Dragomir

4. část

DIMITRIJ

Děsím se toho jak moc mi Roza rozumí. Má mě přečteného jako knihu a to se snažím o přesný opak. Nikdy jsem nikomu jinému neřekl jaký byl můj otec, ale s ní to šlo prostě samo. Nevím proč se mi pod kůži dostala zrovna ona, ale je to tak.

,,Miluješ ji že?" ozvalo se za mnou, otočil jsem se a stála tam Sandra.

,,Jak jsi se dostala do mé ložnice?"

,,Neumíš mlžit Dimitriji." vyjela na mě moje mladší sestra.

,,Jo, máš pravdu, ale je to na nic. Vezmi kolik je mě a kolik je Roze."

,,A není to snad jedno? Ona tě miluje brácho, nenech si ji utéct." poradila mi a odešla. Má moje sestra pravdu? Uteče mi Roza? Jistě že mi na ní záleží, ale ona si zaslouží něco lepšího než mě. Je svá, ale je to moje Roza. Nevím jestli jsou mé city k ní správné, ale jsou tam a nechci aby zmizely. Má sestra má pravdu, ale na druhou stranu je hodně věcí, které by nás mohli rozdělovat. Rozu mám rád, ale nevím jestli by to vůbec fungovalo. Další den ráno jsem náhodou šel kolem kampusu a viděl jak si Roza hraje s tím kotětem. Patří mé sestře.

,,No tak Karin! Já jsem tady! Koukej míček." řekla a hodila ho, na poslední chvíli jsem se míčku vyhnul, ale už jsem nestihl uhnout tomu levhartovi.

,,Ale, ale. Strigoje přepereš, ale přemůže tě kotě?" posmívala se mi ihned Roza, zvedl jsem se a kotě přešlo zpátky k Roze a chránilo ji.

,,Nechápu proč ji sem sestra vozila."

,,Je to kotě soudruhu a navíc je strašně roztomilá." zasmála se a vzala ji na ruku. Až sem jsem slyšel jak Karin přede a Roza vypadala docela radostně. Potom odešla vrátit kotě mé sestře.

SANDRA

Seděly jsme u mě v ložnici, všechny tři, a drbaly jsme. Ať už šlo o učitele, žáky a hlavně byly dvě témata: Christian Ozera a Dimitrij Belikov.

,,Někdy je v pohodě a někdy se tváří jako kdyby mu uletěly včely." povzdechla si Rose, rozesmála jsem se.

,,Vždy byl takový, chránil nás vlastním tělem a bylo mu jedno kolik ran tím schytá místo nás. Otec byl krutý a nebýt Dimitrije, už bych nežila asi ani já a matka. Byl by sám." řekla jsem jim, musí pochopit to, jaká Dimitrij opravdu je a myslím že Rose to chápe moc dobře.

,,Musely jste si s ním prožít peklo." žasla Lissa, to má pravdu.

,,To prožily, ale Dimitrij nás chránil. Jednou schytal ránu páskem místo mě, otec by mě trefil přes tvář, ale on skočil přede mě."

,,Je fakt že moc nemluví a jediný s kým mluví je Rose." řekla mi Lissa, přikývla jsem. Můj bratr nepatří mezi výřečné lidi, raději mlčí a nebo sedí u knihy. Rose musela odejít na hodinu a já měla hodinu s Lissou.

,,Tak fajn, pro začátek deset koleček a začneme." řekla jsem, přikývla. Běh má dobrý, mohla by trénování zvládnout bez problémů. Jen běh jí tak trochu unavil.