Texting with Goldcigo

X.

Dny v Pardubicích plynuly. Dokonce uplynul měsíc. Já stále krásně studuji, Dominik s Jakubem nahrávají a dělají svojí práci.
Mezi mnou a Nikem se nic nezměnilo. Stále jsme kamarádi a tak to i zůstane. Nechci nic měnit. Vztahy s Jakubem jsou jako dřív a já konečně mám zpátky starej život.
Konečně jsem spokojeně šťastná.
*
„Tak povídej přeháněj. Co ten tvůj Dominik?" Vyslýchá mě Kačenka se kterou jsme se sestěhovaly k sobě...můj nejhorší nápad.

„Hele asi se brzo odstěhuju."

„No to si zkus. Loket bys nechtěla?"

„Když ti nebudu muset nic říkat o Dominikovi tak klidně."

„Tomu se nevyhneš! Tak říkej!!"

„No co by...jsme kámoši. Tečka. Konec. Nic mezi námi není ani nebude." Protočila jsem očima.

„Kecy." Zasměje se, zvedne se a odejde. Jo. To je u ní normální.

Usoudila jsem, že je čas se začít učit, proto jsem se vydala do svého pokoje. Otevřela jsem notebook, sešit s poznámkami a začala pilně studovat.
*
Už jsem konečně chtěla jít spát, ale ozval se zvonek, který mě přesvědčil o opaku. S velkou nadějí jsem doufala, že tam Kačka dojde, ovšem tak se nestalo. Stěží jsem se tedy zvedla. Došla až do předsíně. Co na mě však čekalo za dveřmi bylo více než překvapivé...