„Dominiku nesmíme." Zašeptám mu do ucha, když s semnou couvá do ložnice.
„Vlček se to nedozví." Snažil se laškovně přemlouvat.
„Máš holku!" Odstrčila jsem ho od sebe. Nebudu spát se zadaným klukem...ještě k tomu na jednu noc. Tohle nejsem já.
„A co když ti řeknu, že jí nemiluju...ani ona mě. Podvádí mě už pěkných pár měsíců a furt si myslí, že to nevim...Hah...Tendo je na prachy dobrej." Povolí a sedne si na postel.
„To mě mrzí..." sednu si vedle něj.
„Nemusí." Usměje se na mě.
Zadívá se mi do očí. Má krásné hnědé oči. Ztrácím se v nich. Nevím co v nich je. Je v nich moc...o tom nepochybuji. Ale i tak chci vědět víc. Trochu se k němu přiblížím. Pomalu spojím naše rty. Není v tom chtíč. Spíš soucit a lás...ne.
Pomalu pohybuje našimi rty a já si tu chvíli užívám. Automaticky si sednu na něj. Nechci sex...spíš jen jeho. Odlepím se od jeho rtů. Opřu své čelo o toho Dominikovo. Takhle můžeme sedět asi 10 minut. Každý spokojeně ve svých myšlenkách.
„Jsi úžasná Báro." Promluví Nik do ticha.
„Ty taky Niku." Usměji se a věnuji mu polibek.
„Nedáme si to jídlo?"
„Jen když tu pak přespíš." Myknu rameny jakoby nic.
„Zveš mě, abych přespal?" Zazáří překvapeně.
„Ber nebo nech bejt." Zasměju se a utíkám za jídlem. Ani ne do sekundy se ozve dupot za mnou...
ČTEŠ
Texting with Goldcigo
FanfictionCo když Báře Vlčkové, která studuje na Univerzitě napíše neznámé číslo a změní jí život na ruby? Kolik toho pro něj obětuje? Všechno nebo nic? ukázka z první kapitoly: D: Nebuď zlá puso B:budu, nech mě být pls D: nenechám, chci se poznat B: Okk D: j...
