Texting with Goldcigo

III.

S Dominikem si píšeme už jeden měsíc...
Stále nevím kdo to je...říká mi jen malé indicie o jeho životě, které si vždy zapisuji do poznámek.

poznámky:
-pracuje s lidmi
-má peníze z prodeje oblečení
-s jeho kamarádem se známe až moc dobře
-studoval gymnázium
-jeho iniciály jsou DC
-rád zpívá

Tohle mi furt nedává, žádný tip na to, kdo to je. Dominik C...už se s ním chci poznat osobně, protože se mi začíná líbit jeho charakter.
Napíšu mu po přednášce, až přijdu domů...
*
B: Ahojky

D: no ahoj
D: už jsem se bál, že nenapíšeš

B: ale píšu <3

D: to je dobře kotě
D: jak ses měla?

B: hele, šlo to...
B: jen mám otázku...

D: no, povídej

B: mnoo
B: jak vlastně vypadáš?
B: chci o tobě prostě vědět víc...

D: hele...já bych chtěl, ale bojím se
D: že ty by jsi pak nechtěla mě

B: no taak...prosím...
B: nebo alespoň řekni jméno tvého nejlepšího kamaráda, přes kterého mě znáš...něco

D: hele...myslím, že se všechno v čas dozvíš

B: a ten čas přijde kdy?

D: už tenhle týden...

B: mě uneseš do svého sídla?
B: hele
B: až mě budeš unášet
B: tak hlavně vem i mojí čiči a bacha na boty
B: umývat je nebudu.

D: unést tě nechci, neboj se.
D: spíš mě potkáš a nebudeš vědět, kdo jsem

B: a kdy tě poznaaam
B: POCKEJ
B: DOUFÁM ŽE NEJSI MŮJ UČITEL
B: PANE OMLOUVÁM SE ZA VŠECHNY
B: SEXUÁLNÍ NARÁŽKY

D: kliiid
D: nejsem žádnej učitel
D: ale sexuální narážky?
D: ty byly kde?

B: nikde

D: no, tak mi je pověz teď

B: tak musím do sprchy, takže asi papa

D: nechoooď
D: můžeme si spolu psát celou noc
D: prosiim

B: můžeme
B: dojdu si do sprchy a jsem celá tvoje...
B: Dobře?

D: tak jo, ale pospěš si!!

B: ano mami

Zasmála jsem se nad jeho zprávou a vydala se do sprchy. Při umývání mi stále vrtalo hlavou, kdo je Dominik a jak ho poznám. Přemýšlela bych dál, možná bych na to i přišla, kdyby mi ovšem nezačal zvonit telefon. Vylezla jsem ze sprchy, omotala kolem sebe ručník a šla za zvukem vyzvánění. Telefon přestal zvonit, ale hned se znovu rozezněl. Kdo co zase chce!?
No né...můj vypečený, starší bratříček se ozval.

„Co chceš psomrde?" Protočila jsem očima po zmáčknutí zeleného tlačítka.

„To nemůžu zavolat ani své sestřičce jak se má?" Ozval se smích.

„Nedělej tady ze mě kundu. Co chceš?"

„Chci se omluvit..."

„To celkem brzo." Uchechtla jsem se.

„J-já...chci se ti prostě omluvit...mrzí mě to, byl jsem kretén."

„Furt jsi." Snažila jsem se znít stále chladně.

„Co se sejít a probrat to?" Klesl tónem hlasu.

„Asi...napiš kdy a kde a třeba přijdu." Řekla jsem v rychlosti a zavěsila. Tohle nedopadne dobře...