8.část

422 30 1
                                    

ROSE

Takže asi není tak tichý jak si lidé myslí, ale co nadělám. Přiběhla jsem k Masonovu pokoji a zaklepala. Otevřel my, ale byl rozespalý.

,,Nevíš co se tu včera stalo?" zeptala jsem se ho, přikývl.

,,Paní Karpová chtěla mluvit s Lissou." řekl a to my stačilo, běžela jsem zpátky za Dimitrijem, ale už tam nebyl. Mé kroky vedly za Kirovou a tam jsem našla i Dimitriho.

,,Byla to Karpová, to ona odvedla Lissu a Sandru ze školy." vyhrkla jsem a všimla si jak mi Dimitrij podává sklenici vody.

,,Jak to víš?"

,,Řekl mi to Mason, viděl je." rozdýchávala jsem ranní běh.

,,Rose, Dimitri. Vezměte si pár strážců a jeďtě prozkoumat lesy." přikázala Kirová, ona to dovolila i mě! Jo!

,,Ale Rose ještě není..."

,,Dost Belikove. Jestli se tak opravdu stane, bude Rose strážkyní princezny. Je nejvhodnější kandidát a pochybuju že by tu zůstala." zarazila ho Kirová.

,,Děkuji paní ředitelko, vezmeme i Ozeru."

,,Ale dávejte na něho pozor." upozornila mě, přikývla jsem a šla si pro kůl. Christian jel s námi, on má Lissu moc rád. Jakmile jsme vyšly ze školy, Dimitri mě zastavil.

,,Rozo, drž se u mě ano?"

,,Dokážu se o sebe postarat soudruhu, umím se prát." řekla jsem mu, usmál se.

,,To já vím, ale když půjde o Lissu jsi schopná všeho."

,,To jsem, ale to strážci dělají ne? Lissa je moje nejlepší kamarádka, raději já než ona." řekla jsem mu a šla za ostatními. Dimitrij se držel vždy blízko mě, chrání mě a někdy možná až moc.

DIMITRIJ

Riskuje, sice pro Lissu, ale ještě není připravená. Mohlo by se jí něco stát a lehce by jí mohli připravit o život. Držel jsem se u ní z toho důvodu, že jí chci prostě chránit. Má sestra měla pravdu, měl bych o Rozu bojovat.

,,Rozo, co se děje?" zeptal jsem se jí když se zasekla.

,,Veď mě, jsem u Lissy." řekla, vedl jsem ji tam kam mi řekla.

,,Kolik jich tam je Rozo?" zeptal jsem se jí, zastavila se a já jí podepřel. Někdy mě s tímhle děsí, mám o ní strach.

,,Sedm i s Karpovou." řekla a tím to skončilo. Podívala se na mě a v očích se jí leskl strach. Málokdy jsem mohl vidět Roziny oči plné strachu.

,,Mám o Lissu strach, Karpová nechce ji, ale mě." svěřila se, chce Rozu? Proč?

,,Chce stínem políbenou a to jsem já."

,,Ochráním tě Rozo ano? Neměj strach, neublíží ti." řekl jsem jí a objal jí. Byla překvapená, ale potom mě také objala. Takhle se nikdy nechová a je pro Lissu ochotná všeho. Klidně by se pro ní nechala zabít.

,,Bude dobře Rozo, uvidíš." chlácholil jsem ji, šly jsme dál a já viděl že je unavená. Nikomu z nás ty kilometry neudělaly dobře, ale Roza byla ještě ospalá. Konečně jsme narazily na Karpovou a její strigoje. Ona sama je strigojka.

,,Chraň Lissu místo mě." šeptla ke mě Roza a vrhla se ke Karpové. Lissa přiběhla k Ozerovi a Alberta s Diegem je hlídaly. Na nás ostatní se vrhly strigojové. Nezbývalo nám nic jiného než začít bojovat. Sandru jsem nikde neviděl. Zabil jsem strigoje a všiml si že Roza má problémy. Karpová ji pevně držela pod krkem, skočil jsem po ní a ona Rozu pustila.

DragomirKde žijí příběhy. Začni objevovat