You changed me /dnf/ ✓

-3-

Měl jsem hlavu položenou na lavici, a poslouchal nudného učitele který říkal něco o historii. Koukl jsem se po celé třídě. Někdo spal, někdo vypadal že se unudí k smrti, a pak taky někteří které to vážně zajímá. Už jen minuta...pomyslel jsem si když jsem se koukl na hodiny které jsou na stěně. To vydržím...

A zrovna jsem uslyšel ten zvuk který jsem chtěl slyšet. Rychle jsem se zvedl a vzal si všechny knihy které jsem měl sebou. Rychlým krokem jsem si to namířil ke svojí skříňce.

Vzal jsem si batoh a dal si ho na ramena. Slyšel jsem tlumený smích. Byl od nějakých holek. Koukl jsem se tím směrem, uviděl jsem jak nečekané nějaké holky a koukaly se na mě. Rychle jsem zabouchl skříňku a rychle jsem šel ze školy.

Nádech, výdech...

Nějak jsem se uklidnil a šel jsem domů. Konečně po unavném dni ve škole, jsem to zvládl.

Šel jsem pomalu a koukal se do země; jako vždy.

„George!" kousek od mého domu jsem slyšel zavolat moje jméno. Koukl jsem se za sebe a uviděl vysokého blonďáka, který běžel za mnou. Vždy když ho vidím tak zapomenu jak se dýchá.

Pousmál jsem se na něho a počkal až ke mně doběhne, a vydychá se.

„Mohl bych prosím tvoje telefoní číslo?" ušklíbl se, a podával mi jeho telefon, který jsem si pomalu vzal a dal mu tam moje číslo.

„Díky! Pak ti napíšu. Bye pretty boy" usmál se a šel pryč.

Teplo se mi nahrnulo do tváří.
Pretty boy...?

Stál jsem tam v šoku, až po chvíli jsem se probudil z mého šoku. Potom jsem už konečně šel domů.

-

„Hello George! Jaký byl tvůj první den ve škole?" objevila se hned ve dveřích máma, a přivítala mě jejím objetím.

„Bylo to fajn" vyzul jsem si boty a namířil jsem si to do svého pokoje.

Odhodil jsem svůj batoh někde do kouta a lehl si na postel s mobilem vedle sebe. Dnešek byl zajímavý; potkal jsem kluky kteří pořád bývají tady na basketbalovém hřišti. Potom jsem se dokonce s nimi spřátelil, a pak po mně chtěl Dream moje telefoní číslo.

Usmál jsem se a zavřel oči. Ale moc mi to nevydrželo, protože mi cinkl mobil. Vzal jsem si ho do ruky a uviděl jsem že mi píše neznáme číslo.

Unknown
Hey! Jsem s klukama venku. Wanna come? :)

Došlo mi že je to Dream. Ale nad jeho otázkou jsem zaváhal. Mám jít? Nemám? Chvilku jsem přemýšlel než jsem odepsal. Nakonec jsem se rozhodl pro ano. Nic hrozného se stát nemůže.

Me
Yea sure

Dream :]
Okay, v 17:15 na basketbalovém hřišti, kousek od parku :)
Seen 16:59

16:59...basketbalové hřiště je blízko, takže mužů vyjít později. To stíhám.

Vstanul jsem z postele a šel ke skříni ke jsem si vzal jen jinou mikinu. Pak jsem si ještě nějak upravil vlasy, a šel do obýváku kde seděla mamka aji s Clare.

„Někam jdeš?" zeptala se mě Clare když jsem si sedl vedle ní. Mamka se na mě koukla pohledem 'taky mě to zajímá'.

„Jen ven s kamarády, nic zajímavého" pokrčil jsem rameny a nervózně se na ně koukl. Mamka se usmála a Clare se zahihňala.

„Jsem ráda že už sis našel nové kamarády! Jak se jmenujou?" Úsměv se jí zvětšil.

„Karl, Sapnap, Quackity a...Dream" koukl jsem se do země. Mamka se na mě koukala zkoumavým pohledem. Jako kdyby něco hledala.

„Dobře, tak si to hlavně užíj. A žádný-" chtěla říct větu jako vždy. Ale já ji předběhl.

„Žádný alkohol a další návikové látky. Vím." usmála se na mě a já na ní.Vždy se takhle starala, ale stejnak jsem jí někdy neposlechl, a vždy jsem to zkusil. Samozřejmě jsem jí to radši neřekl. Po chvilce jsem se koukl jsem na mobil; 17:14..

„Už půjdu," zvedl jsem se z gauče a šel ke dveřím kde jsem si obul ještě boty, a vzal jsem si klíče společně s mobilem. „mějte se!" ještě jsem řekl než jsem vyšel ven a zabouchl za sebou dveře.

Šel jsem k basketbalovém hřišti kde už jsem mohl vidět čtyři osoby. První si mě všiml Karl. Priběhl ke mně s úsměvem.

„Nevěděl jsem že bydlíš tak blízko" ukázal na dům kde bydlím. "No nic pojď„ vzal mě za zápěstí a tahal mě ke klukům.

Než jsme tam došli tak mi Karl něco zašeptal do ucha. "Někdy je ignoruj. Když už v sobě něco mají." s menším úsměvem se na mě koukl. Koukl jsem se mu do očí, a on mi.

„Jak jako když v sobě něco mají?" zašeptal jsem ale pořád tak, aby to Karl slyšel.

Karl pokrčil rameny. „Dream s tím začal, pak se přidal Sapnap a taky potom Quackity. Uvidíš sám." šel si sednout na lavičku vedle Sapnap. Já si sedl vedle něho.

Karl se na mě koukl a pak někde ukázal, koukl jsem se tím směrem. Alkohol.
Kousl jsem se do spodního rtu. Cítil jsem jak si vedle mě někdo sedl ale ignoroval jsem to do té doby než mi dal někdo ruku přes ramena. Než jsem stihl něco udělat, už mi někdo šeptal do ucha. A já ten hlas hned poznal.

„Hello pretty boy~" cítil jsem jeho teplý dech ve kterém šel cítit aji alkohol. Otočil jsem se na něho. Byl blízko. Teplo se mi nahrnulo do tváří. Ušklíbl se.

Neví co dělá. Však je opilí. Zítra si nic nebude pamatovat.
Tohle bude ještě zajímavý.

—————————
Words:865
-Привет!
Nedávám školu-
Ale pořád žiju! Musíme to brát pozitivně! :)

Jo jinak nebojte, hroty tu budou a jejich vztah nebude DU DU DU DU-