VII.

2.2K 76 25
                                    

Po koupeli jsem se zabalila do županu a lehla si do postele k filmu. Užívala jsem si chvilky ticha. Najednou se ozval zvonek.
Protočila jsem očima a vydala se ke dveřím. Jelikož jsem bydlela v bytovce, kde byly hlavní dveře otevřené 24/7 mohl se kdokoli dostat dovnitř...občas z toho šel strach.
Někdo začal bušit na dveře. Pomalu jsem nakoukla kdo to je.
DOMINIK!?

„Já se s odmítnutím nespokojím." Uchechtl se a nadzvedl dvě tašky plné jídla.

„Kdybych byla zlá, tak ti ani neotevřu, ale jelikož mám hlad tak pojď dál." Pousmála jsem se. Dominik se jen uchechtl a vkročil do bytu.
Až teď jsem si uvědomila co mám na sobě.
„Eehm...skočím se jen převléct." Zasmála jsem se a rychle utekla do ložnice. Vzala jsem si obyčejné bílé tílko s šedými tepláky.

„Chtěl jsem, aby jsi přišla nahá, ale tak nevadí." Řekl jakoby náhodou mezi tím co vydával jídlo na stůl.

„My dva spolu nikdy spát nebudeme." Zavrtěla jsem pobaveně hlavou.

„Ne...opravím tě...nesmíme spolu spát, aby mě vlčák nevykastroval."

„Mno...já to říkat nechtěla."

„Tak co si dáš puso?"

„Hele ty omalovánko...co máš?" Přiblížím se mlsně k jídlu.

„Jestli mi tak ještě jenou řekneš, tak ti budu muset naplácat." Zašeptal mi do ucha. Nevím co, ale něco ve mně se hnulo a já nechtěla, ale i chtěla.

„No tak to bych tě pak kousla ale." Otočila jsem se čelem k němu.

„Jó?" Nadzvedl překvapeně obočí, sklonil se a následně pokračoval. „Tak to mi tak říkat můžeš." Otřel své rty o mé ucho. Chci, ale nemůžu.

„No, tak co si dáme omalovánko?" Otočila jsem se zpět k jídlu. Ihned se Nikova dlaň v plné rychlostí objevila na mém zadku. Jen jsem se pro sebe ušklíbla a otočila se zase k Dominikovi. Ten se ke mně sklonil a dal hlavu k mému uchu. Zase. Ani neví co to s semnou dělá...

„Tak kam mě chceš kousnou?" Uchechtl se.

Texting with GoldcigoKde žijí příběhy. Začni objevovat