Dragomir

6. část

SANDRA

Rose se na akademii asi moc nelíbí a vypadá to že se s Dimitrijem pohádaly. Raději jsem to neřešila a šla rovnou za Kirovou. Asi měla dobrou náladu, protože se na mě dokonce usmála.

,,Paní ředitelko, Rose se trochu vzpírá, myslím že jeden nebo dva dny mimo akademii by jí prospěly." navrhla jsem, podívala se na mě.

,,Nemá ji trénovat Belikov?"

,,To ano, ale před chvíli přišla za Lissou." usmála jsem se na ni, pár minut se hrabala v papírech a potom se na mě podívala.

,,A Lissa?"

,,Půjde s námi, mám vychytaná místa kam jít. Pozdě v noci by jsme odjely." řekla jsem jí, trvalo to, ale přikývla. Běžela jsem to říct holkám.

,,Holky, v noci odjíždíme." vypískla jsem a až potom se podívala že tam s nimi je i můj bratr. Tohle totiž nedopadne dobře.

,,Kam?"

,,Chtěla jsem vypadnout a Sandra to zařídila." řekla narovinu Rose, Lissa se zasmála.

,,Kam půjdeme?"

,,Jsem pro aqua park! Moje plavky volají o pomoc." zasmála se Rose, je jasné že se jí tu moc nelíbí, ale nemá na výběr jestli chce být s Lissou. 

,,A potom si dáme hranolky s kečupem!"

,,Jo a pořádně mastný kuřecí nugetky z KFC." rozesmála se Rose, její smích byl nakažlivý a dokonce i Dimitrij se usmál.

,,Si ty kalorie zase hezky schodíš dolů." zasmála jsem se, přikývla.

,,Jdeme ještě cvičit? Prosím." prosily holky, přikývla jsem a nechala je udělat stojku na výdrž s tím, že se mohli opřít jen o mou ruku. Já i Dimitrij jsme byly zvědavý. Lissa dala dvě minuty, zatím co Rose to vydržela dlouhých deset minut s tím, že se jí zvedá žaludek.

ROSE

Nechaly jsme Dimitrije a Sandru aby si povídaly a šly dělat kraviny. Sice jsem říkala že mám blbosti sedmnáctky za sebou, ale tohle jsou tak blbosti desítek. Učila jsem Lissu přemety a hvězdy. Byla sranda jí vidět jak padá při hvězdách na zadek. 

,,To není fér! Ty máš výcvik."

,,Tohle není výcvikem Lisso." rozesmála jsem se a bez sebemenšího problému udělala hvězdu na jedné ruce.

,,Kde jsi se to naučila?"

,,Ani nevím, ale myslím že za to může máma." odpověděla jsem a až potom si všimla že se mě ptala Sandra. Při přemetu mi podklouzla noha a já ležela. Musela jsem se zasmát a vyšvyhla jsem se zase na nohy.

,,Máš výdrž to se ti musí nechat." zasmála se mým směrem Sandra.

,,Není to o výdrži, ale o motivaci. Jeden den bez černého oblečení za to stojí a navíc, kdy naposledy jsem si mohla v plavkách lehnout a opalovat se?" zeptala jsem se jí, tohle je pro mě motivace číslo jedna. Potom jsem se podívala na oblohu...hvězdy. Beze slova jsem padla do trávy a užívala si výhled.

,,Dívá se na hvězdy." šeptla jim Lissa když se ptaly a holky si lehly ke mě.

,,To tam budeš stát soudruhu?" zeptala jsem se ho, zasmál se a nakonec si lehnul taky. Byl to nádherný pohled, tohle je jediné plus vampýrského rozvrhu.

,,Je to nádherný pohled, chodíš sem často Rose?" zeptala se mě Sandra.

,,Jo, skoro každý den. Je to takový útěk od reality na akademii. Útěk od všeho toho co tam ode mě všichni čekají." svěřila jsem se jí, podívala se na mě.

,,Jak to myslíš?"

,,To moje máma, řekla Kirové ať jsou na mě tvrdí, že mě to naučí. Možná proto jsem přijala Lissin nápad s útěkem, chtěla jsem od tohohle utéct. Nežít ten život, který mi má matka nalinkovala." dodala jsem.

,,Proč jsi nic neřekla? Mohl jsem to Kirové vymluvit." řekl mi Dimitrij.

,,A zlepšilo by se to jak? Kirová a moje máma jsou rivalky a bohužel Kirová vzala slova mé matky vážně. Nic by se tím nevyřešilo, jen bych dostávala víc nepříjemných telegramů od mámy s tím, že se mám uklidnit. Za to mi to nestojí." odpověděla jsem.

,,Co Kirové tvá matka udělala?"

,,Dělala si z ní srandu asi pět let." řekla jsem, tím se všem vysvětlila její povaha. 

,,Bude to dobré, uvidíš." chlácholil mě Dimitrij, snad má pravdu.

,,Neměli bychom se už vrátit?" zeptala se Lissa, má pravdu. Dimitrij mi pomohl na nohy a šly jsme. Na akademii byl poplach, zděsila jsem se.

,,Rozo, odveď princeznu do pokoje a zůstaň s ní." přikázal mi Dimitrij.

,,Ale..."

,,Ne. Rozo, poprvé mě poslechni a jdi!" dodal, přikývla jsem a vedla Lissu zadem do budovy. Na schodech jsme narazily na jednoho strigoje. Ihned jsem si Lissu strčila za záda a chránila ji. Z pokoje vyšel Mason, strčila jsem Lissu Masonovi a ten jí bez řečí schoval k sobě do pokoje a zamkl.

,,Chcípneš." slyšela jsem, zasmála jsem se a vyběhla proti němu. Kopla jsem ho do břicha a on mi podrazil nohy. Odkopla jsem ho od sebe, přitlačila ke zdi a stříbrný kolík mu bez lítosti zarazila do srdce. Byl mrtvý. Já...zabila jsem svého prvního strigoje. Dokázala jsem to! Netrvalo to dlouho a přišly další.

,,Tak kolik vás tu ještě je?!" vypěnila jsem a dala se do práce. Bojovat se dvěmy najednou mi už dávalo zabrat. Jeden mě srazil k zemi a ten druhý se mi zakousl do ramene. Vytáhla jsem svůj kolík z mrtvého strigoje, a zarazila ho do srdce tomuhle úchylnému debilovy. Sundala jsem ho ze sebe a šla na toho třetího.

,,Vy se nedáte pokoj že?" zeptala jsem se a viděla jak mi jde Sandra na pomoc, ale stejně mi moc nepomohla. Strigoj mě srazil k zemi.

,,Téhle dhampýrce nikdo krev pít nebude." prohlásila Sandra a zabila ho. Mason s Lissou vylezly ven a já se rozhlédla kolem. Dva strigoje, zabila jsem dva strigoje!

,,Je to dobrý." řekla jsem Lisse, přikývla.

,,Jdeme dolů, musíme za Kirovou." prohlásila Sandra, seběhly jsme dolů a Dimitrij nás hned všechny kontroloval.

,,Brácho, je v původním stavu, ale brzy bude trochu vylepšená." zasmála se Sandra a objala mě kolem ramen.

,,Vylepšená?"

,,Dvě značky, vytrénoval jsi jí dobře." chválila ho jeho sestra, byl překvapený.

,,Dva strigoje?"

,,Je asi přirozený talent." řekla Lissa, akorát přicházely strážci a Kirová.