Já a ty pamatuješ??

19

Pov Dream

Karl se na mě otočil mezitím co já shrbený se snažil vydýchat ten šok.
"Tebe to nebolelo? Vždyť to bylo jako by mi do těla bodlali maličkaté jehly"Řekl jsem udýchaně.
"Zvykl jsem si"Řekl a pokrčil rameny.
Jak si na tohle může někdo zvyknout?!
"Kam půjdeš?"Zeptal se a já si to uvědomil.Neměl jsem kam jít,jen ten útěk byl zbytečný.On si mě najde.
"K Georgovi nemůžeš, našel by tě tam"
Řekl zamýšleně a sedl si.Posadil jsem se vedle něj.
"On mě najde všude"Řekl jsem a nepřítomně se podíval před sebe.

"Mám nápad,ale bral bych ho jako poslední."Podíval jsem se na něj a kývl na pokyn ať pokračuje.
"Když budeš neustále cestovat mezi různými dimenzemi.."

"Stejně si mě najde, jestli ne hned tak později."

Karl mi věnoval soucitný pohled a pokýval hlavou."Navíc já cestovat časem neumím a nechci tě zatahovat do mých problémů"Sykl jsem.
"Počkej, George nic neví"Prudce jsem se zvedl do stoje."Když budu neustále s Georgem,nic mi nemůže udělat!"Byla to poslední a jediná možnost.
Podal jsem Karlovi ruku a on jí přijmul."Mám tě doprovodit?"Zeptal se při pohledu na hodiny.
"Radši ano"

-little time skip-

Stály jsme před Georgovými dveřmi.
Nadechl jsem se a zaťukal.
"Co když si bude myslete že jsem se prostě jen tak vypařil?Byl jsem pryč asi týden"Řekl jsem ustaraně.
"Přesně týden a tři dny"Začal jsem panikařit ještě víc.Co mu kurva řeknu?
Nikdo neotvíral a tak jsem předpokládal že už spí.Vzal jsem za kliku a ta k mému překvapení povolila.Podíval jsem se na Karla, který na mě nervózně kývl.
"Hodně štěstí.Já už musím jít,aby mě nehledali"Řekl ustaraně a podíval se na hodinky."Měj se"

Zůstal jsem sám.Stál jsem uprostřed místnosti a koukal na schodiště předemnou.Nadechl jsem se a šel pomalu nahoru.
Nakoukl jsem do místnosti.
Obří postel v ní se choulila malé stvoření."Gogy"Zašeptal jsem potichu a šel jsem pomalu k posteli.
Ani jsem si nevšiml velké siluety s křídly za mnou.Škoda.

Chytil mě pod krkem a zacpal pusu.Vyděšeně jsem sebou škubal.
"Pšššššt,nevzbuď ho"Řekl sladce.
Přestal jsem sebou házet.
"Správně"Řekl a pustil mě.
Nenávistně jsem na něj zíral.
"Nechce tě vidět"Řekl klidně."Lžeš"
Sykl jsem, ale jeho odkrytá ústa se protáhla do nelidského úsměvu.
"Opustil jsi ho"Řekl a usmál se.
"To není pravda"Snažil jsem se držet se v klidu."Nezáleží na pravdě, záleží na tom co chceš aby si dotyčný myslel"Usmál se."Ty manipulativní svině,cos mu nakecal?!"Řekl jsem přiškrceně."To co chtěl slyšet, že jsi ho opustil.Nenávidí tě"Usmál se."Lžeš"

"XD?"Za sebou jsem uslyšel zmatený hlas.Otočil jsem a rychle ho objal.
"Georgie!"Leskli se mi oči.
Jeho ruce mě,ale neobjali nazpět.
"Dreame? Proč jsi se vracel?"Řekl chladně a já ztuhl.
Pustil jsem ho z obětí a klekl si.
"George,ale já tě neopustil!Nikdy bych tě neopustil"Koukal na mě bez emocí v očích."Já tě miluju nikdy bych tě neopustil."Zašeptal jsem potichu.
"Co ti napovídal?"Řekl jsem potichu a chytl ho za tváře.

"Že jsi mě opustil"Řekl tiše.Spojil jsem naše čela."To bych nekdy neudělá to snad víš ne"Podíval se nepřítomně do země.
"Tak kde jsi byl?"Zašeptal.
Slzy mu pomalu stékali po obličeji.
Otřel jsem mu ji hřbetem ruky.
"Byl jsi pryč tak dlouho"

"Já vím"

"Tāk døst!"Za námi byl zase ten hrubý hlas za nímž jsem si představoval XD.
George sebou vyděšeně škubl.
"Chceš se o něj přetahovat?!"Stáhl jsem George za sebe."Tak pojď uděláme souboj!To ty na to?!Vítěz získá Muchomůrku!"Přimouřil jsem oči."Když vyhraju, necháš nás už být a nikdy se nevrátíš."Řekl jsem klidně.
"Ano"
"A co když prohraju já"Usmál se."Pro oba platí to samé,vypadneš a už se nevrátíš".Natáhl ke mě ruku.Takže platí?
"Nedělej to"Řekl za mnou tiše George.
Byla malá šance na výhru,ale kdyby se mi to povedlo.. měli by jsme konečně klid.Vše by bylo při starém.
Podal jsem mu ruku.

"Za pět dní přesně.Uvidíme se za setmění v dolíku."Řekl a obrátil se k Georgovi.
"Brzy budeme jen my dva,my mushroom prince~"Jemně se uklonil a rozplynul se.
George mě objal a začal brečet.
"Pšššš dobrý,to bude v pořádku.Chápeš?My to zvládneme, společně"Usmál jsem se a pohladil ho po zádech.
Jemně jsem ho vzal do náručí a položil do postele."Mám tu být s tebou?"
Kývl a já se k němu natáhl.Oba jsem nás přikryl,on se mi zachumlal do mikinu, donutilo mě to usmát se.
Jako dřív, když mi každou noc usínal v objetí.Dal jsem mu pusu do vlasů a zavřel oči.

Neměl jsem šanci vyhrát.
______________________________________
Hola amigos
Doufám že se kapitola líbila,pomalu se nám to vrcholí do konce:]
Budu rád za každej komentář nebo vote mějte se hezky

-Tommy
Here waffles 🧇[again hehe] i love waffles xdd