Dragomir

1. část

Rose pro mě nasazuje život. Seděla jsem vedle ní na matematice a ona prostě zírala do zdi. Ještě pořád měla ruku zavěšenou a nemohla s ní hýbat. Po zazvonění bezse slova odešla na další hodinu a já si sedla na chodbě.

,,Děje se něco Lisso?" zeptal se mě Christian, který se u mě zjevil znenadání, stejně jako se objevuje mlha. Pokusila jsem se o úsměv.

,,Rose se mi zdá nějaká divná, skoro nemluví. Od smrti Natalie je vážně divná."

,,Pojď za Belikovem, díky trestu s ní tráví asi nejvíce času z nás." usmál se na mě Christian, ale kdyby jen věděl, že si Rose na Belikova počíhala, nikdy by to neřekl. No, nedá se říct počíhala, protože on po ní také kouká. Když jsme vešly do tělocvičny, akorát tam měl nějakého studenta.

,,Můžeme si promluvit?" ozval se Christian, Dimitrij se na nás podíval a z pohledu na mě mu došlo že se něco děje.

,,Jistě, co se děje?" usmál se, snažil si zachovat klidnou hlavu.

,,Jde o Rose. Je nějaká divná, moc nemluví a celou hodinu zírala do zdi." řekla jsem mu, myslí to s Rose dobře. Vím že mu není ukradená.

,,Na tréninku s ní promluvím."

,,Chci aby jste trénoval i mě." vyhrkla jsem najednou, zmateně zamrkal.

,,To ale nejde princezno. Morojové mají být chránění strážci, nemají se prát oni." namítl ihned Belikov, podívala jsem se na něj.

,,Já mám o Rose pouze strach! Všechno to trénování, ty nervy a budoucí zařazení jí leze na mozek! Je úplně mimo." řekla jsem mu, ale ani tak nepovolil.

,,Je mi líto princezno, ale já si vás na triko nevezmu." shrnul to a odešel znovu za tím studentem. Protočila jsem oči, proč si mě nevezme na triko? To jsem tak mizerná? Copak bych na bojová umění byla levá? Prostě jsem Belikova obešla a šla rovnou za Kirovovou. Byla z mé přítomnosti zde překvapená, ale nic neřekla.

,,Potřbujete něco princezno?" zeptala se mě.

,,Chci se taky naučit bojovat. Rose za mě všechno odnáší a i když mi říká že to dělá ráda, že jsme kamarádky a že je to její práce, nechci jen utíkat." řekla jsem, posadila se a podívala se na mě tím svým typickám kirovovským pohledem.

,,Dobře princezno, ale výběr bude na mě."

,,Výhodný obchod." usmála jsem se a odešla jsem. Dovolila to, ono mi to vážně prošlo! Dny ubíhaly a můj učitel stále nikde.

,,Vasilissa Dragomir do ředitelny." ohlásila učitelka ihned na začátku hodiny, sebrala jsem se a odešla. Bála jsem se vejít do ředitelny, bůh ví co si na mě Kirovová zase připravila. Když jsem vešla, nebyla v místnosti sama. Stála tam s ní dívka, byla vysoká a vypadala docela mile. Vedle ní seděl levhart, bylo to ještě kotě. Když mě zahlédlo, rozeběhlo se ke mě a třelo se mi o nohy.

,,Vidím že si tě Karin oblíbila." zasmála se směrem ke mě, vzala jsem kotě do ruky, možná trochu váhavě, ale nebylo proč. Kotě mi olízlo tvář, musela jsem se zasmát.