Texting with Goldcigo

I.

Opět se učím. Jsem už druhým rokem na univerzitě v Pardubicích a stále nestíhám. Musím se učit na každou hodinu, protože s mým inteligentem to ani jinak nejde. Stále nevím co bych chtěla jednou dělat...jediné co mám jsou mé argumenty. Jsou dost dobré, i když mi to má nejlepší kamarádka Kačka dost často vyvrací.
Už zase mi cinkne zpráva. Kdo zase otravuje? Neznámé číslo?

+420...: Ahoj čiči

Bára: Známe se?

+420...: Tak ne, ale mohli by jsme se poznat ;*

Bára: Kdo jsi?

+420...: Jsem Dominik, Báro.

Bára: Jak znáš moje jméno?

Dominik: Nevim. Dal mi kámoš.

B: Jakej kámoš?

D: To by tě zajímalo co.

B: Jo, zajímalo

D: Tak to mas asi smůlu, protože nejsem krysa a nenapráskám to.

B: Ok.

D: ??

B: Hele já se musim učit. Takže ahoj.

D: Notaaaaak! Počkej.

B: Na co?

D: Jak vypadas?

B: Hezky.

D: Posli fotkuuuu

B: Ne. Sorry musim

D: Babyyyyy
*zobrazeno*

Ty zprávy jsem nehodlala řešit. Je to jen nějaký nadržený děda, který píše náhodným číslům. I tak jsem se trochu začínala bát. Co když to je nějaký člověk co mě zná a chce mi něco udělat?
Musela jsem rychle zahnat tyhle myšlenky a doopravdy se začít učit. Proto jsem vypnula telefon a ponořila se do biologie.
S učením jsem konečně skončila až v jedenáct večer. Byla jsem unavená. Sešity jsem shodila z postele, přikryla se peřinou a vzala do ruky telefon. Snad milion zpráv od toho Dominika.

D: Babeeeee
D: Heeeeeeej pusooo
D: Ty mě ignoruješ?
D: Neděleeej <333
D: Bylo by to dobryyy

Takových zpráv tam bylo ještě víc, jen jsem byla líná to číst. Proč mě prostě nenechá být? Ani neví jak vypadám. Nezná mě. Mohl by místo toho pracovat nebo se věnovat manželce a vnoučatům...třeba mu ale není 70...ne. Je. Musí...

B: Sorry, učila jsem se :/

D: Uffff
D: Už jsem se lekl

B: No. Super

D: Nebuď zlá puso

B:budu, nech mě být pls

D: nenechám, chci se poznat

B: Okk

D: ještě jednou napíšeš Ok a dostaneš na zadek :p

B: hele dědo, nemám na tohle náladu úplně.
B: jestli se chceš dělat, řekni manželce nebo si kup nějakou lehkou děvu.

D: nechci už žádnou...

B: tak mě nech být, nechci se bavit s někým koho ani neznám a nevím jak vypadá...

D: aby jsi mohla někoho znát musíš ho nejdříve  poznat babe :pp
D: jo a ohledně toho, že nevíš jak vypadám...
D: necháme si pro sebe oba dva ju?

B: dědo, mě nevadí vaše pleška B-)

D: co když i ty jsi nějaká stará babča ;)

B: helé...na tohle nemám náladu, jdu spát ;)

D: vždyť je 23:19...
D: to už jsi tak unavená babi?
D: xdddd
D: je to příjemné, já vím, ale ty jsi si začala :P
D: a nedávej zobrazeno...
D: Babee
D: prcal bych
D: ale nemůžu, protože si píšu s tebou ;/

B: běž prcat

D: co se děje?

B: nezajímej se

D: budu!

B: Dominiku...
B: prosím, teď mě nech...
B: jsem unavená =(

D: tak dobrou princezno...zítra napíšu <3

B: ahoj

D: papa :*
*zobrazeno*

Už jsem chtěla jít spát a tak jsem si prostě zalezla do postele a vydala se do říše snů...