Dragomir

2. část

,,Stálo nás to hodně úsilí sem dostat někoho jako je ona, ale je to ta nejlepší dhampírkská strážkyně." řekla Kirovová, to je chvály.,,Jsem Sandra Belikov." usmála se, kotě seskočilo z mé náruče a přiběhlo ke své paní. Belikov...jako Dimitrij? ,,Vasilissa Dragomirová." usmála jsem se na ní, přikývla.

,,Já vím výsosti, kdyby jste to nebyla vy, nabídku akademie bych nikdy nepřijala. Já a Karin jsme vám k dispozici." usmála se, byla celkem fajn, vypadala mile. Karin, to levhartí kotě, je strašně roztomilá.

,,Smím se zeptat, to kotě, odkud je?" zeptala jsem se jí, sehnula se a vzala si Karin do náruče. Spokojeně vrněla, chybí mi Oskar.

,,Dostala jsem ji jako dárek od mistra v Asii. Je sladká nemyslíte?" zeptala se, kočky miluju.

,,Je roztomilá."

,,Ukažte Belikové tělocvičnu." přikázala mi Kirovová, přikývla jsem a vedla ji školou. Akademie se jí asi moc nelíbila, nezdála se mi moc nadšená.

,,Neberte mou náladu nijak vážně výsosti, ale ani jako dítě jsem školu neměla ráda. To je to prostředí." zasmála se na mě Beliková, přikývla jsem.

,,To nic, tahle škola je zvláštní. Prosím říkejte mi Lisso, oslovení výsosti se mi moc nelíbí." zasmála jsem se, Karin se lísala ke mě. Vzala jsem jí na ruku a hladila sametový kožíšek tohoto nádherného kotěte.
,,Dobře Lisso, jsem Sandra." přikývla naoplátku Sandra, možná to bude dobrá učitelka. V tělocvičně ležela Rose, sama na žiněnce.

,,Rose, co se stalo?" zeptala jsem se jí a přispěchala k ní. Podívala se na mě a potom zděšeně na Karin. Posadila se a zasmála se.

,,Trénink se soudruhem Belikovem. Pořád mám tu ruku v háji a bez ní jsem se moc neubránila." zasmála se Rose, Sandra si přišla sednout k nám.

,,Celý Belikov." zasmála se, Rose se na ni podívala, nezná ji.

,,Ou, málem jsem zapoměla. Jsem Sandra, budu Lissu trénovat." zasmála se, přišel Dimitrij a vyjeveně na nás zíral.

,,Sandro." řekl zděšeně a já s Rose jsme na ní jen zíraly. Oni se znají?...potom mi do došlo, to příjmení.

,,Ahoj Dimitriji, chyběla jsem ti?"
,,Co tu děláš?! Neměla jsi být v Rusku?" vyjel na ni, Karin na něj začala prskat.

,,Klid Karin. Učím tady Dimitriji, Kirovová mě najala abych trénovala Lissu. Přijala jsem, přece jenom je to možnost. Je královského původu a její trénink bude znamenat hodně. Bude dobře vytrénovaná, věř mi." usmála se na něj, jsou asi sourozenci.
,,Neměla by jsi tu být a prinezna by ani neměla nic takového dělat. Divím se že to Kirovová povolila."

,,Klid bráško, už nejsem malá. Jak řekla Kirovová, jsem jedna z nejlepších dhampírských strážkyň. Už nejsem dítě, už mě nemusíš chránit." usmála se Sandra, Rose rychle pochopila a Karin se postavila před svojí paničku. Bylo to od ní statečné, je to kotě a už brání svého pána.

,,To kotě je sladký, jak se jmenuje?" zeptala se unešeně Rose když se na ní Karin vrhla a chtěla si hrát.

,,Jmenuje se Karin. Jo a abych nezapoměla, menší dáreček holky." zasmála se a každé z nás podala krabičku. Dimitrij asi věděl co v tom je, protože chtěl krabičku Rose sebrat, ta ale v čas uhnula a sedla si ke mě.
,,Rozo, ani to nezkoušej." varoval ji, ale ona na něj vyplázla jazyk a krabičku otevřela.
,,Páni! Já mám vlastní kolík!" vypískla Rose, ale byl na něm vzkaz, bylo to rusky.

,,Znamená to strážkyně Dragomirů." usmála se Sandra, já dostala také kolík. Koukala jsem na něj skoro zaraženě, nečekala jsem že bych někdy dostala stříbrný kolík.

,,Snažím se tu Rozu trénovat a neměla by jsi jí dávat kolík jen tak." řekl Belikov.
,,Bráško, není nemohoucí. Vím, chceš ji jen chránit, ale tím že se nebude mít čím bránit, jí nepomůžeš." oponovala mu ihned Sandra, nakonec si odešly promluvit.

,,Veděla jsi že má sestru?" zeptala jsem se Rose.

,,Ne, moc mi toho o sobě neřekl. Přijde mi že se o tom nerad baví, ale Sandra působí dobře, je milá." usmála se na mě Rose a dál si hrála s Karin. Všimla jsem si že jí Sandra dala povel k tomu, aby u nás zůstala. Nevím co si o tom mám myslet, ale asi to nemají jako rodina jednoduché.