalo, že je vybitý. Několik minut telefon prohlížel a hledal zástrčku na připojení kabelu. Už se skoro vzdával, když narazil na jednu ukrytou, která by mohla k jeho záměru fungovat, ale měla úplně jiný konektor, než jaký kdy Peter viděl. Musel na to jít po staru a nabít telefon přes kabely. Napojil kabely dovnitř tak, aby mohly nabíjet a telefon chvíli tiše sledoval. Trvalo skoro čtvrt hodiny, než byl telefon schopný provozu. Tou dobou už ale měla každou minutou do pokoje vejít May, ujistit se, že je její synovec vzhůru a nezaspal. To je ale ironické, že?
   Telefon tedy ukryl i s powerbankou do batohu a nechal ho, se nabíjet. Také se rozhodl do batohu přibalit svůj notebook, aby se mohl do telefonu konečně dostat a po škole ho vrátit. V sedm se s May rozloučil a vydal se na strastiplnou cestu hromadnou dopravou.